#vojto

[thatstruestory]

Happy Releaseday!! 💕

Bitte teilen :)

#great #music #rebloggen #<3 #another #beziehung #freunde #goodman #vojto #maybe #Spotify

[trepanace]

ALE NEEEEE

tenhle díl byl perfektní, velký charakter development ale...

#to se vysvětlí soudruzi #VOJTO TAKHLE TO NEMŮŽE DOPADNOUT #ajajaj #modleme se za náš oblíbený ship

[kocourmokroocko]

Čtyři papoušci a pes: *maj každodenní kolektivní záchvat energie*

Já, jedoucí ve svojí hlavě už třetí hodinu Lose Yourself od Eminema:

Kamarád na návštěvě: •_•

#kot #kurník #sorry vojto

[kdo-se-ptal]

To se vysvětlí, soudruzi! spoiler i guess?

Mám zpoždění, co se To se vysvětlí, soudruzi! týče, já vím, ale ježiš ta scéna, kdy Snížková s přehledem vyhrává v přetahované nad skupinkou trampů 🥵

Vojto, já vím, že tě trápí nedostatek komunikace ve vztahu (ehm, hlavně z tvojí strany) a vyrážka pod svetrem (což ok, au), ale být já tebou, padám na kolena, tleskám, mám pěnu u huby -

#a on se nezmůže víc jak na úšklebek #zbožňuju je spolu #to se nenechte mýlit #jen mám crush na Štěpánku #to se vysvětlí soudruzi! #to se vysvětlí soudruzi

[mrripplefluff]

JO KURVA JOOO

VOJTO SLAYYYYYYY

JOOOOOOOOOOOOOO

#peče celá země #česky #čumblr

[burlveneer-music]

EABS - Slavic Spirits (Astigmatic Records)

EABS is the innovative approach to jazz through the prism of hip-hop vibe, vibe which brought up these musicians. They blend elements of soul, funk, hip-hop or electro keeping up with fresh approach to composition. What is more, EABS seeks to breathe fire into jazz bringing back its former glory ignoring clichés, exploring and experimenting.

Members of EABS: Marek Pędziwiatr /Nordiska Bambino piano, Fender Rhodes MKII, Minimoog Voyager, Crumar Performer, Physharmonica E. Krauss Stuttgard, Korg Polysix, Roland DC-30 analog chorus echo, Marcin Rak / drums, Vojto Monteur / electric guitar, Paweł Stachowiak / bass guitar, Spisek Jednego / percussion, sound fx, Olaf Węgier / tenor saxophone, Jakub Kurek / trumpet, Tenderlonious / flute, soprano saxophone

#EABS #Slavic Spirits #jazz #spiritual jazz #wroclaw #poland #2019 #astigmatic records

[taurusclub-cz]

Dne 11.9.2021 proběhl OKTAGON 27 Pekelná válka! Ivan Buchinger vs Vojto Barborík se v neuvěřitelné bitvě stal dvojnásobným šampionem Oktagonu. https://www.instagram.com/p/CTvH887s5SN/?utm_medium=tumblr

[thesunlounge]

Reviews 105: Naphta and The Shamans

Over the course of his two LPs 7th Expedition (on Transatlantyk) and the newly released Naphta and The Shamans (on Astigmatic Records), Pawel “Naphta” Klimczak has revealed himself as a master of evocative and otherworldly moods. At its core, his music marries creative and naturalistic drum programming with far-out sampling and exploratory live instrumentation (both from Naphta himself and the many musicians he works with). But where 7th Expedition focused on esoteric jazz and cosmic Afro-vibrations, Naphta and The Shamans instead winds its way through exotic krautrock and desert psychedelia. The latter album also sees a much expanded crew of noise makers joining Naphta for his mystical jams…the titular Shamans descending from spiritual solar realms to support the sonic quest with their expert musicianship. And the pitch perfect cover art by Zbiok Czajkowksi is a nice touch, purposely evoking heavy metal fantasy with its city of clouds and sentient eye’d pyramids backgrounding some sort of interstellar demon-druid.

Naphta and The Shamans - Naphta and The Shamans (Astigmatic Records, 2018) “Dim Daybreak” comes to life with the kind of ritualistic ambiance found in those communal Amon Düül albums or even Sunburned Hand of the Man. Shakers, bells, and faraway toms accompany murky bass and guitar noodling, with streaks of tremolo picked acoustic running through the mist (perhaps from Vojto Monteur?). Jaq Merner’s emotional and floating vocals introduce a grooved out bass guitar and drum stomp, mixing organic stoned funk with captivating hand percussion from Michał Szczepaniec. The vocals grow increasingly desperate alongside wisps of guitar and celestial electronics, the whole thing coming together like some long lost cut from Can’s “Ethnological Forgery” series. “Endurance” is the first of three pieces on the A-side to feature additional production from Marcin Mrówka and erupts immediately into swaying groove intoxication, with deep kick and hand drums from Kasia Konachowicz alongside guitars baked in the desert sun. Slow motion chords and bending leads sit atop the vaguely tropical drum flow, with pillowy bass guitar tones like a psychedelic cloud helping the jam lock in. As the song progresses, the bass line opens up and starts an exploratory walk while hypno-shakers and jazz house cymbals join the rhythm, forming a solid basis for heady guitar riffs that cycle through the mind and mystical leads that sparkle like light on moving water. There are even several false endings…everything drifting away like vapor only to slam back into the mesmerizing acid rock, each return more far-out than the last.

The other two cuts featuring Marcin Mrówka are “Thom’s Beach” and “Crystal Lizard,” the first of which sees electro-toms cycling ear-to-ear over rattling tambourines, bells, and atonal guitar scratches. A thudding four-four joins the panoramic tom cascade and the guitars work their way towards something resembling a riff, albeit with plenty of atonal jazz detours. Eventually it all comes together for a skittering uptempo fusion jam intercut with sunshine guitar interludes…moments of brilliant African leaning folk in between the jaunty and dissonant grooves. “Crystal Lizard” on the other hand, evokes early Tortoise as a nice textured bassline supports Doug McCombs-style spaghetti western/surf rock/Afro leads and a dusty shuffling rhythm. There are also loungier sections with Jeff Parker-style jazz chords and twinkling idiophone melodics…mellow and smooth, and at some point it all breaks down into shambling free rock before building back up towards a sky seeking jam out. The remaining A-side cut is “Jungle of Doom,” which drops us right into a psychedelic ceremony, first with galactic echo noise and ritualistic percussion, then with shakers and kick keeping time underneath thunderous overdriven prog bass (think Jannick Top). The guitars move between shimmering riff cycles and delicate harmonics, imbuing things with a touch of blissed out solar glory and as the bass guitar grows ever meaner, anthemic claps cast sunshine spells and desert rock leads soar towards the celestial sphere.

A highlight of the whole show comes deep in the B-side with “Explorer’s Judgement.” A storming drum and bass guitar groove is smothered in murky fog, eventually rising to the light alongside sweltering heatwave synths (Jan Stulin?) that waver and glow before fading into mist. Grzegorz Staniek’s performance on live kit here is jaw dropping, locking in with some more Magmoid basslines and moving deftly between gliding booty music and epic and portentous tom-tom fills. Flutey tones hover in the air, ghostly and otherworldly, and accompany wailing guitar solos over the funked out sci-fi jam before a spellbinding rhythm section work out ends things, with Kuba Kutera’s surf riffs dotting the horizon like lysergic rainbows. Side opener “Frozen Paths” is similarly epic, but in a different way. Here harmonious guitar arpeggiations ride over a slow motion four-four beat lead by panning toms and jazzy snare work. But the rhythm quickly morphs into some sort of future jazz breakbeat and is overlaid by bright guitar notes and sparkling harmonics drifting with cut-up synth fx. Sometimes the drums move back towards the understated four to the floor ritualism, but regardless of the beat flow, the sunset hued guitars never relent in their beautiful chordscapes. And as the song progresses, we lock into a particularly spectacular post-rock climax featuring waves and waves of guitar bliss before fading away on a downbeat jazz funk outro…the rhythms taking on a body moving swing while cool e-pianos drop twilight riffs.

“Stalking Knights” is like some sort of uptempo shake charmer bass music, with earth shaking subsonic squalls and a deliriously propulsive yet off-kilter groove. Faraway eastern melodies played on glorious string synths fly through the air while echo riffs percolate and Paweł Stachowiak’s distorto-bass rains down from a burning sky. And at some point, things chill out as the guitars weave soft webs amidst the ceremonial drum humidity, with pads passing through like warm currents of air. “Firelink Shrine” is one of two cuts here featuring Bartosz Kruczyński and is another slice of swaying post-rock romance. Strangely effected guitar sound like harps and hold down a barely-there progression over cinematic and galloping drums. There are moments where classic progsynth leads rise through the shambling drum maelstrom, while dubwise echoes float alongside Michał Szczepaniec’s percussion. We even get rattling tribal interludes led by metallic shakers and atonal clacks, and in general the whole mix is a hyperactive adventure that refuses to sit still. Finally, we come to gorgeous closer “Pale Dusk”, featuring Bartosz again on synthesizer. Dreamtime ambiance swirls and synthetic static sounds like rainsticks, while wandering bass guitar and subaqueous drones work their way towards glistening oceanic wonder. Bubbling arps reveal themselves and bathe the mix in shades of aquamarine, sitting alongside another deeply moving vocal performance from Jaq. And as melancholic organs join the underwater atmospherics, we find ourselves surrounded by a perfect sundown incantation.

(images from my personal copy)

#naphta #naphta and the shamans #astigmatic records #psychedelic rock #acid rock #krautrock #afro #funk #exotic #journey #desert psychedelia #exploratory #the shamans #bartosz kruczyński #paweł stachowiak #michał szczepaniec #grzegorz stanieks #jan stulin #kuba kutera #jaq merner #vojto monteur #marcin mrówka #album reviews #vinyl reviews #vinyl #music reviews #2018 #sun lounge #octagon eyes

[jurajkocar]

Kloaka Independent magazine about literature and art. The May issue was made possible thanks to successful crowdfunding which is reflected by type illustration on the inside part of the cover saying – 'Big Thank you' (Veľká vďaka). The colours on the cover are reflecting the part of the year of the publishing whereas the inside is in the contrary to that. Published by Literis n.g.o. Made in cooperation with Vojto Ruman.

#editorial #magazine #Editorial Design #graphic design #typography

[marikasmerk]

Občas věci prostě nevýjdou podle plánu. To se stalo aj nám na cestě domů. Dopadlo to tak, že jsme v Liberci jsme měly něco málo přes hodinu než nám jel autobus. A co stihneš za takový čas. My se vydaly ke kostelu sv. Máří Magdalény, kde se také nachází bývalý kapucínský klášter. Cestou tam se udála taky jedna vtipná situace a to když vedle nás v jedné ulici pod nádražím z ničeho nic zastavilo auto. Stáhlo se okýnko, moje mamka nechápala a já na řidiče: "Ahoj Vojto". Byl to totiž náš kamarád, se kterým jsme, plus s několika dalšími, byli na běžkách v Jizerkách a četli Mílu Nevrlího. Nojo svět je malý. A ten měsíc. Ten jsem vyfotila v neděli v jednu ráno před tím než jsem šla spát. ~ (English transcrip soon) #dreadsmeonjourney #cestolidi #objevujucesko @frieco_cz #mangofolk #loudavymkrokem #t4yourlife #dnesfotim #wildvisuals #vyletujsrdcem #world_photography_hub #czechroamers #zitnaplnygule #daybyme #travelgoals  #_vop #goexplorecapture #zastavaprozivej #folkcreative #stayandwander #travelerdeeper #travelandlife #earthpix #moodygrams #jecozazit #dnescestujem #tonevymyslis #svetjemaly (v místě Liberec, Czech Republic) https://www.instagram.com/p/CBF8TsXHfMP/?igshid=1ugs9snjepuld

#dreadsmeonjourney #cestolidi #objevujucesko #mangofolk #loudavymkrokem #t4yourlife #dnesfotim #wildvisuals #vyletujsrdcem #world_photography_hub #czechroamers #zitnaplnygule #daybyme #travelgoals #_vop #goexplorecapture #zastavaprozivej #folkcreative #stayandwander #travelerdeeper #travelandlife #earthpix #moodygrams #jecozazit #dnescestujem #tonevymyslis #svetjemaly

[fat-cat-works]

本日は演劇のお手伝いをしたあと@twlvにてポーランドからのゲストを迎えライブです！ . 自分は最近録り溜めたフィールドレコーディングから作ったノイズを流そうかとʕ•ᴥ•ʔ . モジュラーシンセの高田将平さんと木箱サヤさんのユニットmelt、OTONOSUKIMAでシーケンサーとサックスを吹き散らかしてくれてるkimyooiくんも出演します！ . アンビエントとノイズにまみれたいい夜になると思います、ぜひお越しください！ . 2019/11/16sat @ TWLV (札幌市中央区南7西3丁目2-15ユニバーサルアテネビル3F) . open19:00 start19:30 ticket1,500yen(+1drink) . act: Vojto Monteur(🇵🇱) melt(SAyA×Shohei Takata) Kim yooi MUTO . . . #fatcatworks #muto #ambient #loop #live #experimental #instrument #electronic #interactive #noize #peformingarts . @twlv @vojte_moteour @melt @kimyooi_ @muto_fatcatworks (TWLV) https://www.instagram.com/p/B46UZW9gmh-/?igshid=1xyu5x9pcy86d

#fatcatworks #muto #ambient #loop #live #experimental #instrument #electronic #interactive #noize #peformingarts

[edithlilafee]

Deko Schublade 2er Set Im Shabbystil💜 www.ebay.de/str/edithlilafee #schublade #schubladen #dekoschublade #aufbewahrung #pflanzkorb #2erset #zweierset #set #verschiedenefarben #shabby #shabbydeko #shabbystyle #shabbystil #landhaus #landhausdeko #landhausstil #landhausstyle #vintage #vintagedeko #geschenk #geschenke #geschenkideen #shopping #edithlilafee #ebayshop https://www.instagram.com/p/B1_vR-vojtO/?igshid=ssrk3vj5bigl

#schublade #schubladen #dekoschublade #aufbewahrung #pflanzkorb #2erset #zweierset #set #verschiedenefarben #shabby #shabbydeko #shabbystyle #shabbystil #landhaus #landhausdeko #landhausstil #landhausstyle #vintage #vintagedeko #geschenk #geschenke #geschenkideen #shopping #edithlilafee #ebayshop

[letapane2017]

Den dvacátý pátý -

Caldas de Reis - Padrón (19.1 km)

Čau čau čau.

Dnešek byl čistá rutina. Chůze, jídlo, siesta, jídlo, alkohol. Proto bych rád trošku zabrouzdal do dřívějších dnů. Někdy na začátku vejletu, řekněme dvacet dní zpátky, nás na cestě potkal docela silnej déšť. Takovej tak silnej déšť, kvůli kterýmu si člověk už vytáhne pláštěnku. No a to jsme ještě bejvali takoví snaživí poutníci, že jsme chodili těch pětatřicet kilometrů denně. Takže jsme zmokli, došli totálně mrtví a moc nepřemejšleli nad budoucností. Nebo aspoň já. Šoupnul jsem zmoklou pláštěnku do obalu, obal do krosny a víc jsem se tímhle zdánlivě zbytečnym problémem nezabejval. “Vojto, strašně smrdíš.” “Co čekáš, blbečku, když jsem už čtrnáct dní na pouti.” “Hej ale smrděj všichni, ale ty smrdíš fakt strašně moc, Vojto.” “Prosím tě, to je ta mužnost. Běž se navonět a drž hubu, jo?” “Ty že sis včera pral všechny věci? Však už zase smrdíš.” “Jsem se asi v noci spotil. A vůbec, hleď si, svýho, jo?” Takovýhle a mnohý podobný rozhovory byly mojí denní rutinou od zhruba třetího dne. A já nevěděl proč. Tak jsem si furt dokola pral, furt jsem se dokola sprchoval, všechno jsem naivně sváděl na “vypraný ponožky, který byly asi ještě mokrý, když jsem je dával do krosny”. No vždycky mi stejně ty vypraný věci načichly z toho smradu z pláštěnky, že jo. Nojo. A včera taky pršelo. S radostí, že využiju pláštěnku víc než jednou, jsem začal hrabat na spodku krosny. Dokonce jsem se i dostal k oblíkaní pláštěnky s komentářema, kterej vůl se včera zase nevysprchoval. No a pomalu mi tak nějak začalo docházet, že ten vůl, co smrdí, jsem já, a že to není úplně přirozenej pach potu, na kterej jsem si už celkem zvykl. Po několika zbytečnejch komentářích mejch kamarádů jsem pochopil, že asi bude lepší jít v bundě. Tak kdyby někdo z vás zrovna byl na nějaký pouti a divil se, proč smrdí, doporučuju prvně čeknout pláštěnku. Netvářila se, ale nakonec zradila.

Ke dnešku. Ráno vstávačka v sedm s hladinkou. Nic příjemnýho, ale většina poutníků už byla na cestě, takže jsme měli vesměs celej albergue jen pro nás. To se pak vstává jinak, když můžete pěkně nahlas zanadávat Vaňanovi, že zapomněl napsat blogísek. Na dnešním plánu bylo příjemnejch dvacet kilometrů. Vyrazili jsme klasicky bez snídaně, takže po pěti kilometrech nám nezbylo než zastavit v kaféčku a dát si pořádnej kroasán. Dalších patnáct kilometrů uběhlo jak nic, jelikož jsme drželi tempo, u kterýho se dalo mluvit, ale zároveň jsme předbíhali ostatní poutníky, což je skvělej motivátor. Do cílový destinace jsme teda dorazili poměrně brzo, takže jsme se tradičně vyložili na chodníku, vytáhli Bang!, koupili si pivečka a čekali na otvíračku. Po ubytování se nás hlad donutil uvařit si špagety (mimochodem, porci špaget pro asi dvanáct lidí) a pak si dát už rutinního šlofíka, jelikož v noci se fakt spí špatně. Po šlofíku jsme skočili na pivo a nacpali se úžasnou večeří, u čehož jsme si i udělali nějaký nový kamarády, protože kolem nás furt pobíhal nějakej mladej španělskej klučina a vysvětloval nám, jak zacházet se sporákem, protože v Česku asi ještě vaříme v kotlíku nad ohněm, že jo. Večeře byla skvělá. Na to, jaký antitalenti ji vařili, tak fakt top. Jen jí zase bylo moc. Takže jsme se zase přejedli. Tenhle den byl celkově na to jídlo nějakej náročnej. Teď už standardně relaxujem u pár lahví vína a užíváme si skvělýho kolektivu. Taková rutina prostě.

Meister Jäger

[scrumptiouscyclenightmare-blog]

(Vojto Dorula)

#SoundCloud #music #Vojto Dorula

[prazskytankista]

Filip se opřel do Havlových laviček a už to lítá: Zas*anej vepři. Uranový doly! Je velmi zle

Předseda KSČM Vojtěch Filip na Twitteru opět vzrušil veřejnost. Zamýšlel se, co Praha v poslední době vybudovala; prý jen pár předražených laviček. „Strhnout pomník, přivrtat desku, to umí téměř každý,“ napsal. „Je fakt, že komunistům to budování šlo výrazně líp. Zvlášť, když šlo třeba o pracovní tábory a uranový doly,“ reagoval v diskusi novinář Filip Horký. „Dobrá, Vojto, tak roztavíme sochu a vybudujeme pomník obětem okupace r. 1968, který umístíme na náměstí Borise Němcova, dík za budovatelský tip!“ ocenil věc parodický účet „Jaroslav Faltýnek“. Filip se však nevzdal a napsal pro své kritiky další vzkaz… source http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Filip-se-oprel-do-Havlovych-lavicek-a-uz-to-lita-Zas-anej-vepri-Uranovy-doly-Je-velmi-zle-624817

[autoring]

Vojtěch Štajf dnes patří, po více než dvaceti odjetých sezónách v rally, jak sám říká ke „staré škole“. Až to současný stav s opatřeními proti koronaviru konečně umožní, bude na českých soutěžích dělit svůj čas mezi závodní volant a řízení týmu Racing 21. Je člověkem, který má rád výzvy. I proto přijal nabídku zúčastnit se virtuální soutěže KOWAX Valašská online rally ValMez. Tento způsob závodění mu kromě zábavy přinesl také poznání.

Vojto, ne všichni jezdci ze špičky českého šampionátu výzvu startovat ve virtuální soutěži přijali. Jak to bylo u tebe?

Já měl jasno v podstatě hned, když mi nedávno zavolal Jaromír Tomaštík, který populární Valaškou každým rokem pořadatelsky doslova žije. Myslím, že dosud neuskutečněný začátek letošní sezóny nás všechny, kdo máme rádi rally, uvrhnul do nelehké situace. Vnímal jsem to pozvání jako šanci poznat něco nového a pobavit sebe i fanoušky nejen našeho týmu Racing 21. A říkám otevřeně, že rozhodnutí zkusit závodit v online prostředí vůbec nelituji.

A jak tedy hodnotíš svoji zkušenost ze simulátoru?

Především je to hra a zábava. Samozřejmě jsem neseděl v nějakém špičkovým simulátoru, který dnes využívají jezdci v různých disciplínách motorsportu, a tak jsem hodně spoléhal na fakt, že ty jednotlivé vložky víceméně znám z reálných soutěží. V každém případě se ale tenhle virtuální svět hodně blíží tomu našemu reálnému. Nejvíce mi asi chyběla při včerejší online jízdě ta přirozená zpětná vazba auta, kterou tady ilustroval pouze vibrující volant. V běžném autě logicky daleko víc vnímám jeho rychlost, odezvu od pneumatik, brzd i od řízení. Je asi pravda, že nějaký super simulátor s množstvím nastavení různých funkcí vozu by tenhle pohled asi mohl měnit. Ale to nebyl včerejší případ, a tak jsem šel do boje s tím, co bylo k dispozici. V principu ale chápu, že začínajícím jezdcům může přijít tahle „domácí“ průprava, kdy si zapamatují třeba rytmus tratě, určitě k užitku.

Takže ty bys ve virtuální realitě neviděl využití pro trénink v rally?

No, já jsem spíše ze staré školy, která víc sází na počet ujetých kilometrů v reálném soutěžním autě. Umím si to spíše představit v nějaké specifické rovině. Samozřejmě předpokladem by musel být špičkový simulátor, jehož konstrukce je k navození přetížení uložena na pneumatických pístech a také velmi kvalitně zpracované všechny tratě rychlostních zkoušek z dané soutěže. Tak například při seznamovacích jízdách italské soutěže Rally di Roma Capitale, kde jsme měli k dispozici na napsání jen dva průjezdy, si umím představit takové využití virtuální reality v kombinaci s následným sledováním onboardů někoho z minulých ročníků na YouTube kanálu. Třeba najíždění zcela nového okruhu F1 nebo tratě ve WRC se dá touto virtuální cestou dobře natrénovat, což se také ve špičkových světových týmech aktuálně děje. Prostě tam to má dnes své opodstatnění.

Ty seš zvyklý na poměrně velmi precizní rozpis. Poslouchal jsi vůbec při jízdě svého virtuálního navigátora?

Určitě poslouchal, dokonce mi ten hlas navigátora v češtině připomněl chvílemi Petra Grosse. Samozřejmě člověk musí akceptovat některé drobné nedostatky, protože originál hry Richard Burns Rally má navigaci především v angličtině, takže některá slovíčka mají mírně odlišný význam, ale já si rychle zvyknul, stejně jako na jiné odstupňování zatáček. Pořád je dobře slyšet navigování a vědět co na trati přijde. Když bych si ale mohl jednu věc z „umělé“ navigace upravit, byly by to vzdálenosti mezi zatáčkami. To mi občas dělalo problém, a tak jsem nejednou včas nedobrzdil.  Ale nakonec jsem to ustál a dojel ve zdraví do cíle. Moje Polo GTI R5 před plánovaným servisem už zas tak zdravé nebylo, vlivem velkého poškození na Sosnové, ale to důležité jsem si ve 30minutové servisní pauze navolil k opravě. I proto jsem pak mohl tlačit trochu víc na pilu.

Ty ses nějak zvlášť připravoval na tuto virtuální soutěž?

Ne vůbec. Měli jsme možnost se svézt hodinu před startem a toho jsem využil. Jinak mohu říci, že nejsem ani rekreační hráč na počítači. Prostě virtuální realitou jsem byl dosud nepolíbený, ale přistupoval jsem k soutěži úplně stejně jako bych seděl ve své er-pětce. Totožné návyky, stejné myšlenky a uvažování nad stylem jízdy a strategií. To se u mě nemění, byť neznalost virtuálního prostředí se musela projevit.

O využití virtuální reality v tréninku špičkového jezdce jsme už mluvili. Ale co naopak? Může platit, že špičkový hráč na počítači se lehce popasuje s reálným soutěžním speciálem?

To bych řekl s velkou pravděpodobností, že nikoliv. Myslím, že špičkový herní specialista má rozhodně výhodu při poznávání prostředí automobilových soutěží, protože ty dva světy jsou si v určité rovině hodně blízké. Ale pak je tady právě to vnímání reálného chování vozu, získávání dalších zkušeností, a to si musí všichni skuteční soutěžáci tvrdě „odpracovat“ za volantem reálného soutěžního auta. Tady se pak každá odjetá sezóna a ujetý kilometr počítá k dobru. A samozřejmě nelze pomíjet ani faktor bezpečnosti. Vztáhnu to na sebe, jezdím rally přes dvacet let a pořád se učím.

Zrovna, když jsi seděl v simulátoru, obletěla český rally svět zpráva o zrušení soutěže v Hustopečích, což opět posouvá start letošní sezóny MČR. Jak to vnímáš?   

Asi jako každý, kdo má rád rally. Mrzí mě to hlavně kvůli startu Honzy Černého v našem druhém týmovém voze, ale nedá se s tím asi nic dělat. Na druhou stranu dokážu pochopit to rozhodnutí organizátorů, když investují do přípravy nemalé úsilí i finanční prostředky a vlastně stále nevědí, jaká opatření proti koronaviru budou v době konání soutěže platná. Se stejným zájmem sleduji situaci i v kalendáři Rallysprint série, kde chceme letos bojovat s Frantou Rajnohou. Chci ale věřit, že letošní sezónu nakonec rozjedeme.

Premiéru si v rámci virtuální Valašské rally odbyl také nový design tvého vozu Polo GTI R5 právě pro sezónu 2020…

Ano a jsem moc rád, že první reakce kluků v našem týmu Racing 21 byly hodně pozitivní. S příchodem nových týmových partnerů jsme cítili potřebu změnit vizáž auta odlišnou grafikou, dát ji více dynamiky, ale snažili jsme se přitom zachovat naše týmové barvy. Myslím, že s tímhle „válečným“ zbarvením budeme pro naše fanoušky na trati nepřehlédnutelní. Doufám, že se s nimi brzo uvidíme na skutečných erzetách, i když nám teď hodně pomohly ty virtuální, za které chci celému realizačnímu týmu okolo Jaromíra Tomaštíka velmi poděkovat. Skvělá práce a výborná zábava!