#nachod | Explore Tumblr Posts and Blogs

witekspicsoldpostcards · 5 months

Text

NACHOD, CZECH REP (painting).

#Nachod #Czechy #Czech #Czeska #pocztówka #kartka #post card

0 notes

joriekerottier · 1 year

Text

Intussen in Tsjechië, een bescheiden fototentoonstelling van de plaatselijke fotoclub in Nachod. De openbare hal van de bibliotheek als decor voor diverse fotowerken èn een betekende bladzijde uit mijn tekenboek.

Foto's door Petr Sulc

#jorieke rottier #nachod #tentoonstelling #theneedtorecenter

0 notes

neonjstr · 7 months

Text

do yall think mike and nacho hugged in the truck after mike got him out of the floor

#honestly that truck ride must have been so fucking miserable like damn #what if nachod just got car sick while laying on his back for hours in the dark and choked on his puke and died since he couldn't turn over #do u think he slept #idk food for thought #mike ehrmantraut #nacho varga

4 notes · View notes

ireallylikehickorysticksyay · 5 months

Text

bimbo: attractive ditsy kind woman

himbo: attractive ditsy kind man

limbo: attractive ditsy kind demonic criptid

#oh yeah #its all coming together #what did you think i was gonna say nonbinary? nonbinary isnt a third gender it's a lack of gender. get nachod idiot.

0 notes

theodoreangelos · 2 years

Text

Military Cemetary and Royal Schaumburg-Lippe-Nachod family cemetery state monument Vojenský hřbitov 1866 v Náchodě se nachází 900 metrů západně od náchodského zámku v ulici Alej Kateřiny Zaháňské. Má rozlohu 577m² a je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky. The Military Cemetery of 1866 in Náchod is located 900 metres west of the Náchod Castle in Kateřina Zaháňská Avenue. It has an area of 577m² and is protected as an immovable cultural state monument.

3 notes · View notes

jcmarchi · 6 months

Text

Lipid Nanoparticles Deliver mRNA to T Cells, Treat Autoimmune Diseases - Technology Org

New Post has been published on https://thedigitalinsider.com/lipid-nanoparticles-deliver-mrna-to-t-cells-treat-autoimmune-diseases-technology-org/

Lipid Nanoparticles Deliver mRNA to T Cells, Treat Autoimmune Diseases - Technology Org

Autoimmune disorders are among the most prevalent chronic diseases across the globe, affecting approximately 5-7% of the world’s population. Emerging treatments for autoimmune disorders focus on “adoptive cell therapies,” or those using cells from a patient’s own body to achieve immunosuppression.

These therapeutic cells are recognized by the patient’s body as ‘self,’ therefore limiting side effects, and are specifically engineered to localize the intended therapeutic effect.

Ajay Thatte, Benjamin Nachod, Rohan Palanki, Kelsey Swingle, Alex Hamilton, and Michael Mitchell (Left to Right). Image courtesy of the Mitchell Lab.

In treating autoimmune diseases, current adoptive cell therapies have largely centred around the regulatory T cell (Treg), defined by the expression of the Forkhead box protein 3, orFoxp3. Although Tregs offer great potential, using them for therapeutic purposes remains a major challenge. In particular, current delivery methods result in inefficient engineering of T cells.

Tregs compose only 5-10% of circulating peripheral blood mononuclear cells. Furthermore, Tregs lack more specific surface markers that differentiate them from other T cell populations. These hurdles make it difficult to harvest, purify and grow Tregs to therapeutically relevant numbers.

Although there are additional tissue-resident Tregs in non-lymphoid organs such as in skeletal muscle and visceral adipose tissue, these Tregs are severely inaccessible and low in number.

Now, a research team led by Michael Mitchell, Associate Professor in Bioengineering in the School of Engineering and Applied Science at the University of Pennsylvania, has developed a lipid nanoparticle (LNP) platform to deliver Foxp3 messenger RNA (mRNA) to T cells for applications in autoimmunity. Their findings are published in the journal Nano Letters.

“The major challenges associated with ex vivo (outside the body) cell engineering are efficiency, toxicity, and scale-up: our mRNA lipid nanoparticles (mRNA LNPs) allow us to overcome all of these issues,” says Mitchell.

“Our work’s novelty comes from three major components: first, the use of mRNA, which allows for the generation of transient immunosuppressive cells; second, the use of LNPs, which allow for effective delivery of mRNA and efficient cell engineering; and last, the ex vivo engineering of primary human T cells for autoimmune diseases, offering the most direct pipeline for clinical translation of this therapy from bench to bedside.”

“To our knowledge, this is one of the first mRNA LNP platforms that has been used to engineer T cells for autoimmune therapies,” he continues. “Broadly, this platform can be used to engineer adoptive cell therapies for specific autoimmune diseases and can potentially be used to create therapeutic avenues for allergies, organ transplantation and beyond.”

Delivering the Foxp3 protein to T cells has been difficult because proteins do not readily cross the cell membrane. “The mRNA encodes for Foxp3 protein, which is a transcription factor that makes the T cells immunosuppressive rather than active,” explains first author Ajay Thatte, a doctoral student and NSF Fellow in the Mitchell Lab.

“These engineered T cells can suppress effector T cell function, which is important as T cell hyperactivity is a common phenotype in autoimmune diseases.”

Moreover, the size, charge and relatively low complexity of mRNA allows it to be easily packaged into effective delivery systems such as ionizable LNPs, proven to be a powerful delivery platform, in particular for mRNA as demonstrated by the success of the COVID-19 vaccines.

In the new study, Mitchell and his team first screened a library of 18 unique LNPs to identify a top-performing LNP for mRNA delivery to human CD4+ T cells.

Then they re-formulated this LNP for the Foxp3 mRNA to generate Foxp3-T cells, checking that the cells effectively suppressed effector T cell proliferation. The results demonstrate the potential of using mRNA LNPs to engineer immunosuppressive cell-based therapies for autoimmune diseases and more.

In future studies, the team plans to examine the suppressive effect of these engineered Foxp3-T cells on other immune cells such as macrophages and dendritic cells. They then hope to transfer the engineered Foxp3-T cells into mouse models of autoimmune disease to test their efficacy and immunological effect.

Finally, they’ll look to develop targeted LNPs to deliver Foxp3 mRNA to T cells circulating in the body, establishing an in-situ engineering platform for autoimmune disease therapies.

“Although widely explored in cancer applications, engineering immune cells outside the body has been less explored for autoimmunity applications. Additionally, achieving high efficiency and low toxicity during the cell engineering process is extremely difficult,” says Mitchell.

“Our LNP technology allows for easy and efficient engineering of T cells with low toxicity. Our engineered T cells can be used across a range of hyperactive immune disorders.”

Source: University of Pennsylvania

You can offer your link to a page which is relevant to the topic of this post.

0 notes

borisjelinek · 1 year

Text

Rýzmburk (Žernov)

Na tomto místě vznikla nejprve tvrz, z níž se stal posléze hrad, který měl svojí velikostí vévodit celému okolí, z čehož také obdržel následně název, což dosvědčuje prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M-Ř":

"3. Rýzmburk (lid. Lisenburk, v, do Lisenburku, lisenburskej), víska nad Úpou (m. o. Žernov) 4 km sev. od České Skalice: 1319 Alberto de Risinburg, Ludewig: Rel. MS. VI, 471; 1340 Alb. de Resinburg, CDMor. VII, 209; 1343 Wenc. de Rissenburch, Mon. Vat. I n. 260; 1348 ad pres... Alberti Rubini de Rysmburk et Joh. plebani de Chotyeborzicz, LC. I, 27; 1388 fratres de Rissemburg, AČ. 31/232 č. 23; 1390 Liczko de Ryssmburga, t. 241 č. 51; 1417 Benessius de Ryssmburg in hered. sua in Rysmburg munitione, RT. II, 133; 1518 Petr Adtrzpach z Náchoda na Rysmburce, AČ. 19/433; 1542 (1527) postúpil jim děd. svého w Rysmburcze zámku, w Ratiborziczych tvrze, DZ. 83 B 2; 1542 (1534) hrad Rismburgk, Skaly hrad .. Adrsspach hrad zbořený, DZ. 3 L 17; 1563 zámek Rysumburgk, DZ. 14 M 20; 1601 zámek Rysmburgk .. mčko Ziernow .. při zámku Rysmburgku, DZ. 175 L 30; 1790 Hft Nachod: Riesenburg von 9 N. mit einem an der Aupe verfallenen Schlosse, Schal. XV, 156; 1836 Riesenburg, Rysenburk 2 St. wnw. von Nachod am linken Ufer der Aupa, Dfch. von 7 H. mit 47 E. .. auf einer Anhöhe liegen die Ruinen der im Hussitenkriege zerstörten Burg Riesenburg, Som. IV, 236.

Jm. Riesenburg = obří nebo obrovský hrad."

První zmínka o Rýzmburku tedy pochází z výše uvedené citace teprve z roku 1319 a je spojena s Albertem z Rýzmburka, který byl zmiňován v letech 1319-1346 a podle profesora Augusta Sedláčka byl bezpochyby totožný s Albertem, jenž seděl na Vřešťově a držel rovněž třebešovské zboží. V letech 1358-1371 náleželo rýzmburské zboží s hradem nejspíše Peškovi a Mladotovi ze Stračova. Peškův syn Beneš z Rýzmburka držel v roce 1395 Rýzmburk i Stračov, na nichž zapsal svému strýci Beneši Krčínskému 1 200 kop grošů. Roku 1405 byl rovněž pánem na Hořičkách, jež získal po svém strýci Mladotovi. O 10 let později prodal úrok na rýzmburském zboží kvardiánovi a klášteru v Hradci Králové a v roce 1417 věnoval své manželce Anně 250 kop na tvrzi a poplužném dvoře Rýzmburku a městečku Žernově. Krátce nato zemřel. V letech 1426-1427 je zmíněn jako držitel rýzmburského zboží Oldřich z Černčic a po něm roku 1432 Arnošt z Kácova. V roce 1456 držel Rýzmburk Jan Zajíc z Házmburka, který si na něm vyprosil odúmrti. Roku 1487 byl koupen pro děti zemřelého Jana Adršpacha z Náchoda (psaného rovněž jako Abršpacha), zejména Petra, jenž se zadlužil tak, že všechny statky pustil v roce 1527 rukojmím. Tito prodali rýzmburské panství roku 1534 Janovi z Pernštejna, od něhož se v roce 1544 dostalo Bernartu Žehušickému z Nestájova, který hrad obnovil. Po smrti jeho roku 1563 a jeho strýce Jana v roce 1564 následoval jako držitel rýzmburského panství Janův bratr Hertvík, jenž občas bydlíval na rýzmburském hradě se svou manželkou Bohunkou z Hustířan a zemřel roku 1578. Po něm se Rýzmburk dostal jeho sestrám Mandaléně, manželce Adama Úlibského z Újezdce a z Kounic, Alžbětě, manželce Adama Bohdaneckého z Hodkova, a Lidmile, manželce Čertorejského z Čertorej, a to smlouvou ze 6. dubna 1579. Asi o rok později ho za díl obdržela výše zmíněná Mandaléna Úlibská z Újezdce. Její jmění se však postupným rozprodejem ztenčovalo a v roce 1589 prodala hrad Rýzmburk s pivovarem, poplužním dvorem, mlýnem, pilou, olejnou a oborou, městečkem Žernovem a Červenou Horou a vsemi Všeliby, Stolínem, Mstětínem, Vískou a Olešnicí Bedřichovi z Újezdce a z Kounic a na Kamenici, jenž roku 1591 postavil u hradu pro svého kuchtíka a lokaje 3 zděné chalupy. O 4 roky později byl Rýzmburk postoupen Vilému z Talmberka. Jeho bratr Jan prodal Rýzmburk 12. dubna 1601 Zikmundu ze Smiřic, poručníku Albrechta Václava Smiřického, a to za 8 000 kop grošů českých. Roku 1614 koupil Martin Hanušů od Jana Suchého „zahradu s kusem pole, jenž vinice slove“ za 47 zlatých míšeňských, čímž vznikla usedlost čp. 2. Po připojení Rýzmburku k náchodskému panství se přestala vrchnost zajímat o jeho osud. Jeho stav v roce 1628 byl popsán takto: „Zámek Rysmburk od kamene vystavený, však pro neobývání na něm od množství let pospustlý jest.“ V té době jsou zde zmíněni Adam Vrabec (čp. 3) a Martin Vondruška (čp. 4). Tehdy při zámku Rýzmburku a na Skalce platili 4 osedlí o sv. Jiří 41 grošů a 1 denár a o sv. Havlovi 56 grošů a 1 denár úroků. Roku 1638 byl Rýzmburk vypleněn císařským vojskem a v roce 1641 vypálen. Od roku 1687 sloužil jako zdroj kamene. Na počátku 18. století se odtud vozil kámen i na stavbu zámku v Ratibořicích a byl použit rovněž na stavbu mnoha okolních statků. V roce 1739 zde bylo podle urbáře 5 chalupnických živností (Jakub Celba, Vojtěch Hejna, oba by dnes náleželi do Ratibořic, Jan Pavlů, Matěj Brabec a Jiří Možíš) a 1 výsadní hostinec (Antonín Jirbina). Roku 1798 byl Petrem Bironem, vévodou kuronským, postaven na předhradí altán s plochým stropem a šindelovou střechou. Jinak tu zůstal pouze panský dvůr, při němž vzniklo několik chalup. V roce 1843 měl Rýzmburk 7 domů a 52 obyvatel.

Roku 1849 se stal Rýzmburk součástí Žernova, k němuž katastrálně náležel již dávno předtím a s ním sdílí společné osudy až do dnešní doby. V té době se tu nacházel poplužní dvůr, mlýn s pilou a hospoda. O 20 let později se tu nacházelo 59 obyvatel v 7 domech. V 70. letech 19. století byla založena na Rýzmburku jedna ze dvou panských lesních školek, přičemž ta druhá se nacházela v Dubně. 16. ledna 1890 vyhořel panský mlýn s pilou, který měl najatý Jan Vavřina. Vrchnost ho již neobnovila a na jeho místě vybudovala následujícího roku stavení čp. 6 pro svého cestáře. Roku 1891 proběhla dražba usedlosti čp. 2 s pozemky, jež byla odhadnuta na 1 556 zlatých. O rok později se dostala do dražby usedlost čp. 1 v odhadní ceně 25 825 zlatých. Při exekuční dražbě 7. prosince 1892 byla přiklepnuta českoskalické záložně za 13 000 zlatých, načež byla podána vyšší nabídka a usedlost byla při dražbě 4. dubna 1893 prodána za nejvyšší podání 15 600 zlatých. V roce 1903 byl schválen zákon, jímž se upravovalo provedení regulace Úpy od Pecru až k Rýzmburskému dvoru. Kolem roku 1910 došlo v panském dvoře ke zřízení deputátních bytů, a to z dosavadních ratejen. 4. října 1913 vypukl požár ve stodolách panského dvora.

4. listopadu 1923 Žernov vyhověl žádosti obce Červená Hora o urovnání katastrálních hranic, čímž čp. 1 připadlo sousední obci a Rýzmburku tím ubylo 1 stavení. Roku 1923 došlo k parcelaci zdejšího dvora. Žernovští občané od něj získali 32 ha, 89 arů a 68 m2 orné půdy a obec 7 ha, 46 arů a 8 m2. Zbytkový statek s 30 ha pozemků koupil František Švarc. V rámci pozemkové reformy došlo také k památkové ochraně zbytků hradu Rýzmburku, což bylo v roce 1937 knihovně zajištěno ministerstvem zemědělství. 4. července 1929 zasáhla osadu větrná smršť. Františce Manové z čp. 2 byla tehdy stržena polovina krytiny i s krovy. Státní příspěvek na opravu této škody činil 950 Kč. O rok později byl do osady zaveden elektrický proud. Tehdy měla osada 26 obyvatel v 7 domech. 27. září 1937 vyhořela 2 stavení, přičemž čp. 4 bylo a čp. 3 nebylo obnoveno. V červnu 1938 byla osada zasažena epidemií slintavky a kulhavky. Za německé okupace nesla osada pojmenování Riesenburg a fungoval zde hostinec s trafikou Josefa Joudala a obchod smíšeným zbožím Marie Prouzové. Do května 1945 se ve zdejší hájovně ukrývali příslušníci sovětsko-polského výzvědného výsadku, a to 3 měsíce. 10. května 1945 ve dvoře zemřel sovětský voják, jenž byl pohřben na Bílém kopci, ale v listopadu téhož roku se zjistilo, že jeho tělo bylo vyhrabáno šelmami, a tak mu byl vykopán řádný hrob, ale již 26. dubna 1947 byly jeho pozůstatky exhumovány a následujícího dne pohřbeny na žernovském hřbitově. V dubnu 1947 získal zdejší statek JUDr. Albert Prouza. V lednu 1952 byli v souvislosti s akcí „Teror Náchod“ zatčeni a odsouzeni za své spojení s Miloslavem Stejskalem majitel rýzmburského statku JUDr. Albert Prouza a hajný ve výslužbě Jan Prouza. První byl odsouzen na 14 let odnětí svobody a vězněn byl 9 let ve věznici Hradec Králové a v pracovním táboře Bytíz. Druhý byl odsouzen na 2,5 roku odnětí svobody, ale ve vězení těžce onemocněl a pro nemoc byl propuštěn. Jejich majetek propadl ve prospěch státu, čímž se statek ocitl bez majitele. Poněvadž by zemědělci přidělenou půdu nedokázali obdělat, rozhodli se ke společnému hospodaření a založení JZD v Žernově. 31. srpna 1954 se u zříceniny hradu uskutečnila vzpomínková akce ke 100. výročí vydání Babičky Boženy Němcové, z níž se následně vyvinul mezinárodní folklorní festival „U nás na Náchodsku“. V letech 1957-1958 byla provedena generální oprava altánu a jeho okolí. K 1. lednu 1960 přišel Rýzmburk o čp. 7 a 10 (Staré bělidlo, vystavěné 17. července 1797 nákladem Antonína Rudra, a prádelnu), jež byly přičleněny k Ratibořicím a ty k České Skalici. V roce 1960 byla vyasfaltována cesta od obecní chalupy na Žernově. Roku 1962 byla u Rýzmburského altánu zřízena Pamětní síň bájí a pověstí Boženy Němcové. V roce 1965 byla opravena družstevní sýpka a cesta z Rýzmburku k okresní silnici. Roku 1966 došlo k přestavbě zdejšího jeviště, k němuž byly přistavěny zděné šatny. V roce 1967 byl obnoven rybník v místech, kde již dříve býval. Roku 1970 zde žilo 12 obyvatel v 5 domech. V roce 1974 byla k jevišti přistavěna šatna. 28. června 1981 byla slavnostně otevřena naučná stezka od staré školy v České Skalici až na Rýzmburský altán. V letech 1983-1984 byly pořízeny nové lavičky do hlediště. Na jaře 1986 proběhl povrchový průzkum hradní zříceniny, při němž byl nalezen soubor pozdně renesančních kamnových kachlů. Roku 1988 byla oplechována střecha altánu a muzea. O 5 let později se zdejší folklorní festival „U nás na Náchodsku“ přesunul do Červeného Kostelce. V roce 1995 byl Rýzmburský altán vrácen v restituci. Ze statku se stal hotel Rýzmburk, o němž se lze více dozvědět zde: http://ryzmburk.cz. 20. dubna 1998 vznikla kynologická organizace Žernov - Rýzmburk, jež začala s budováním kynologického centra SULTÁN předchozího roku. Informace o ní lze nalézt tady: https://www.zkozernov.cz/. 7. května 2000 se uskutečnil 0. ročník kynologické výstavy „Rýzmburský voříšek aneb psí výstava pro všechny“. V roce 2003 byla vybudována naučná Stezka Jakuba Míly. V letech 2003-2009 proběhla postupná obnova zdejšího altánu. Roku 2015 byl do osady prodloužen vodovod. V roce 2019 vznikl spolek Rýzmburští ztracenci, z. s.

Ze zdejších pamětihodností je třeba vyjmenovat zejména: od 10. března 1964 památkově chráněnou zříceninu hradu Rýzmburku a na ni navazující altán z konce 18. století; od 27. srpna 2018 památkově chráněný dřevěný věšadlový most, který byl vybudován v roce 1880 jako Prinz Franz Josef´s Brücke; kamenný kříž před domem čp. 8, jenž byl vystavěn roku 1787 nákladem zdejšího šafáře Jana Mojžíše (též psán jako Možíš). Za zmínku stojí rovněž bohatý zdroj pitné vody, jenž vyvěrá ze stráně pod Rýzmburkem nad cestou mezi bývalým splavem a Červeným mostem a bývá jmenován jako „Mergl“ či „Pramen Jakuba Míly“. Zdejší nadlesní Karel Merker (1788-1872) se zapsal do dějin tím, že 11. srpna 1831 způsobil velký požár Červeného Kostelce. Tehdy totiž střílel u Lhotského rybníka kachny a hořící ucpávkou zapálil doškovou střechu jednoho stavení, z něhož přeskočil oheň na další domy. Nakonec vyhořelo na 75 domů a stodol. O tomto požáru se nachází zmínka tady: http://www.sdhck.cz/historie/1831/. Rovněž byl předobrazem pana myslivce v „Babičce“ Boženy Němcové a v povídce „Chudí lidé“ od téže autorky. Na závěr musíme ještě dodat to, že zde zemřely 2 výrazné osobnosti - MUDr. Ignác Rudolf Müller (25. října 1809 Svinišťany - 10. března 1881 Rýzmburk), od roku 1842 rodinný lékař knížecí rodiny Schaumburg-Lippe, a Alois Mezera (20. června 1889 Slaný - 26. září 1945 Rýzmburk), český architekt a manžel malířky Julie Mezerové, rozené Winterové, jež je mj. autorkou obrazu „Na řece Úpě pod Rýzmburkem“ z roku 1942. Rýzmburk je známý též literárně, ať již v "Babičce" Boženy Němcové, tak v dílech dalších regionálních autorů, ať již Václava Řezníčka ("Z různých časů"), tak Františka V. Kodyma ("Poslední mlynář na Riesenburku").

Rýzmburk čp. 5

Pohled z Rýzmburského altánu

Rýzmburk čp. 5

#žernov #rýzmburk

0 notes

princessvictoriamelita · 4 years

Text

Prince Frederick and Princess Louise of Schaumburg-Lippe in 1898.

They were married at Amalienborg Palace in Copenhagen on 5 May 1896 and had three children.

The marriage was an unhappy one and Princess Louise spent much time visiting her family, staying for 2 to 3 months at a time. Her father also came and visited with her each year.

Photograph by Carl Sonne.

#princess louise of denmark #princess louise of schaumburg-lippe #prince frederick of schaumburg-lippe #schaumburg-lippe #german royal #german royalty #nachod #náchod #1898 #1890s #late 1890s

25 notes · View notes

ziriath · 5 years

Photo

A summer trip along the Czechoslovakian border fortification. From Deštné to Náchod.

#czechoslovakia #fortification #czech republic #orlicke hory #nachod #concrete #ww2 #camping #hammock

31 notes · View notes

neighborstamp · 5 years

Photo

Old/Regional Buildings series, circa 1971 (left) and 1972 (right)

#czechoslovakia #hronsek #nachod #ceskoslovensko #stampcollection #1970s #stamp #mail #postage #ephemera

4 notes · View notes

pstelcig-blog · 4 years

Photo

#StatniZamekNachod #RenesancniZamek #VyletyPoCesku #KrasyCeska #NarodniPamatkovyUstav #KlicKpamatkam #Nachod #KralovehradeckyKraj #CeskaRepublika (v místě Státní zámek Náchod) https://www.instagram.com/p/CBqq9HOFVk2/?igshid=1tcsvvsviguyg

#statnizameknachod #renesancnizamek #vyletypocesku #krasyceska #narodnipamatkovyustav #klickpamatkam #nachod #kralovehradeckykraj #ceskarepublika

0 notes

sheepstiel · 2 years

Text

Karsten, mein Teuerster... mein Käsibärchen... mein ärmstes kleines Miezekätzchen...

#nachodate mit karsten wann #übernatürlich

93 notes · View notes

terripeterk · 4 years

Photo

Hospitál, polepšovna, útulek pro německé ženy, léčebna dlouhodobě nemocných, to vše zastávala tato budova v Kuksu. Nyní je to kulturní památka a stojí zde i jedna z nejstarších lékáren. . . Poslední dobou se cítím na nic, nemám žádnou motivaci a ani chuť nic přidávat. Dělám sice na spoustě věci, ale stejně si říkám ze na co mi jsou peníze, když jediná věc pro kterou jsem je chtěla vydělávat je cestování, nyní společnosti označováno jako velmi nezodpovědné. Docela směšný. . . Minuly rok jsem se cítila stejně, nevěděla jsem jestli chci změnit práci, definitivně poslala chlapy do pr**** a pak potkala někoho, kdo mi změnil můj pohled na svět. Ještě nikdy v životě se mi nevrátila motivace tak jako predtim. Jinze ti lidi tu nebudou porad, ať už být chtít nebudou a nebo nemůžou. Takže nezbývá nic jiného než spoléhat sami na sebe. Tak jak vždy predtim a tak i do konce života 😊 . . . . #czechtraveler #bloggersre #kuks #hospitalkuks #dnescestujem #nachod #girldiscoverers #travelaroundworld #czechrepublic #ceskarepublika #cestovani #czechtourism #travelingram (v místě Kuks, Náchod, Czech Republic) https://www.instagram.com/p/B9myGvQnpae/?igshid=9d9iyckcgb35

#czechtraveler #bloggersre #kuks #hospitalkuks #dnescestujem #nachod #girldiscoverers #travelaroundworld #czechrepublic #ceskarepublika #cestovani #czechtourism #travelingram

0 notes

theodoreangelos · 2 years

Text

Military Cemetary and Royal Schaumburg-Lippe-Nachod family cemetery state monument Vojenský hřbitov 1866 v Náchodě se nachází 900 metrů západně od náchodského zámku v ulici Alej Kateřiny Zaháňské. Má rozlohu 577m² a je chráněn jako nemovitá Kulturní památka České republiky. The Military Cemetery of 1866 in Náchod is located 900 metres west of the Náchod Castle in Kateřina Zaháňská Avenue. It has an area of 577m² and is protected as an immovable cultural state monument.

3 notes · View notes

kronigallery-blog · 4 years

Photo

#primator #porter #porterbeer #porterbeerbar #nachod #czechrepublic #beerlover #kronkorken #bottlecap #crowncork #indiapaleale #craftbeer #craftbeerlover #czechcraftbrewery #czechcraft https://www.instagram.com/p/B8MmbBuqWR7/?igshid=aj99riomfmuq

#primator #porter #porterbeer #porterbeerbar #nachod #czechrepublic #beerlover #kronkorken #bottlecap #crowncork #indiapaleale #craftbeer #craftbeerlover #czechcraftbrewery #czechcraft

0 notes

borisjelinek · 2 years

Text

Miskolezy (Chvalkovice)

Tato ves zaujme na první pohled svým zvláštním pojmenováním, jež vykládá profesor Antonín Profous ve svém díle "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl III. M-Ř" takto:

"Mískolezy (lid. v Mískolezích, do Mískoles, mískoleskej), ves 7 km sv. od Jaroměře: 1409 census in bonis Myezholez et in villa Chwalkowicz, LEr. IX D 3; 1409 census in bonis suis in Miczkoles dat plebano in Trziebesow, t. VIII, 79; 1545 br. Strakové z Nedabilicz ozn., že n. otec jich Jan w Mizkolesich dy km. prodal Janovi Dobřenskému z Dobrženicz, DZ. 7 B 13; 1584 Jan ml. Dobřenský z Dobřenic zapisuje tvrz Miskolezy, DZ. 90 E 27; 1654 Miskolezy, BR. 12/745; 1790 Hft Nachod: Miskoles, Miskolezy, Schaller XV, 154; 1836 Miskoles 2 1/2 St. w. von Nachod .. ist nach Skalitz eingepf., Sommer IV, 228; úř. 1854 Miskolezy, 1913 Miskolesy.

V prvním členu tohoto MJ. je stč. miezha, miezka, mieska, y, f. ʻmíza, šťáva rostlinná, Pflanzensaftʼ, stsl. mêzga ʻsucusʼ, (Geb. Sl. stč. II, 357) a v druhém členu kořenové nomen agentis od lézti, lezu ʻkriechenʼ. MJ. tedy znamenalo ves, kde bydlili miezkolezi, t. j. lidé lezoucí po míze, za mízou, srov. jm. Mezholezy!"

Zdejší lokalita není zajímavá jen svým názvem, nýbrž také tím, že byla osídlena již v pravěku. První kamenné nástroje byly nalezeny již v počátcích zdejší cihelny. V roce 1885 se za třebešovským panským dvorem zase přišlo na 16 bronzových nákrčních kruhů. Z obou událostí si tedy můžeme dovodit, že tu žil člověk jak v době kamenné, tak v době bronzové. První zmínku o existenci zdejší vsi můžeme najít roku 1409, a to z predikátu panoše Pešíka Chřipta ze Zblové v Miskolezích, známého rovněž jako Pašek z Heřmanic. Tehdy mu totiž Jan Šváb z Chvalkovic prodal ves Krábčice a převedl odtud kostelní úrok 2 kop na své dědičné zboží v Miskolezích a Chvalkovicích a za desátky z Krábčic odcizených dal náhradu. Místní tvrz dal vystavět nejspíše Jiří Dobřenský z Dobřenic, který zemřel v roce 1582. Po něm ji vlastnil syn Jan mladší, ale pro jeho účast ve stavovském povstání mu byla roku 1622 zkonfiskována polovina majetku a Miskolezy s tvrzí, dvorem a vsí a ves Újezdec byly 21. ledna 1623 prodány Albrechtu z Valdštejna, jenž je v následujícím roce postoupil Marii Mandaléně Trčkové z Lobkovic, čímž se Miskolezy poprvé dostaly k náchodskému panství. Když bylo toto zboží roku 1634 opětovně zabráno, bylo darováno vídeňským servítům a jejich nejvyššímu vikáři P. Josefu Soarezovi, od něhož ho 18. února 1636 koupil Oktavio Piccolomini, čímž se Miskolezy opět dostaly k náchodskému panství a v jeho rámci zůstaly až do zrušení poddanství a zavedení prozatímního zřízení obecního. Roku 1644 přenocovalo ve vsi 80 císařských vojáků. V roce 1744 byla ves vyrabována pruským vojskem. Roku 1836 vznikla místní cihelna.

V roce 1849 se Miskolezy staly osadou obce Třebešov. 8. července 1863 zde vyhořelo 15 statků se značnými zásobami obilí. 29. června 1866 zasáhly obec události prusko-rakouské války, tj. bitvy u Svinišťan. Roku 1871 byla cihelna rozšířena na kruhovou. O 3 roky později došlo k osamostatnění Miskolez od Třebešova. 18. února 1877 vyhořela stodola V. Müllera, který byl pojištěn na 650 zlatých, ale škoda byla odhadnuta na 1 000 zlatých. O rok později byla založena panská pstruží farma. Roku 1890 měla obec 42 domů a 236 obyvatel. 27. července 1902 se uskutečnila v hostinci J. Tylše ustavující schůze místního odboru Národní jednoty severočeské, do něhož se přihlásilo 23 lidí z Miskolez, 27 z Třebešova, 11 z Chvalkovic, 2 ze Svinišťan a 4 z Malé Bukoviny. Z front 1. světové války se nevrátilo 6 místních mužů (Josef Andrejsek, Josef Horák, Vojtěch Jarkovský, Josef Petr, Josef Steinert, František Žďárský).

29. října 1920 byl nalezen v lese poblíž obce zavražděný bývalý řezník Josef Haryška z Náchoda, jehož okradení a smrt měl na svědomí uprchlý kartouzský trestanec František Novotný z Benecka. Roku 1921 měly Miskolezy 40 domů a 166 obyvatel. V letech 1923-1924 byla provedena parcelace zdejšího panského dvora, jenž měl ještě v roce 1902 159,19 ha. Roku 1924 vznikl SDH. O 2 roky později byla cihelna zařízena na výrobu 6 000 000 kusů cihlářského zboží všeho druhu. V roce 1931 byl vyhlášen konkurs na jmění Josefa Růta, nájemce zdejšího mlýna. Ten byl zrušen následujícího roku po rozdělení podstaty. V roce 1931 vzniklo Družstvo pro rozvod elektrické energie. O 6 let později došlo k znovuzřízení místního odboru Národní jednoty severočeské. Za německé okupace nosila obec název Miskoles. Roku 1945 byl zkonfiskován náchodský velkostatek a parní cihelna v Miskolezích byla od něj oddělena. V roce 1952 došlo k hospodářsko-technické úpravě půdy a JZD začalo hospodařit na zcelených pozemcích. O 5 let později se JZD rozšířilo, když k původním 15 členům přibylo 25 nových. Roku 1961 se staly Miskolezy součástí Chvalkovic. O 8 let později prošla cihelna rekonstrukcí. 10. září 1970 vyhořela cihelna a její rekonstrukce byla ukončena až o rok později. V roce 1982 byl založen klub mladých. Roku 1988 se objevil nápad, aby byl starý mlýn čp. 3 rekonstruován na pionýrský tábor a doškolovací středisko. V roce 1997 byla osada napojena na chvalkovický vodovod. V letech 1999-2000 vznikla přestavbou zemědělského areálu provozovna strojní firmy VSD-Ládr s. r. o. Roku 2019 vzniklo ženské družstvo SDH. V roce 2022 bylo provedeno rozšíření zdejší kanalizace.

Mezi místní pamětihodnosti můžeme zařadit: od 6. března 1964 památkově chráněný smírčí kříž ze 14. století u plotu čp. 11 (viz https://pamatkovykatalog.cz/smirci-kriz-mezni-kriz-2279474); od 28. února 1964 památkově chráněnou sochu sv. Jiljí z let 1782 nebo 1787 (viz https://pamatkovykatalog.cz/socha-sv-jilji-938515); pomník poručíka Ericha von Schulze od kameníka Josefa Lokvence z České Skalice; kapli sv. Jana Nepomuckého z konce 19. století; kamenný kříž u čp. 20 z téhož období; pomník padlým v 1. světové válce, který vznikl v roce 1919 na místě zavezeného rybníčku a naposledy byl opraven roku 2009. Ze zdejších rodáků jmenujme: přepyšského učitele a spisovatele Josefa Špačka (23. července 1778 Miskolezy - 17. prosince 1843 Přepychy), řídícího učitele ze Zbečníku Vincence Haška (* 9. prosince 1838 Miskolezy), komunálního politika, spolkového funkcionáře a ředitele novoměstské spořitelny Viléma Syrovátku (* 1870 Miskolezy), matematika a fyzika Stanislava Petíru (10. listopadu 1872 Miskolezy - 23. prosince 1950 Praha) a zemědělského technika a konstruktéra Karla Žďárského (* 23. července 1937 Miskolezy). Nesmíme opomenout ani to, že otec královéhradeckého kanovníka a spisovatele Msgre. Josefa Antonína Šrůtka Antonín Šrůtek pocházel z tamního mlýna a ve zdejší cihelně pracoval jako topič a zemřel za nevyjasněných okolností pedagog a skautský činovník Jiří Šimáně (24. ledna 1926 Praha - 11. listopadu 1975 Miskolezy, viz https://www.ceskaskalice.cz/o-ceske-skalici/o-meste/osobnosti/jiri#simane-987cs.html). Dodejme ještě to, že obec je zmíněna v řadě literárních děl, např. v knihách "V dusném vzduchu. Tré obrazů" a "Z podhorských tradic" od Václava Řezníčka.

Náves

Socha sv. Jiljí

Kaple sv. Jana Nepomuckého

#chvalkovice #miskolezy

0 notes