Tumgik
#dračák
kocourmokroocko · 4 months
Text
Já: *rád pánuje folkově hororový a detektivní RPGéčka*
Taky já: "NPC, co se menuje Petr Juch, ale když se přidá na stranu zla, jeho jméno se změní na Petr Žel"
56 notes · View notes
nejsemzezplzne · 10 months
Text
DMuju dračák pro pár anglických přátel, a právě sem se rozhodla, že trpasličtina je čeština. Proč? Nevim, přišlo mi to vtipný. Zrovna jsem pojmenovala jedno velmi důležité NPC Jarmil.
Už se těším na brblání pod fousy v češtině a zmatené výrazy hráčů.
37 notes · View notes
ondrejkocab · 1 year
Text
Krátký dračákový meme-komiks na téma „družina vs. zavřená magická brána“.
Tumblr media
16 notes · View notes
Hola, lidé čumblrští...
Hrajete dračák (...DnD, DrD nebo jiné hry na hrdiny i nehrdiny), nebo byste chtěli hrát?
Jste z Brna či okolí?
Chtěli byste navázat kontakt s jinými hráči, zahrát si nějaký ten oneshot nebo jen pokecat?
Pokud jste odpověděli veliké ANO, tak zkoušíme vybudovat přes Discord malou ttrpg/wargaming komunitu, pokud vás to zaujalo, napište, za každého lurkera budem rádi ✨️
9 notes · View notes
yourstruly235 · 2 years
Photo
Tumblr media
a sketch from a meetup of nerds, possibly for future dnd session. my character is the vanilla mage on the top, because i can not get over the mage class XD and the lower one is my friends Prince of chaos. I was only recently acquainted with bits of warhammer 40000 lore, and i quite like the jet-pack wings design, reminds me of Sacred ^^
7 notes · View notes
knihu-cte-knihu · 2 years
Text
To slovanské nutkání, když chcete napsat jednorázovku pro dračák na motiv písně Jóžin z Bážin
98 notes · View notes
skyabovetheport · 2 years
Link
Vůbec vás to nikoho nemusí zajímat, ale já se stejně pochlubím. :D
Vydal jsem dneska svoji první RPG věc! 
Existuje jedno takové malé RPG, co se jmenuje FIST. (Pokud jste si onehda na Itch.io koupili balíček pro Ukrajinu, tak ho vlastníte!) FIST je hra o legendárních paranormálních žoldácích za studené války. (Oštítkuj se, zabírám si kyborg-telepata co má místo nohou chapadla a dual-wielduje panzerfausty.) Když autorka původní hry vyhlásila game jam, hecnul jsem to a napsal INFIL/EXFIL, dodatek, co se vleze na jednu A4, ale obsahuje spoustu fajn tabulek o tom, co se může při přepravě žoldáků posrat. (Všechno.) Koukněte, je zdarma na odkaze, a pokud se vám moje TTRPG prvotina zalíbí, můžete mi tam přispět na nový boty. (Žádný nemám.)
Taky bych chtěl poděkovat @kocourmokroocko za nehynoucí podporu a stejně nehynoucí proofreading. (Nezabráním mu, ani kdybych chtěl.) ♥
Kyberoliheň Seb out.
13 notes · View notes
mothpaww · 3 years
Text
Moje postava v DND právě strávila 40 minut snažením se otevřít dveře pomocí magie.
Stačilo zatáhnout za kliku.
Divím se, že je ještě naživu
12 notes · View notes
Text
zdravím, já a parta kamarádů sháníme dm do naší dračácký kampaně (tak se tomu říká, ne?), většina z nás nemá zkušenosti ale jsme učenliví a myslim, že nám nepotrvá dlouho se zapojit :D ideální by bylo, kdyby to byl někdo z okresu nymburk nebo z prahy, případě online setkávání by mělo ale v dnešních dobách být jistější. díky xoxo
9 notes · View notes
Text
Když hrajete kampaň ve které vám postavy umírají jak mouchy
Tumblr media
55 notes · View notes
kocourmokroocko · 2 years
Text
Zlatí, odpadl mi jeden hráč na fejtový RPG, tak poptám tady :) Jedná se o mysteriózní hororovku v prostředí současný Šumavy, tak tři až pět herních seancí, přes Discord, herní systém FATE. Skupinka se skládá z mých irl přátel, kteří jsou všichni zlatíčka a rádi se potkaj s někým novým! Protože jsou to ale taky všechno zlatíčka starší 23 let, dávám vstupní věkovou hranici 18+, aby tam přecejen nebyl takový rozdíl. :) (Normálně je mi to fuk, ale u toho hororu jsem radši, když je ta skupinka víceméně ve stejných věkových hladinách.)
Pokud byste si chtěli zahrát, napište, dáme to dohromady! ♥
Tumblr media
30 notes · View notes
gamesmagcz · 4 years
Photo
Tumblr media
Co dělat o víkendu| Gamesmag tip Lukáš -Ghostonex- Haládik Taky nesnášíte to počasí na podzim? Když svítí slunce tak je to fajn, ale když je hnusně tak by člověk nejradši zalezl do postele. Mám lepší nápad. Ponořte se do DnD. Dungeons and... https://tinyurl.com/y395fy7x #dnd #dndbeyond #dračák #forgottenrealms
0 notes
ondrejkocab · 1 year
Text
Když postavy sledují do městské kanalizace někoho, kdo jim šlohl mrtvolu ghúla, ale najdou tam jen spoustu krys, hraničář je vždy připraven vymyslet novou dobrotu...
Tumblr media
11 notes · View notes
cz-goingfalmouth · 4 years
Text
Korona-volno: Pokračování 2.0
První prodloužení mělo skončit, ale nafasovali jsme další měsíc. Prý nás pustí do kanclu 1. června, tak uvidíme. S tou kupou volného času bylo a je třeba nějak naložit a o tom to dneska je: v čem se tady nimrám, od obouručnosti k předlouhým live streamům.
Tumblr media
(Čas od času z toho baráku teda vylezu.)
1. Posilovaní
Nevím, jestli tomu můžu tak říkat, když si po třicetivteřinovém planku připadám na umření, ale cvičím cca 45 minut každý den, což je pro mě naprosté vítězství.
2. Japonština
Počet kanji (znaků) mi pěkně roste, gramatika taky, a přidala jsem do repertoáru krátké články. Pořád mi z toho maličko hrabe (některá slovíčka jsem hledala tak často, že mi je Google nabízí při zadání prvního znaku), ale lepší se to!
Tumblr media
3. BangBangCon
Koukla jsem na dvanáctihodinový stream BTS koncertů (dvakrát) a zároveň sjížděla Tumblr, protože buďme upřímní, vyšilovat s kupou lidí na internetu se počítá jako sociální interakce. Super víkend.
4. Obouručnost
Už dlouho jsem se chtěla naučit psát levou rukou, takže teď znovu koukám na Supernatural a zapisuju přitom dialog. Písmena U a V vypadají prakticky stejně, a to ani nemluvím o C a O. Ale přes to se dostanem.
Tumblr media
5. Hovory s opravdovými lidmi
Napsala jsem lidem, se kterými už jsem měsíce nemluvila, volám s rodinou, přes Skype jsem s kamarádkami z výšky udělali kvíz. Nestěžuju si.
6. Přípravy na výšku
Našla jsem si magisterské obory na příští rok a snažím se nasáknout tolik informací, kolik jen můžu, protože plánuju přeskočit z žurnalistiky a psaní na mezinárodní vztahy a politiku. Začala jsem japonskou a ruskou historií. Jestli má někdo tipy na učení nebo materiály, dejte vědět.
7. Krasobruslení
Bruslařská unie vysílala světový šampionát v Saitamě (to bylo krásných šestnáct hodin na netu), zítra začínají Helsinky a já se NEMŮŽU DOČKAT. Myslím, že jsem za poslední měsíc viděla/načetla asi sto hodin bruslařských materiálů a nelituju jediné minuty.
Tumblr media
(A pro takové žblepty teď žiju. „Jo. Možná to některé lidi překvapí, ale celkem pravidelně brečím, ačkoli to nikdy není nijak závažné.“ - zdroj)
8. Dračák
Sesedli jsme se na další dvě kola dračáku a ačkoli si pořád myslím, že nejsem ideálním hráčem, já tu hru žeru.
9. Filmový seznam
Pokud jste mi někdy doporučili film, tak jste nejspíš taky slyšeli frázi: „Přidám to na seznam.“ No, teď na ten seznam konečně došlo a viděla jsem Tvář vody (pořád nevím, co si o tom myslet), začala jsem Aquaman (a vzdala to o patnáct minut později) a Fantom opery je na řadě další.
 Myslím, že stačilo.
Držte se!
0 notes
floriansynak · 4 years
Photo
Tumblr media
12.4 Karanténní deník 8#
Za poslední dobu se věci docela ustálili a sklidnily. Doma už není dusno a zase panuje dobrá atmosféra. Zahrada za dobu karantény prošla úplnou reformací, skoro ji nepoznávám.
Konečně jsem se domluvil a odnesl kamarádovi na vyčištění počítač. Od tud jsem s kamarádkou vyrazil do Mariánského údolí. Je to tam nádherný... čerstvý vzduch, les, voda, slunce (bylo 19 stupňů) a my se jen váleli v lese, mimo civilizaci s pivkem na dece a vyhřívali se paprsky slunce, při čemž mě kamarádka dávala druhou hodinu fotografie... krásný. A poprvé letos jsem chodil bosky v řece... ten pocit už mi chyběl, jaro je v rozpuku. Ještě téhož večer jsem přespal u kamaráda a po dlouhé době jsme zase zapařily dračák (dračí doupě).
Příští dny byli spíše domácího, klidného rázu s občasnými úklidy a pohodou. Pár dnů teď kašlu na školu a odpočinu si.
Předevčírem jsem se domluvil, že se stavím ke kamarádům (manželům) na noc a kámoš mi přenechá svůj starej DJ controler a společně na můj nově vyčištěný počítač stáhneme traktor (program na mixování hudby) a ableton, ve kterých mě naučil základně fungovat. Moc příjemný večer.
Včera se nestalo snad nic, co stojí za zmínku, prostě seš doma a ten čas plyne úplně jiným tempem.
A dnes... Ano! Konečně odjíždím pryč, zpět do lesa na chatu. Kamarád se pro mě měl okolo oběda stavit, ale po cestě píchl kolo a neměl potřebnou velikost klíče na výměnu, takže mu jel pomoct táta, který mě po cestě (i s tunou jídla, baťohem, kytarou a controlerem) nabral. Opravili jsme kámošovi kolo, já se i s nákladem přelodil a jeli jsme. Po cestě jsme zastavili u rybníka a na sluníčku u vody poobědvali.
No a teď už sedím v chatce, dopisuji tento text a venku švitoří ptactvo a bují jaro.
0 notes
classygirlinbar · 5 years
Text
Wonderful Wonderful
“Don't kiss in front of me, it makes me sick I'm not bitter, well, maybe a little bit I'd sniff glitter if it'd help me feel something real And if it was my birthday, I'd make a wish To not be bitter 'cause I'm getting sick of this I'd skip dinner if it'd help me feel something real”
Emotivní sračka. No time long see. Teda No see long time. Teda Long time no see.  - 8:47 odp.
Co si budem, brutálně mi to chybí.  - 8:48 odp.
Jen tak si pobrečet, nebýt zodpovědná, zamilovat se beze strachu, že to někdo zjistí. Co se to se mnou stalo?  - 8:48 odp.
“Could you love this? Will this one be right? Well, if I'm being honest I'm hoping it might Could you love this? Did you plan to fall? Well, if I'm being honest Oh, I bet it's not that at all”
Možná jsem byla stará, když jsem byla mladá. Možná jsem byla naivní a možná jsem věřila na zázraky. Jsem v době, kdy jsem se naučila říkat, co si myslím a společnost mě zase vede k tomu, abych se naučila říkat to, co si nemyslím. Lžu nejen ostatním, ale i sama sobě. Bojím se říct lidem, že je miluju, protože se budou divně koukat. Bojím se projevit jakékoliv emoce mimo svoji úžasnou bublinu. Bojím se, že když jsou moji kamarádi zadaní, tak už na mě nebudou mít čas (což je real shit). Zívám. Hrozně moc zívám, i když se nenudím. A taky jsem si pořídila kérku. Vlastně dvě. A už neříkám tetování, ale kérka. A už nepíšu, že to je dobré, ale dobrý. Spousta detailů tvoří jiný celek. Nejistota mimo komfortní zónu je dost silná věc a chybí mi to, že jsem jela na seznamovák a mohla být sebou, protože mě nikdo neznal. Teď jsem jenom zodpovědná a starám se o věci, co mi vlastně nepřijdou důležité a nestarám se o ty, co bych jim chtěla věnovat tunu času. Neumím zase ani psát, protože se nedokážu soustředit a nemám co říct. Nebo nevím, co říct. Nebo nevím, jak to říct. Což píšu skoro pokaždé, takže tohle se vlastně nezměnilo. (klišé)
Vztahy:
Ty nové jsou divné. Některé lidi znám už rok a je to ten klasický kolotoč. Poznala jsem nové lidi, ze začátku to byla jako droga. Skvělý pocit, spousta nových příběhů. Po půl roce bylo ticho o zkouškách a pak už nic moc. Přes prázdniny jsem se viděla asi se dvěma, mimo pracovní věci. Jsou to vlastně přátelé? Mají vlastní životy a já se jen těžko dokážu vetřít mezi školu, práci a přítelkyni/přítele.
Ty staré jsou ještě divnější. Většina mých přátel si našla drahou polovičku a já si zuby nehty držím spolubydlící, ale ta taky nebude nezadaná věčně a já nakonec zůstanu úplně sama. Nechápejte to zle, já jim to přeju, hodně moc. Jenom když někoho hodně milujete a on začne trávit veškerý čas s někým jiným, tak to bolí. O tom, jak to mám já se vztahy jste už určitě četli dřív. Je to takový mix toho, že už vám nevěnují pozornost, že v sobě najednou máte strašně prázdné místo. Je to celkem sračka, ale bolí to.
A co vztahy, které opravdu bolestivě skončili? Zkoušeli jste někdy stavět na spáleném mostě? A že těch mostů bylo spálených hodně. Bolest, kterou člověk zažil, protože jsem se já rozhodla dát do pořádku, musela být šílená. Jako bodnutí do zad. Včetně vlastní matky, sestry, nejlepšího přítele. Prostě jsem se zachovala opravdu špatně proto, abych se nezabila a to se těžko vysvětluje, že najednou jste se ve vztahu cítili toxicky a potřebovali jste dýchat. Nebyla to vina toho člověka, ale to neznamená, že jste se tak necítili. A mám strach, že některé mosty už nepostavím, protože to pouto nebylo dost silné, i kdybych za něj tehda obětovala školu (což jsem udělala) nebo život (což bohudík ne). (další klišé) Občas se rozhodnu, že se ozvu a zkusím, co to udělá. Většinou nic. Když je to víc jak dva roky, tak se většinou ozve: “jo, musíme zajít na kafe!” a pak zase půl roku nic. A neříkej, že nevíš, o čem mluvím. Bolí to jako čert třeba i po třech letech.
“Don't you listen to the never Keep praying for rain Dancing for rain little girl by the drain”
Práce:
Strukturovaná stejně jako je v této části tenhle post. (Musím uznat, že mě neskutečně bolí ruka od psaní, tak moc už nejsem zvyklá psát… Shit.) Nepřináší mi radost, i když mě ještě stále celkem baví. Chybí mi tam trochu seberozvoje, protože zatím se ze mě stala jen strašně zodpovědná kráva, co dělá spoustu tabulek a přestalo ji bavit si barvit vlasy. Ano, bolí to, nebaví mě barvit si vlasy. Podle mého názoru část mě umřela. 
Škola:
Tabu téma.
Chaos:
Nebaví mě přemýšlet, nebaví mě nic nového, jsem deprivovaná. Jsem nasraná, že někdo jiný žije můj sen a jsem nasraná, že jsem takhle konzervativně střelená. Necítím spojení s nikým blízkým a je to jako bloudit po lese a nechtít nikdy vyjít ven. Začali jsme hrát dračák, což mi dává kurevský úsměv na tvář a přestávám brečet. Taky už normálně vůbec nebrečím. Nevím, kdy jsem naposledy vážně brečela. Chci se opít a hrozně moc si pobrečet a být tak nějak šťastná a smutná zároveň. Chybí mi chata a hrozně moc se chci dostat do druháku, ale nic pro to nedělám a nevím, kde je problém a nemluvím o tom. Mám strach se zamilovat. Hrozně velký. Když se člověk spálí jednou, tak se z toho nějak vyhrabe. Když je to dvakrát, dejme tomu. Ale přesně si pamatuju, jak jsme v listopadu seděli v kině a já si říkám “mám nějak dát najevo svoje city?” a nedala. A teď má holku. A pamatuju si, jak jsem brečívala do zpráv jinému. A už má holku. A pamatuju si, jak jsem poděkovala tomu, co nemá twitter a on se mě zeptal za co. Tehda to bylo po dlouhé době, co jsem cítila lidské teplo na dálku, protože to udělal nezjištně. A taky si pamatuju, jak mi brečela na rameni, že se zamilovala a já jsem ji jen pohladila po hlavě a poslouchala. I když mě to trhalo na kusy, protože milujeme stejného a je nám to k hovnu. A tak jsem tam klidně seděla, tenhle pocit teď zažívám až moc často, a uvnitř mě to rvalo na kusy. Všechny mé části se najednou rozervaly na tisíc kousků, pomalu daly dohromady a rozervaly a tohle znova a znova každou setinu vteřiny. Ale já jsem seděla na lavičce, její hlavu na rameni a koukala do ohně a poslouchala. Naprosto klidně jsem vevnitř umírala znova a znova, protože jsem věděla, jak ji to bolí. Věděla jsem, jak se cítí, protože jsem si tím prošla. A cítila jsem to znova. A stejně jsem řekla jenom “Já vím, to bude dobré.” A ani mi nikdy nepoděkovala. A na to jsem si také zvykla. A vlastně jsem se s tou rolí velké sochy smířila. A vevnitř to každou vteřinou bolí, ale nikdy to nedát najevo. Protože to přeci nikoho nezajímá. Protože přeci nejsem hysterka. Protože jsem přeci dospělá a vím co dělám. 
“You say you love me, but you still left me I guess that's why I hate myself You say it's over, but you're still calling I guess that's why I live in hell
My brain has me fucked enough They started to wasted all my thoughts Don't know how I always let them go Can't help through a nervous breakdown“
Když nad tím zpětně popřemýšlím, tak jsem hodně mluvila o vztazích a vlastně jsem se zase vyhýbala tomu svému já. Jistě, ty vztahy byly moje. Moje zkušenost a tak, ale kde končí my a začíná to nepovrchní já? (Klíše!) Nedokážu si říct, kde je ego. Nevím, jak mu zavolat, “Hej, demente, tady Káčko, kde se schováváš?”. Nevím, asi už hodně sračkuju. Asi se teď zkusím zaměřit zase na sebe, odstřihnu lidi a dám se dohromady, protože od Proseče se to jenom veze a tohle léto mě neskutečně rozjebalo. Pardon za ten výraz, ale stalo se toho šíleně moc, spíš ostatním, než mě. Vypínám většinu socek a zapínám twitter, hello darkness, my old friend.
Tenhle formát se mi celkem líbí, protože je neskonale chaotický a dokazuje, že jsem pořád schopná vyplodit nějakou sračku, i když je to sračka a není vtipná ani k zamyšlení, ale spíš depresivní kravina. Třeba se prostřednictvím textu uvidíme dřív jak za půl roku. 
P.S. A celkem se mi dařilo se mi vyhýbat anglicismům, což je v poslední době můj problém. Halellujah!
0 notes