#sage is adama | Explore Tumblr Posts and Blogs

seii-fantasy · 1 year

Text

Sei's Masterlist

Record of Ragnarok

Cred : me

《Get ready for some fluff , drama , angsty one shots

And also some memes and funny scenarios》

●° Downloading.. please wait●°

Wanna see Record of Ragnarok's

master list?

Yes ? No?

You choose yes !

Record of Ragnarok masterlist downloading...

●°• 20% ●°•

●°• 40%●°•

●°• 50%●°•

●°• 70%●°•

●°• 80%●°•

●°• 90%●°•

●°•95%●°•

●°• 100%●°•

⚠️Warning : Weird behaviour such as Yandere and some violence are in the masterlist ⚠️

□¤▪︎▪︎▪︎Welcome▪︎▪︎▪︎▪︎▪︎□

●°•In Sei's Masterlist●°•

☆▪︎Gods team▪︎☆

Hades

Two kings for a bride [Part 1]

Coming soon...

Ares

Coming soon...

Hermes

Coming soon...

Shiva

Coming soon...

Poseidon

The Forbidden Love [Prologue]

Forbidden Love [Part.1]

Make it up to you

Coming soon...

Adamas

Coming soon...

Beelzebub

Coming soon...

Hercules

Coming soon....

Zerofuku/Hajun

Zero/Hajun sharing S/o

S/o who suffers from a panick attack

Coming soon...

Thor

Coming soon...

Loki

Coming soon...

Odin

Coming soon...

Aphrodite

Coming soon....

°•Human team•°

Brunhilde

Coming soon

Lü Bu

Coming soon..

Adam

Coming soon..

Kojiro Sasaki

S/o who suffers from a panick attack

Coming soon...

Jack the Ripper

Dont hide your true feelings (JTR /Nikola Tesla hcs)

Coming soon...

Raiden Tameemon

Coming soon..

Buddha

Coming soon...

Qin Shi Huang

Two Kings for a bride (part.1)

Yandere ! Qin / Yandere! Alvitr x reader

My little doctoress [ Qin x Litchi Faye Ling ! Reader]

Coming soon...

Nikola Tesla

Dont hide your true feelings (JTR /Nikola Tesla hcs)

Coming soon...

Simo Haÿha

Coming soon..

Michael Nostradamus

Coming soon...

Sakata Kintoki

Coming soon..

♡◇Valkyrie Team◇♡

Hrist

Hrist/ Randgridz / Gondul x Baby ! Reader

Coming soon...

Trudd

Coming soon..

Rangridz

Hrist / Rangridz / Gondul x Baby! Reader

Coming soon...

Reginleif

Coming soon...

Göndul

Hrist/Rangridz/ Gondul x Baby! Reader

Coming soon...

Alvitr

Yandere! Qin / Yandere! Alvitr x Reader

Coming soon...

Hlökk

Coming soon...

And maybe Göll ?

●■Others●■

Rudra

Rudra Hcs and one shot

Dont hurt yourself , i'll always be there for you

Coming soon...

Lucifer

Coming soon...

Samael / Azazel

Coming soon...

Jataka

(Gautama(Buddha)'s brother)

Coming soon...

Chun Yan

Coming soon...

The four sages

Coming soon...

Shiva's harem (his 3 wives Kali , Durga and Parvati)

Coming soon...

Indra and Shiva's second harem...

Indra

My little Thunder

Coming soon...

#record of ragnarok headcanons #record of ragnarok #recordofragnarokoneshots #record of ragnarok x reader #recordofragnarok #yandere record of ragnarok #seijuundreams #Spotify

177 notes · View notes

sarascamander · 1 year

Text

Sword Sage and Yerin at Sacred Valley:

Adamas: How's practice going?

Yerin: Terrible. I want to stab everybody there.

Adamas: Okay, just don't get any blood on your robe.

Yerin : ...you shouldn't be condoning this.

Adamas: Don't tell me how to live my life.

#cradle series

10 notes · View notes

dwimmersworn · 1 year

Text

4 Mid-Winter, 923

Aestrid and Avella have five goals for the day:

Help pack up Jasper's belongings

Hire horses and a cart

Visit Saidon the Archivist

Leave Adamas under cover of darkness

Don't get murdered or abducted by Termaxian cultists

While Avella goes to hire horses and a cart, Aestrid stays with Jasper and helps the sage pack. Ideally we'd travel light, but he has a lot of alchemical equipment, instruments, books, and other resources that would be invaluable to us. They spend hours packing a number of crates, sacks, and chests. Jasper also prepares a small-sized lockbox and a letter, which he wants to deliver to Saidon personally. He calls it his "insurance plan".

I rolled on Ask the Oracle to see if the cultists watching the shop noticed Avella coming and going. My plan was for her to reserve a horses and a cart, which we'd collect last thing, then load up and leave immediately, to minimise the amount of attention we'd draw.

Next, it was time to visit Saidon.

I ran the trip from Jasper's shop to the Cathedral of Typhon as an expedition; to give opportunity for some fun with the cultists to develop...

On the way, it quickly became obvious that we were being tailed by a pair of cultists. We attempted to shake them off in the backstreets, but that only led to us being cornered -- two cultists behind us and one in front. A fight ensues, and we beat all three down.

Avella smashes the cultist's head against the alleyway wall, killing him. Aestid delivers a strong kick to her dazed opponent's groin, sending him down to the ground.

The party hurries through the streets and approaches the Cathedral, and soon hear sounds of fighting. In the cathedral square, a pitched battle is taking place, and Saidon is right there, yelling orders!

A well-organised looking fighting force, and a handful of city watch, are engaged in a battle with Termaxian cultists, while a large crowd looks on, shouting, screaming, jostling. More fighting breaks out amongst them. City watch rush into the square.

Shortly, the cultists are defeated, but the crowd is still angry and violent. The city watch begin aggressively pushing them back, arresting and striking down the more aggressive individuals. The mood is tense and violent; this was almost a riot.

I rolled very badly on the last step of Undertake an Expedition, a miss with a match, and so this riot breaking out was the price I paid. I wasn't expecting Termaxian presence in the city to be so widespread, or so violent, but it looks like they're on the offensive.

The Ironsworn and Jasper make it through the throng and catch up to Saidon and his retinue. He immediately recognises Jasper and ushers us inside the Cathedral. Once inside, he introduces his retinue as the adventuring party Typhon's Fists. Jasper explains his situation. Saidon in turn gives a little background history of the Termaxians and Turms Termax.

Saidon is broadly supportive of Jasper's plan to relocate to Muntburg with us, and tasks his Typhon's Fists to travel with us. He tells the Fists that Jasper is a friend and colleague sage, and asks that they extend him every courtesy. By extension, he expects things to be civil between the Fists and the Ironsworn:

"I know what you adventurous types are like, and I will brook no bloodshed between retainers of us learned men"

Saidon expects the Ironsworn to remain in good standing with the Fists, and encourages us to check in with him should we discover anything about the Termaxians in Dwimmermount.

Our party and the Typhon's Fists all travel back to Jasper's workshop and wait until dark. They fetch the horses and load up the wagon, then depart, travelling through the night.

Everyone arrives safely in Muntburg by the afternoon of 5 Mid-Winter, 923.

#session report #dwimmermount #ironsworn #starforged #ttrpg #solo rpg #jasper #adamas #termaxians #saidon #typhon's fists

0 notes

becauseimapie · 2 years

Text

Sahel Esports Champions

Un clash des champions FIFA en Afrique.

En Novembre, c’est le Novembre Numérique par l’institut Français, la grande fête des cultures numériques de l’Institut français à travers le monde, et avec le soutien du fonds de mobilité Culture au Sahel.

4 pays ont accueilli les étapes de qualification du championnat Sahel Esports : Le tchad, le sénégal, le niger, et le burkina faso. 8 champions sont donc déjà en train de se préparer pour la finale : Mohamed Camara et Mohamed Salim Sarr pour le Sénégal, Mohamed Mounkeila et Nassim Alhassane pour le Niger, Ange élysée ehua et sawadogo adama pour le burkina, et fathi khalil et maiga bricepour le tchad ! On a hâte d’en voir plus à la finale du 23 novembre à Dakar !

« Ca a été au talent, mais avec beaucoup de chance aussi »

Le vainqueur ivoirien résidant au Burkina, Ange Elysée, nous informe : "Par rapport à ma victoire, ça a été vraiment au forceps avec du talent mais beaucoup de chance aussi

Le mode 90 rééquilibre les choses et chaque adversaire doit être pris au sérieux

Ça été difficile mais la joie fut immense à la fin. concernant mes attentes, je reste ambitieux pour la grande finale mais avant tout je veux vraiment profiter de cette expériences pour offrir du plaisir à ceux qui viendront regarder. C’est le plus important."

Les mots de l’organisateur, et président de France Esport, Désiré Koussawo :

« Dans les pays en développement, notamment en Afrique, l’esport peut favoriser un virage technologique pour beaucoup d’acteurs. C’est à ce titre que j’ai créé SAGES, une structure basée sur le continent africain, qui rassemble un réseau de partenaires et d’amis dans de nombreux pays. Le but étant de leur apporter une forme d’accompagnement, notamment dans leur dialogue avec les grands acteurs internationaux. Depuis deux ans, cette initiative fonctionne comme en témoigne notre collaboration actuelle avec l’Institut français, qui nous a permis de lancer le projet Sahel Esports Champions. »

Alors, qui remportera les 1 250 000 FCFA ? On le saura le 23 novembre sur le twitch de Solo Esports !

#african gaming #africa #african gaming news #gaming

0 notes

gtmuniversitykart · 2 years

Text

Top 20 Private Universities in India

Are you struggling to find your dream Top university in India? Is the internet overwhelming you with loads of information? Fret not. the process of choosing a perfect University is challenging because in modern times every University/college is different in its own way, which also creates confusion among students and parents.

The top 20 private universities in India are those institutions that are considered to be fine abodes for higher learning. These institutions are for those who wish to pursue higher education. The top 20 private universities are located across India and offer various courses.

The objective behind bringing out the list of top 20 private universities in India is to inform the students about popular institutions that can be considered for studying various courses. The list of top 20 private universities in India is given below:

Kalinga University Raipur Suresh Gyan Vihar University Jaipur Xavier University Bhubaneswar Banasthali Vidyapith Banasthali Amrita Vishwa Vidyapeetham Coimbatore Shiv Nadar University Greater Noida Christ Deemed University Bengaluru ICFAI University Jharkhand Parul University Vadodara Galgotias University Greater Noida Teerthanker Mahaveer University Moradabad Graphic Era Deemed University Dehradun KR Mangalam University Gurugram SAGE University Indore Adamas University Kolkata Mangalayatan University Aligarh

#college #university #education #institutes #career

1 note · View note

lyssitalennon · 7 years

Text

me rn when I should be sleeping: B A T T L E S T A R G A L A C T I C A A U

#ive got it figured out #sage is adama #vert is apollo #stanford is starbuck #sherman is chief tyrol #spinner is gaeta #jax is dee #zoom and agura are hot dog and kat (my nugget piloy babies)#corona is president roslin #krytus is admiral of the Pegasus and his reds are some of the Pegasus crew members #AJ is a pegasus viper pilot #tezz is pegasus deck chief (yeah he was a drafted civilian)#Viv is the Pegasus communications officer #(ps i do actually know the names of the pegasus crew)#zemerik zug and grace are cylons #not sure abiut the vandals yet #but they could be cylons too?#Stanford when he's training Zoom and Agura to fly the Vipers: Pilots call me Reverb but you may refer to me as God.#dont evrn get me started on new caprica i have that figured out tio

2 notes · View notes

blackestnight · 2 years

Text

being me, have some work notes:

the ‘white and red’ velodyna cosmos are a reference to the walker’s path, a ffxiv short story focusing on minfilia pre-calamity and pre-scions. the ingame item descriptions mention them being believed to bring protection to the bearer, and if i remember correctly there are also references to them being offered to guide spirits to the afterlife (i can’t get in the game to check because...maintenance. you know how it be.) i’m sure ala mhigan enthusiasts would be able to confirm or deny, though.

nymeia lilies are the traditional mourning flower of eorzea, but a merchant in camp drybone has a sidequest where you gather althyk lavender from the corpse of a goobbue in drybone, which serves as a substitute for offerings. camp drybone and the church of saint adama landama host a number of different sidequests about mourning (and the dead goobbue, about whom an npc named barryn has some truly metal dialogue). one of the sidequests, accepted from sister airell, has you laying nymeia lilies on the graves that don’t receive visitors, which i absolutely took advantage of for the cover screenshot rather than fussing with the pain of putting objects on the ground with Void Magicks.

actually, you know what, here’s the metal dialogue. this is a sidequest.

Barryn: It had gathered seeds from every land it passed through, and they flower upon its corpse, a living map of its loss and exile. North to south, mountains to the desert...cloudberry and shooting stars, marybells and cliff roses, Althyk lavender from lower Thanalan, even roselles from Bloodshore.

Barryn: To wander is a dream and a nightmare. Adventurers such as yourself must know it better than I, but I imagine there are days when the flame of adventure gutters, and you feel yourself to be as bereft as those in Lost Hope...and upon us, no flowers grow.

respectfully, sir, what the fuck.

incidentally all of the named characters are actual NPCs from drybone, mostly members of the order of nald’thal. barryn and esmour are both involved in a sidequest which reveals that father iliud had a son and a daughter-in-law who died in the calamity, and before they died they always had mint tea and cinnamon cookies whenever he visited; the quest has you buy cinnamon cookies from a trader in camp drybone for him. i have a lot of feelings about father iliud looking at traumatized, amnesiac cid and being like, “i’m going to adopt this man so hard.”

eduuard is a child NPC with a mini-chain of sidequests in which he helps the various order members perform tasks around the church and asks you to collect cloud marble to make a headstone for his deceased sister. he explicitly states that the church does not charge fees for burials, but he doesn’t want to feel as though he’s received something in exchange for nothing. given that he apparently has nowhere else to go i imagine the order takes him in as he grows up.

did i say that hanami and cid hauled marble all the way over from la noscea despite the fact that there’s cloud marble Right There? yes. they’re bougie bastards. or something.

sage oil apparently works very well as a natural insect repellant. i imagine they probably use sagolii sage.

the “magic” cid refers to hanami working is actually literal magic, because insert my ten-foot scroll of headcanons about using dark matter as perfect-match filler material and the aetheric manipulation required to change its fundamental structure, et cetera. cid always claims eorzeans are lazy because they never have to repair anything ‘the hard way.’ hanami claims he’s full of shit.

man i just wish msq would ever acknowledge marques!cid, like, literally once after the praetorium (rip).

#work notes #journal

11 notes · View notes

chicagocityofclans · 4 years

Photo

Achilles Idris → Max Irons → Rat Shifter

→ Basic Information

Age: 37

Gender: Male

Sexuality: Gay

Born or Made: Born

Birthday: August 30th

Zodiac Sign: Virgo

Religion: Deism

→ His Personality Achilles, liked much of the Jacksonville clan, has a way of showing only what he’d like to show. He is a skilled chameleon who has spent his entire career schmoozing and charming information out of marks, rather than through espionage. He can default to the “character” he sometimes plays when first meeting others, posturing a young and sometimes boyish energy. However this is quite far from his real personality. Achilles’s true personality is much more quiet, reserved, and laid back. At his core, Achilles is a very insightful and mature person. He spent much of his life in the closet, which honed his ability to read and understand the players in a room. Achilles was exposed from a young age, as the first born child to a leader, to the realities of running a profitable and successful clan. He knows the blood that has been spilt and recognizes the way the games must run in order to be the best.

That being said, he is one who tends to stray from instruction or direction. Achilles was raised knowing he would take over the clan one day. Cadmus enjoyed seeing his sons push the envelopes and discover whatever way would get the best information. Now that there are stricter rules and guidelines in the GOLD and the Chicago Clans in general, Achilles is finding them to be frustrating and pointless roadblocks. He hasn’t voiced these feelings out loud, and may only say them to Jax in the end. He plays all things close to the chest and lugs around decades of secrets everywhere he goes. The constant, vicious in-fighting between Achilles and his brothers that almost lead to deaths numerous times, his sexuality and the shame and hatred spewed at him by Cadmus, the haunting death of his mother. No one has had the key to all of his secrets, and he doubts anyone ever will.

→ His Personal Facts

Occupation: BOND team member and Part time GOLD Member

Scars: Various from training and BOND

Tattoos: None

Two Likes: Sniping and Stolen Art

Two Dislikes: Taking Hostages and Running Recon

Two Fears: Being kicked out of Chicago and Being outed

Two Hobbies: Shooting and Overtime

Three Positive Traits: Down to Earth, Insightful, Mature

Three Negative Traits: Secretive, Manipulative, Wayward

→ His Connections Parent Names:

Cadmus Idris (Father): Achilles is positive that Cadmus is the worst father in the world. There was never a moment he wasn’t on guard in Jacksonville. He viciously pitted his children against one another to fight for power and his affection. When Achilles was outed by Patrick, Cadmus disowned him and publicly humiliated him. He wasn’t removed from the pack, but treated like the lowest

Illiana Idris (Mother): Illiana was killed when Achilles was 5. It was never really looked into, and Achilles believes Cadmus had something to do with her death. Achilles has vague and somewhat obstructed memories of her death and is unsure if he was in the room when she died or not.

Sibling Names:

Perseus ‘Jaxson’ Idris (Half-Brother): Achilles spent much of his life, even after Jaxson disappeared hating his brother. He blamed him for being the reason Cadmus killed his mother and causing him to have a line of heirs to compete with. He knew being sent to find Jax was another punishment by Cadmus meant to shame him; find and inform his replacement of what he was entitled to. They initially clashed, but once Jax saw through Cadmus’s act they became friends. Achilles got a second chance because of him, and wants to form a true brotherly bond.

Jason Idris (Half-Brother): Jason and Achilles were often the most vicious with one another. He was born when Achilles was 11 and was the son of Cadmus’s second wife. The greatest violence often occurred between the two of them, and Jason gloated when Achilles was disowned.

Theseus Idris (Half-Brother): Theseus is Jason’s full brother. He was never as competitive with Theseus, primarily due to the age difference and his constant struggles with Jason. Icarus and Theseus were born in the same year and are the most competitive with one another. Achilles has had to restrain them from killing one another before.

Icarus Idris (Half-Brother): Icarus is 15 years younger than Achilles. He was never as competitive with Icarus, primarily due to the age difference and his constant struggles with Jason. Icarus and Theseus were born in the same year and are the most competitive with one another. Achilles has had to restrain them from killing one another before..

Unknown (Half-Siblings): Cadmus is a constant philanderer, and Achilles knows he is still adding children to this day. Jason, Theseus, and Icarus were the main legitimate children during Achilles’ childhood.

Children Names:

None

Romantic Connections:

Patrick Bouras (Ex Boyfriend): Patrick and Achilles had been inseparable since they were young. They were best friends, which over the course of time grew into something much more. About 6 years ago, before Achilles was sent away he was outed by Patrick. Patrick has chosen to get married and threw him under the bus to save face. It devastated Achilles and, with the addition of Cadmus disowning him, made him unable to truly trust anyone. No one knows his secret in Chicago except for Jax, Nick, and Ray and he hopes to keep it like that.

Platonic Connections:

Maxine Vanes (Good Friend): Max was one of the first friends that Achilles made in Chicago which was a surprise to both Jax and Max when they found out. They have an easy friendship, and Achilles feels comfortable around her. She has been making some obvious hints towards being able to talk to her about anything, and he is worried that she’s found something out or that something is being spread around the pack.

Nick Hamelin (Grateful): Nick gave him a second chance that he never expected. He came in as a spy in an effort to win back his spot in Cadmus’s eyes. That was doomed to fail, and when Cadmus dragged him in front of Nick he was waiting for his death sentence. But he got an offer instead. Achilles is not going to waste the opportunity that Nick gave him and wants to prove that keeping him was the best choice.

Helo Adama (Friend): Achilles and Helo became fast friends, much to Jax’s annoyance. Helo is in charge of a few things for both GOLD and BOND, so they see a lot of each other. Helo has been attempting to bring him up to date with his technology, especially with video games.

Hanna Moore (Friend): Hanna was the first person to train Achilles in the LARPing training activities. He had some experience with sword combat, but Hanna taught him the basics of what they were doing and why. They quickly became friends as well, and he was surprised when Helo introduced her as his girlfriend.

Conrad Kale (Acquaintances): Max introduced Achilles to Conrad. Who, like most others, seemed surprised that he is related to Jax. They haven’t interacted much and Achilles thinks he’s keeping him at arm's length.

Piper Taylor (Coworker): Piper works in both GOLD and BOND, so the two have had quite a few assignments together.They haven’t talked much outside of missions, but she seems to share a lot of the same hyper-focused tendencies of GOLD members.

Garrett Cleirigh (Target): Achilles doesn’t quite understand Clan Chicago’s rules about interaction with witches and warlocks, and frequently ignores them. Achilles began chatting up Garrett Cleirigh while he was working at Anonymous. Though he hasn’t made significant headway, he thinks creating friendlier options may yield more results in the long term.

Jia Cleirigh (Target): Achilles doesn’t quite understand Clan Chicago’s rules about interaction with witches and warlocks, and frequently ignores them. Achilles has heard about Jia’s parties from quite a few of the other rats, including Louis, and would like to go to one.

Hostile Connections:

Dakota English (Tense): He saw Dakota, in human form, hovering outside of Wondering Worlds of Magic. When she looked at him fear then anger flashed through her eyes. She turned and left afterwards. Since then she’s been icy towards him whenever they interact.

Louis Martin-Rovet (Boss): Louis and Achilles frequently butt heads. Achilles is well versed in dealing with Warlocks and Witches and finds it frustrating to be constantly pulled back by an overly cautious head. He was second in SAGE in Jacksonville and truly wonders how the rats poisoned themselves against the witches and warlocks to the extreme that GOLD is a dangerous team.

Pets:

None

→ History (paragraph(s) on background)

→ The Present (paragraph(s) on how the character connects to the plot)

#Achilles Idris #taken

1 note · View note

acteseptofficiel · 3 years

Photo

Le samedi 23 octobre, Acte Sept et son Club organisèrent le Café Artistique avec Hamadoun Kassogué. Un café très réussi et très cultivant comme le souhaite le Président Adama qui dit tout le temps, il faut une tribune pour les Artistes de dire le fond de leurs pensées et une tribune de conseil dont les acteurs culturels expérimentés vont se tenir pour conseiller les jeunes qui veulent emprunter leur chemin. Un sage disait " La jeunesse est un cadeau de la nature. Mais la vieillesse est un art ". * Merci à son excellence Adama Traoré Président d'Acte Sept ; * Merci à Hamadoun Kassogué pour le temps accordé au café Artistique ; * Merci à L'association "JA" pour la couverture de l'évent ; * Merci à #YamarouPhoto pour son soutien ; * Merci à Membres du Club Acte Sept ; * Merci à TIME EPICE pour le sponsoring. ACTE SEPT : SENSIBILISATION ÉDUCATION ET PROMOTION THEATRALE. (à ACI 2000, Bamako) https://www.instagram.com/p/CVcqK5zgKPG/?utm_medium=tumblr

#yamarouphoto

0 notes

joguestin · 6 years

Text

Angry is the new Black (2/2)

“On se calme pourquoi ?”

Les afro-féministes du collectif Mwasi s’étaient donné rendez-vous à 13h30 au 4 place de la Nation à Paris. Le cortège se mettrait en branle dès 14h et, pour ne pas le louper, je devais partir de la maison à midi. J’ai plié ma pancarte en deux pour la ranger dans mon sac à dos en tissu ouest-africain orange. Avec mes vêtements noirs et ce sac à dos, je respectais le dresscode de Mwasi. Tonton passait la serpillère au salon, unique tâche ménagère à laquelle il s’adonne pour les grandes occasions. Tata et lui recevaient de la famille ce dimanche midi et voilà deux jours qu’elle était aux fourneaux. Tonton m’a vue me dépêcher :

– Tu pars où ?

– La Marche des fiertés, ai-je répondu dans ma précipitation.

– La quoi ?

Je n’étais pas bien sûre de ce que je venais de dire : avais-je dit « fierté » ou « dignité » ?

– Je vais à la Marche pour la dignité ! La manif contre le racisme systémique… les violences policières… Adama, Théo…

Tonton a secoué la tête, comme pour dire : « T’as vraiment rien d’autre à faire de ta vie ? » Je lui ai demandé :

– Tu as vu le film The Butler ? Le Majordome !

– Hein ? Non…

– Tu sais, le film sur un esclave affranchi qui devient le premier majordome Noir à la Maison Blanche !

– Ah oui !

– Dans ce film, son fils avait rejoint le mouvement des Black Panthers. Il s’habillait en noir, il allait manifester pour les Civil Rights auprès de Martin Luther King, et il se faisait arrêter, tabasser, emprisonner… Et ses parents lui disaient : « Mais tu es fou ? Mais arrêtez ! Et arrêtez de vous plaindre ! Arrêtez de faire du désordre ! L’esclavage est aboli, vous n’avez même pas connu ça ! Nous sommes enfin libres ! Montrons-leur qu’on le mérite ! » Les parents qui ont connu pire se disent que ça y est… ils sont arrivés… qu’il n’y a plus d’injustice à rectifier. Mais heureusement, les jeunes sont têtus, ils ont un idéal qu’ils savent atteignable, et ils vont manifester pour l’atteindre. Je serai rentrée vers 19h30.

Mon petit discours m’avait mise en retard, et pour ne pas rater le RER de 12h15, je devais courir comme s’il en allait de ma vie.

J’ai pris place, hors d’haleine, à l’étage supérieur du RER de 12h15. J’ai retiré mon sac à dos et deux couches de vêtements noirs. À travers le col entrouvert de mon sac, je voyais un bout de ma pancarte. Elle était mon secret et j’étais fière de l’avoir. Je la voyais comme une arme que je pouvais dégainer à tout moment et qui ne laisserait personne indifférent. Sa présence me donnait un sentiment de puissance mais aussi de danger, comme un revolver au fond de ma poche, un stimulateur clitoridien au fond du tiroir.

En gare de Juvisy, mon wagon fut soudain noir de monde. Il s’est rempli d’Afro-descendants qui se ruaient vers les dernières places assises ou s’agglutinaient devant les portes. Une échauffourée qui avait sans doute éclaté sur le quai, a poursuivi son cours dans l’entassement des passagers devant les portes du RER. Un homme Noir, dont je n’ai pu situer l’accent, rugissait devant une Camerounaise qui ne se laissait pas faire. L’homme aurait mis des claques à un enfant devant tout le monde, et ça mettait la Camerounaise hors d’elle :

– Non, vous ne frappez pas votre enfant comme ça, en public, je suis désolée ! Vous n’humiliez pas votre enfant en public, je suis désolée ! Vous attendez d’être à la maison pour régler vos comptes, si vous voulez ! Mais vous ne pouvez pas me demander de ne rien dire quand je vois un enfant se faire frapper en public, même si c’est par son père.

– Madame, fermez votre bouche, vous n’avez aucune autorité ! La manière dont j’éduque mon enfant ne vous a jamais regardée. Savez-vous seulement qui je suis ? On m’appelle Carter, je viens du Wisconsin, madame !

L’homme semblait un peu ivre. Je me suis retournée pour les voir. La Camerounaise se décapait la peau et portait une casquette Burberry ; Carter, plus jeune qu’elle, ressemblait à Lil Wayne, mais sans les locks. Ses dents n’étaient pas en or, juste jaunes. L’altercation verbale était violente dans son ton, mais dépourvue des injures qui auraient sans doute fusé si les deux protagonistes avaient grandi en France. Je trouvais cette dispute entre Africains très noble. Néanmoins, j’étais irritée par les propos de l’homme qui haussait la voix sur la femme pour lui demander de se calmer, alors que lui ne le faisait pas. Pourquoi était-ce à elle de baisser d’un ton quand il était le premier à tempêter ? Elle lui répondait :

– Non, je ne me tais pas, je sais très bien ce que je dis.

Et il essayait de la faire passer pour une folle. Moi, voyant, le train bondé d’autant de Noir∙e∙s (il y avait à tout casser trois blancs à l’étage de mon wagon), j’étais fortement tentée de me lever pour faire un discours mobilisateur et convier ce beau monde à me suivre à la Marche pour la Dignité. Mais l’homme s’en prenait violemment à la femme, et je m’en voulais de ne rien pouvoir faire. Une quadragénaire Noire, en tailleur noir, assise non loin de moi, a gueulé :

– Oh, ça suffit là ! Vous allez vous calmer, oui ? On aimerait voyager en silence !

Et la Camerounaise de rétorquer :

– On se calme pourquoi ? C’est le train de ton père ?

Et tout le wagon s’est mis à rire, y compris Carter, et la dispute a continué, cette fois de façon plus plaisante.

Je m’étais attendue à ce que la femme en tailleur prenne la défense de la Camerounaise, et que dans un élan de solidarité afro-féminine, nous fassions taire Mr. Carter. En fait, non, elle s’est retournée vers le blanc le plus proche pour présenter ses excuses au nom du continent africain :

– Ils véhiculent une mauvaise image de l’Afrique. Excusez-les, nous ne sommes pas tous comme ça !

Ce n’était pas le train de son père, c’était le train des trois Blancs présents là, qui avaient vraisemblablement plus de légitimité que nous autres négroïdes pour s’asseoir sur ces sièges. C’était la quiétude de ces blancs que nous, représentés par la Camerounaise et par Carter du Wisconsin, interrompions. Nous nous devions d’être sages dans ces trains de France dans lesquels on avait bien voulu nous laisser monter. Comment reconnait-on deux Français blancs dans le métro de New-York ou de Tokyo ? Ce sont ceux qu’on entend gueuler en français comme s’ils étaient dans leur salon. Et personne ne dira : « Ils ternissent l’image des Européens… Excusez-les, nous ne sommes pas tous comme ça ! » Et puis, je ne voyais pas ce que cette dispute dans mon RER avait de particulièrement africaine pour qu’elle véhicule une mauvaise image de l’Afrique. Il n’y avait aucune vulgarité, personne ne crachait « nique ta mère et ta grand-mère si elle est toujours en vie », c’était un point de gagné pour tout le continent ! Une femme qui prend la défense d’une personne agressée physiquement par son père, ça n’a rien de honteux : un autre point pour le continent ! Mais au lieu d’être fier∙e∙s de ces démonstrations de respect et d’humanité, nous (en la personne de la dame en tailleur) nous confondions en excuses devant les trois blancs qui ne nous calculaient même pas.

Avec le temps, la dispute devenait divertissante, la Camerounaise et Carter semblaient eux-mêmes s’en amuser. L’intervention de la femme en tailleur les avait bel et bien rapprochés. Le RER est arrivé à Bibliothèque François Mitterrand, je descendais là, presque tout le monde descendait là. J’ai perdu la Camerounaise de vue, j’aurais aimé lui dire merci.

J’ai pris le métro pour me rapprocher de la station Nation, qui était « fermée en raison d’une manifestation sur la voie publique ». Je posais la main sur mon sac à dos en bandoulière devant moi, pour sentir la forme de ma pancarte. Je n’en pouvais plus de la cacher, je l’ai sortie et tenue en main. À Nation, j’ai tout de suite cherché une boulangerie où m’acheter un sandwich et prendre des forces pour la Marche. J’en ai trouvé une, un couple de quinquagénaires blancs me précédait dans la file d’attente. L’homme ressemblait à Renaud, la femme à Martine Aubry, et ils prenaient un temps fou à se décider :

– J’vous prendrai… un sandwich thon-crudités… mais avec du fromage à la place du thon. Vous avez quoi comme fromage ?

– Et moi, je veux un dessert. Tu prends un menu, toi ? Moi, ça dépend de la taille du sandwich. Hein ? Je veux un dessert léger, moi. Léger, mais gros.

– Madame, excusez-nous, on prend un peu de temps, a dit l’homme souriant, en se retournant vers moi.

J’ai répondu :

– Non, ça va !

Ça n’allait pas du tout, j’allais rater le départ du cortège. L’homme a vu que je tenais une pancarte. Moi, j’ai vu le pin’s anarchiste sur son vieux blouson jeans, un signe d’appartenance religieuse, politique ou philosophique qui ne lui causait, à mon avis, aucun trouble au quotidien.

– Vous manifestez dans quel cortège ? m’a-t-il demandé.

– Mwasi ! Un collectif afro-féministe.

Il a paru un peu embêté :

– Afro-féministe… Vous savez… C’est pas méchant ce que je dis, mais…

Oh, oh…

– C’est pas toujours bien d’être communautariste comme cela…

J’ai répondu :

– Mais les blancs, ici, se réunissent entre eux tout le temps et personne ne leur reproche d’être communautaristes.

Il a sursauté, son trouble était palpable. J’avais dit « blancs », le nouveau N-Word ! J’ai essayé de me rattraper :

– C’est pas parce qu’il y a des divisions qu’on crée des groupes… Non. Si. Non. C’est parce qu’il y a des groupes qu’on crée… Attends. C’est pas parce qu’il… Tsiup.

Renaud et Martine Aubry me regardaient en clignant des yeux.

#afroféminisme #mwasi #intersectionnalité #Jo Güstin #nouvelle #marche pour la dignité #manifestation #anti-racisme

5 notes · View notes

zlutyzakaznik · 3 years

Text

První dojmy 49: Tyjátr, Poppy Beans, Barčelato a Pistacius

(12. 7. 2021) Kafe a zmrzka 2

Neonový slogan ve zmrzlinárně, kavárně a prosekárně Barčelato...

Kolik vlastně za rok vznikne kaváren, vůči nimž lze mít určitá nebo dokonce vysoká očekávání, protože za nimi stojí lidé s konkrétní zkušeností a jde tak o místa, kde chci kávu vyzkoušet? Nemnoho. Za letošních šest měsíců mě napadají pouze tři: Coffee Trail Garden v “novolískoveckém Hong Kongu”, Trafika v Masarykově čtvrti a jako zatím poslední pětiměsíční pop-up naproti vstupu do kasemat na Špilberku.

Tyjátr si, stejně jako další dva uvedené podniky, vybral především dobré a potenciálně navštěvované místo, protože Špilberk je nejen jedním z tradičních brněnských turistických magnetů, ale dost možná stejně významný je i coby destinace pro první, druhé a x-té rande, podzimní procházku, rekondiční výšlap anebo večerní/noční popíjení mládeže.

Třebaže nově otevřený podnik není na vršku a jeho úbočích jediný a funkčně navazuje na předchozí boudu, očekávatelně nabízí nejzajímavější kávu: belgický MOK ve dvou blendech a občasné osvěžení něčím jiným, například La Cabrou nebo Roundhill Roastery.

Víno těží ze zásob a zkušeností naturálního podniku na Pekařské a lahve jsou k mání celé i po deci v cenách cca 35 až 80 Kč a pro ty, co trvají na pivu, je v nabídce točené od Moravie. Zkusil jsem pár třetinek 11° Punkevního ležáku, který mne vcelku mile překvapil a to, že se v Medlánkách věci poněkud zlepšily, mi potvrdili štamgasti Zmije a OP, kteří bydlí jen kousek od pivovaru. Úvodní a zkušební deckou vína byl základní a nekomplikovaný ryzlink od Petra Marady stiženého tornádem.

Podkresovou hudbu obstarává v Tyjátru tranzistorové kombo a pokaždé bylo bez problémů ztišeno, abychom se při rozhovoru a konzumaci slyšeli. :-)

Z drobného sladkého jsem na místě i v permanentních stories postřehl financiery a croissanty a k mání jsou pochopitelně i limonády, zmrzka, ledové kávy anebo ony ZONky, jež figurují i v náborovém FB inzerátu podniku skrze požadavek otevřít 30 lahví během pěti minut. :-)

Technologické řešení espressa sestává z bílého Mythosu 1 a dvouskupinové Appie Life, kterou jsem zde v Brně spatřil poprvé. Na filtry mají v rožku umístěný Moccamaster a Wilfu a hrníčky jsou sice základní a ikeácké, ale díky mírné buclatosti se příjemně drží a menší objem u cappuccina dává víc vyniknout espresso základu.

Kávovým supervizorem tu není nikdo jiný než Skandinávský barista (ex-Monogram a ex-Caffé del Saggio), kterého jsem při první (sobotní) návštěvě našel za okénkem s “kolegyní” (ex-Monogram a kavárna na Helceletove) a při druhé zastávce (středa odpoledne) pak s další kolegyní z kavárny Adama Neubauera. Při třetí zastávce v relativně živé středeční předpoledne pak kávové a limonádové úkoly administroval kolega Tom @kesson (ex-Rebelbean).

Hned při prvním nakouknutí a pozdravení se mi bylo řečeno, že čekali, kdy dorazím a tak jsem vysvětlil, že o vzniku podniku jsem věděl s předstihem díky Take Five, ale čekal pár dní až se na místě trochu zabydlí. A bezprostředně po připravení kávy jsme s baristou mohli pokračovat v rozhovoru, který skončil na poslední směně v Monogramu.

A obě vyzkoušená cappuccina? To z MOKu od Skandinávského baristy bylo sice o trošku méně krémové a hutné než naposledy v Monogramu (skoro 15/20), ale přesto příjemné, subtilní a značně nad dnešním standardem. Teplota mezi vlažným a teplým, základ v mléce čitelný a při prvním usrknutí se mi na mysl vloudila scéna z úvodu Mission Impossible: Rogue Nation, kde jsou prověřovány jazzové znalosti Ethana Hunta v obchodě s vinyly a ten charakterizuje styl bubeníka zvaného Shadow takto: Because he had a light touch.

Cappuccino Toma Kessona bylo postaveno na základu z promyté Etiopie od Roundhill Roastery a třebaže mě jako celek oslovilo o trošku méně (14/20), z hlediska analýzy ��lo o velmi vděčnou záležitost. Co se týče našlehanosti mléka, bylo toto jen těsně nad hranicí, kdy jde o ohřáté mléko, ale dělící čára překonána nebyla, což potvrdilo dno a vnitřní stěny šálku se zbytkovou mikropěnou. Espresso hezky propojené s mlékem a dominantním rysem byla extrémní smetanovost cappuccina, která vystupovala i přes nejvlažnější mléko, jaké jsem v kavárně za poslední léta zažil a to se sám nejraději pohybuji okolo bezpečné hranice 55 °C.

V rámci teorie a metodologie kritiky se často objevuje názor, že člověk by měl k novému dílu přistupovat nezatížen tím, co si přečetl nebo zaslechl. Lze ale takto přísnou mentální hygienu uplatňovat i vůči novým kavárnám a pražírnám? Na danou zásadu jsem myslel, když jsem po několikaměsíčním sledování výstavby kavárny Poppy Beans zavítal třetí den provozu dovnitř a byl poněkud skepticky naladěn. Proč?

Zahrádka a prostor před kavárnou Poppy Beans na Staňkove.

Na prvním místě díky faktu, že několik týdnů před otevřením na mě na webu vyskakovaly reklamy tvrdící, že jde o kávu, jakou jsem ještě neochutnal anebo dokonce nejlepší kávu v Brně. Další pochybnost vzklíčila v okamžiku, kdy jsem před několika měsíci zavolal do pražírny, dotazoval se na možnost ochutnání a dozvěděl se, že kávu připravují na pákovém Sage. Ehm. No tak dobře.

V rámci představení pražírny na Kofiu jsem se dočetl, že Edinburgh je hlavním městem evropské kávové kultury. Opravdu? Žádný Londýn nebo Berlín? Schválně jsem tvrzení hodil do Google a vypadlo na mě, že Edinburgh opravdu zvítězil, ovšem v kávovém indexu sestaveném Selectou, švýcarským provozovatelem občerstvovacích automatů známých z nádraží a dalších veřejných míst. Jeden by musel mít neobyčejně čistou a nezkaženou mysl, aby ho tyto informace neovlivnily.

V kavárně naštěstí mají (opět) dvouskupinovou Appii Life a k ní na espresso Anfim Pratica a Eureka Zenith. Do papírového menu na stolcích jsem nenahlížel, ale na stěně bylo espresso za 45 a cappuccino 60 Kč. Soudě dle fotek pravděpodobný pár majitelů byl celkem milý a potvrdil mi, že Salvador ochutnaný v březnu je identický s tím, který mají na jednom z mlýnků, že je opravdu konzervativnější a že jej spolu s Brazílií dávají do blendu pro kanceláře. Kávu s sebou na gramy zatím nedávají, prý možná později, ale věřím, že do budoucna jistě bude příležitost ochutnat.

Na dvojce mlýnku byla údajně odvážnější a ovocnější Panama a jako točené pivo mají Rojc s tím, že by tu měly být hlavně svrchně kvašené speciály. Víno je od Stávka, tedy druhého Stávka, jak mi bylo vysvětleno a ukázána lahev s etiketou – ne toho prvního, který je dnes s nadsázkou i s Lokusem skoro všude.

Hlavní problém s podnikem na Staňkove vidím v silné konkurenci v okolních ulicích i skutečnosti, že výběrových i “výběrových” kaváren a pražíren je v Brně neskutečné množství a bohužel i tato přes přítomnost cuppingových skóre operuje s frázemi o příběhu, ručním pražení, jednosměrném ventilu sáčku, ohledu na životní prostředí, “dělání kávy jinak”, výčtem členů farmářovy rodiny anebo lásce (zde doplněné o rozum). Nečetli jsme to už někdy předtím?

Neony odrážející se ve skle a pohled na nabídku Barčelata.

Barčelato je zmrzlinárna, jež v půli května otevřela na místě bývalé prodejny profesionálních vysavačů Karcher a soudě dle opakovaných průchodů kolem, stihla si za ty necelé dva měsíce získat první zákazníky. Na zmrzlině jsem tu byl v úplně první dny provozu a za 38 Kč dvě oblíbené příchutě: čokoládovou a pistáciovou.

Oboje celkem OK, anebo jak se vyjádřil kamarád – na Královo Pole dobrý, ale za mě bohužel příliš sladké, snad nejrychleji odtávající ze vzorků poslední doby a intenzita chuti i dochuť bohužel docela slabá (skoro 13/20 pro obě příchutě s tím, že kousky posypové čokolády chutnaly spíš jak papír a nepřidaly nic navíc).

Vedle rychlého odtávání se mi u zmrzliny z Barčelata nezdála úplně ideální ani textura, ale hrudkovitost tam naštěstí nebyla a chuťový vjem byl vláčný a hladký.

Jelikož tu mají zmrzlinářské technologie od jistého brněnského dodavatele, nenápadně jsem se v showroomu – v rámci terénní přípravy pro letošní článek o brněnské zmrzlině – dotázal i na tento podnik a obchodní zástupce sám od sebe řekl, že od nich předpřipravené směsi neberou a zmrzlinu si dělají sami. Tak snad to tak bude. Na espresso F64 mlýnku zde v době návštěvy měli jednodruhovou Brazílii od Fiftybeans a pro extrakci slouží Linea Classic.

Cukrárna Pistacius, která zaujala rohové místo léta fungujícího gastro provozu – a nejsem schopen říct, zda se tam i vařilo anebo to byla jen cukrárna s alkoholem a studeným občerstvením, protože vzpomínky na dvě či tři zde absolvovaná smuteční posezení dávno vybledly – přináší do Soběšic na severu Brna vyšší cukrařinu a výběrovou kávu. Ano, čtete správně a na Instagramu podniku lze najít výtvory jako Sable Breton, financiéry, Pavlovu a další, které vizuálně nevypadají marně.

Rohová parcela Pistacia v Soběšicích...

Interiér se pyšní neonem od zavedené firmy NEON Burianová, je vyveden na bílé a hrubé cihlové stěně a doplněn o nahé žárovky visící ze stropu. Oproti době před třiceti lety, kdy člověk na hlavní silnici směr Útěchov ještě potkal starousedlíky s vozíkem či kolečkem, je dnes v Soběšicích vidět spíše jedno BMW, Audi nebo Mercedes za druhým, ale řidiči těchto aut a lidé, co jsou schopni zaplatit vskutku příšerné ceny zdejších realit, mi nikdy nepřišli jako zákazníci se slabostí pro hipsterskou estetiku.

Od jednoho z místních rezidentů a zkušeného gastro praktika, který cukrárnu vyzkoušel jen pár dní přede mnou, jsem se dozvěděl, že obsluha hovořila o jednom z dezertů jako jejich signature. V Soběšicích, které jsou de facto stále vesnicí s minimální obslužností a kde musí člověk pro jakýkoli větší nákup nebo kulturní povyražení dolů do Brna?

Espresso zde připravují na nablýskané Aurelii Wave a zrnka mají od dodavatele kávovaru a mlýnku (Eureka), distributora NS/VA a vlastníka značky Charisma. O svém názoru na příběh i kávu Charisma jsem referoval v souvislosti s kavárnou Protože můžu a Charisma Brno a aktuální Origin Blend jsem tak nechal bez povšimnutí a zaměřil se raději na místní financier a zmrzlinu, protože lákavě vypadající citronový Sable Breton nebyl aktuálně k mání.

Velmi nedůvěřivě jsem se nejprve jsem několikrát ujistil, zda si zde zmrzku opravdu dělají sami od základu a když mi bylo přisvědčeno že ano a že má opatrnost je zcela na místě, zkusil jsem 80g porci čokoládové s arašidy za 35 Kč. Po ochutnání cestou na zastávku jsem však naznal, že je to druhá nejméně povedená zmrzlina z letos vyzkoušených (horší byla už jen “řemeslná” AIDA), protože štiplavě sladká a s chemickým šmakem i když velmi krémovitá. 12/20.

Logo dodavatele zmrzliny vzbudí vždy podezření.

Podezření, že tady něco nehraje, ihned po ochutnání posílilo logo Almeco na papírku, ve kterém byl vložený kornoutek a tak jsem si dal práci a po pár telefonátech a e-mailu se mi dostala do ruky malá excelovská tabulka firmy (nabídka/produktový list/info o podrobném složení výrobku) s čokoládovými zmrzlinami firmy a obchodní zástupce po telefonu potvrdil, že nejen čokoládovou, ale i další zmrzliny bere Pistacius od nich.

Nevelký soubor má pět listů s pěti různými produkty, všechny mají podobu prášku a už názvy jako JB Čokoláda 150, BASE CACAO 200 C/F nebo CHOCOBASE LATTE nepůsobí právě řemeslně. A i když nemohu s určitostí říct, zda ochutnaná zmrzlina byla jednou z těchto pěti nebo jinou z portfolia firmy, přidávám coby ilustrativní ukázku složení jedné z “čokoládových – produktu GRAN CIOCCOLATO:

Trvanlivost 36 měsíců v originálním balení. Smíchejte s cukrem, směs postupně přidávejte do mléka až do úplného rozmíchání, poté nechte zrát min. 20 minut. Doporučené dávkování: FABBRI GRAN CIOCCOLATO, 100 g, cukr 300 g, mléko 1000 g. Pozn.: Vidíte ve složení tu v kurzívou psaném textu uvedenou smetanu?

Financier z cukrárny Pistacius bylo bohužel tak trochu chuťové fiasko.

Také pistaciový financier byl bohužel zklamáním a to i ve srovnání s verzí od Future Sailors a už vůbec jej nelze poměřovat s těmi od William Thomas Bakery. Kousek byl hutnější a tužší a nikoli vláčný a nadýchaný a ne všechny úlomky oříšků na mě působily jako úplně čisté pistácie. Zvládl jsem polovinu, protože jsem se nemohl ubránit dojmu, že některé z kousíčků lehce koketují se žluklostí a v závěru chuti se objevuje malá hořkost. 10 až 11/20. Poučení? I u těch nejřemeslněji se tvářících a vypovídajících zmrzlináren platí: Furt ve střehu.

#prvnidojmy

0 notes

tar-one · 3 years

Video

youtube

Après le « pas vraiment album », voici un « pas vraiment morceau ». En février, je suis allé voir Schoolboy Q à l’AB seul en train. Mes potos doivent bien regretter d’avoir passé leur tour étant donné que ça tuait tout et que je ne sais pas si vous avez remarqué mais les concerts qui tuent tout sont chauds à trouver ces derniers temps (Force aux acteurs du secteur culturel bien sûr). À l’aller, j’ai écrit les 16 premières bars et le reste a été gratté relativement bien embièré (j’écris très rarement sous l’effet de l’alcool) au retour. Les 40 bars sont en mode « puzzle de mots et de pensées » et c’est marrant comme des rimes ont pris plus de sens depuis qu’elles ont été écrites. Je pose ça sur un dope beat de mon Homie Antonino Massimiliano Naso aka Luciana du pool Crystal Camino. Ça n’a pas vocation à devenir un « vrai morceau » mais c’est du bon (still Loser Magnifique, meilleur et moins populaire que ton rappeur préféré) alors autant en faire une petite vidéo plutôt que de laisser le truc mourir. Et Big Up à Isha Lva que je namedrop. Et écoutez mes doperies obscures sur les plateformes de streaming ! Pazzzz

Q a retourné l’AB

Comment bien s’exprimer quand les gens ne savent pas comprendre ?

N’ont pas le bon sens d’entendre arguments en abondance

Inventent des significations aux mots : pas contents

Puis s’remettent en question, attentifs aux autres : pardon j’mens !

Des tas de gonzes pensent être capables de raisonner

Démontrent le contraire, osent, c’est à ça que j’les r’connais

Toi qui balance bullshit et cause, j’crois pas que j’tai sonné

Pas envie non plus de lire ta prose, aargh ce que t’es bornéFais chier…

Trop de gens bien meurent autour de moi

Qu’ils reposent en paix… Au secours j’me noie !

REP Steve aussi, Big Up Nantes, tous mes big Homies

Justice pour Adama, qu’on punisse ces flics hostiles

Larmes dédiées à Mawda, rage, honte, bavures, mensonges

Paix et Harmonie seulement en songes !

Démocratie en otage, qui paiera la rançon ?

Penser à soi c’est chronophage, je connais la chanson

Schoolboy Q vient de retourner l’AB

Je suis dans le train alors que je pourrais m’achever

Dans des bons bars bruxellois

Contrôleurs arrivent, caillera fait genre « Sucez-moi ! »

Agressif, pas vraiment d’humeur « Excusez-moi »

Comme ce gars qui écoute Bassem et moi style « J’fume et bois »

Bref, 9x sur 10 les coups de pression sont du bluff

Ces blaireaux en chien sur le quai comme des cons, honte sur eux

On survit, on survole leur cerveau

Pas servile même si carré comme un cerceau

Est-ce que je vais canner si j’vide toutes ces cannettes si vite

Ou à rester trop sage à la place de planer si j’vibre

Pas facile d’affronter ma face dans le reflet de la vitre

Parfois j’accepte, parfois je penche pour le rejet de ma vie

Dans ma tête j’crois qu’il y a des chefs d’œuvre, faudrait que j’m’active

J’ai presque abandonné l’idée, joué la mauvaise partie

Isha m’a salué, pas sûr qu’il savait qui je suis

Mais ça fait plaiz’ quand même, tant pis s’il captait ni qui

Ni quoi, ni comment, juste « ce vieux, j’crois que j’l’ai déjà vu »

Peut-être qu’il a capté le style, sait que je suis un mec qu’assure

Validé ou pas, moi je respecte trop son parcours

Tonton NY style, j’ressens la connexion pas sourd

À la sensibilité d’ceux qui ont vu la Haine, l’Amour

Les gens dans le genre même en 100 ans t’en fais pas l’tour

#son #video #freestyle

0 notes

dwimmersworn · 1 year

Text

20-21 Fore-Winter, 922

My Dwimmermount campaign has begun.

The party, The Ironsworn, lead by Aestrid, start out in the City-State of Adamas. There, they have made the acquaintance of an alchemist-sage, Jasper. The brilliant but troubled scholar is convinced his research has drawn unwanted attention, and has become paranoid that he is being watched by suspicious figures.

Jasper has heard rumour that the magical seals holding the "Red Doors" of Dwimmermount shut have been breached. Strange folk have been seen coming and going upon the mountain. He wants the Ironsworn to investigate. If entering Dwimmermount is now possible, who knows what ancient knowledge could be hidden within?

As a test, he tasks them with retrieving a specific item known to him to be held by a library within Dwimmermount -- a specific map of the Exarchate of Theana. If they can do that, and he can validate its authenticity, then not only will he pay handsomely for the map, but furthermore he will continue to sponsor and advise them on how best to tackle the legendary site.

That is, provided he remains safe, and his malevolent watchers don't get to him first.

Agreeing to these terms, the Ironsworn set off for Muntburg, the fortified town at the base of Dwimmermount. By foot, the journey takes two days; they stop overnight in the small village of Smerdlap's Crossing, arriving in Muntburg in the early evening of the 21st.

Mechanically, this short session was just creating Jasper as the starting connection all Starforged characters begin with, followed by Swearing an Iron Vow (to retrieve the map) and then two instances of Undertake an Expedition, one for each leg of the journey to Muntburg. In future, now that the journey has been done once, I can choose to use Plot a Course to resolve travel between Adamas and Muntburg in a single move.

I rolled a few misses while undertaking the journeys. I chose to Ask the Oracle to find out why, and it kindly provided me with

your action causes collateral damage or has an unintended effect

and

an individual or community you care about is exposed to danger

so I made note of these for later -- on returning to Adamas, Jasper may well be a little worse for the wear. The oracle also revealed that I was (unknowingly) tailed out of Adamas, and that there was a spy in Smerdlap's Crossing, but that I did not draw their attention. Lucky.

I'm running this campaign as a daily alternative to doing #dungeon23, so I'm going to kick my heels for a little while in Muntburg before pressing on to Dwimmermount proper -- I want the party to enter the megadungeon on both January 1st, real world, and 1st Mid-Winter, in-game. This means they have a week to kill in Muntburg -- luckily they didn't set a deadline with Jasper.

#session report #dwimmermount #ironsworn #starforged #ttrpg #solo rpg #jasper #smerdlap's crossing #adamas #muntburg

0 notes