#dluhy | Explore Tumblr Posts and Blogs

vipnoviny · 11 months

Text

Rozhovor s ČNB: Jak vznikají peníze?

Nedávno jsem učinil rozhovor s mluvčí ČNB Denisou Všetíčkovou. Zajímalo mě kdo vlastní ČNB, jak vznikají peníze a další otázky. Některé odpovědi budou mnohé šokovat, ale pro ty co chápou, jak funguje finanční systém nebudou následující informace překvapením. 1) Možná začneme trochu zhurta, ale zajímalo by mě, kdo vlastní ČNB? "ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky, orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem a orgánem příslušným k řešení krize na finančním trhu. Je zřízena Ústavou České republiky a svou činnost vyvíjí v souladu se zákonem č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími právními předpisy. Je právnickou osobou veřejného práva. S vlastním majetkem, včetně devizových rezerv, hospodaří ČNB s odbornou péčí. Do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Další informace k postavení a činnosti ČNB naleznete na našich webových stránkách." 2) Jakým způsobem se v České Republice dostávají peníze do oběhu? Dělá se to prostřednictvím dluhu, kdy si Stát od ČNB půjčí peníze a pak je do oběhu dává například prostřednictvím platů státních zaměstnanců? "Peníze jsou účetně pasiva měnových finančních institucí (ČNB a banky) a tedy likvidní finanční aktiva zbytku domácích ekonomických subjektů (mimo ústřední vlády). Často používaný peněžní agregát M2 v sobě zahrnuje jak hotovostní peníze (oběživo, tj. bankovky a mince), tak vklady domácností a podniků se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců. Peníze se obvykle „dostávají do oběhu“ tak, že domácnost nebo podnik zažádá komerční banku o poskytnutí úvěru. Pokud banka domácnosti či firmě vyhoví, poskytnutím nového úvěru klientovi okamžitě vzniká vklad ve stejné výši, a tudíž dochází ke zvýšení objemu vkladů a tím k nárůstu množství peněz v ekonomice. Banka nepůjčuje peníze, které má uloženy někde jinde, respektive nepůjčuje ani již existující vklady. Ve skutečnosti při poskytnutí úvěru vytvoří „tahem pera“ či ťuknutím do klávesnice peníze zcela nové, které tu dosud nebyly. Tím se banky zásadně liší od tzv. nebankovních poskytovatelů půjček, a proto také tradičně podléhají podstatně přísnějším pravidlům. Centrální banka ovlivňuje tuto tvorbu peněz nepřímo nastavením svých nástrojů, kterými usměrňuje vývoj ekonomiky, očekávání podniků a domácností, jakožto i chování bank a tvorbu jejich rezerv při plnění svých cílů v oblasti cenové a finanční stability. Česká národní banka nesmí vládě a dalším veřejnoprávním institucím poskytovat úvěr, neboť to zakazuje platná domácí i evropská legislativa. Přímo zákon o ČNB říká: "Česká národní banka v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a ji provádějícím přímo použitelným předpisem Evropské unie nesmí poskytovat možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru orgánům, institucím nebo jiným subjektům Evropské unie, ústředním vládám, regionálním nebo místním orgánům nebo jiným veřejnoprávním orgánům, jiným veřejnoprávním subjektům nebo veřejným podnikům členských států Evropské unie; rovněž je zakázán přímý nákup jejich dluhových nástrojů Českou národní bankou." Stát si však může půjčit peníze od komerčních bank a dalších soukromých finančních institucí či přímo jednotlivců. Pokud se nejedná o splacení předchozích úvěrů (typicky pokladničních poukázek a státních dluhopisů), dochází při čerpání úvěru státem (analogicky k výše popsanému příkladu domácnosti či podniku) k navýšení objemu peněz v ekonomice. Relativní příspěvek jednotlivých sektorů k peněžní zásobě lze najít v databázi ARAD."

Analýza odpovědi

I přestože ČNB říká, že „ČNB je ústřední (centrální) bankou České republiky“, tak to automatický neznamená, že je ve vlastnictví České Republiky. Z jiných zemí, jako například z USA víme, že Federalní rezervní banka (FED) se „federální/státní“ jenom jmenuje a ve skutečnosti se jedná o soukromou společnost. Proto jsem se dodatečně paní Všetíčkové zeptal: „Jedná se o státní, soukromou, nebo akciovou společnost? Můžete mi dát seznam vlastníků (akcionářů) ČNB?“. Na tuto otázku mi však neodpověděla. Pravděpodobně veřejnost nemá vědět komu ve skutečnosti patří ČNB a na jejich stránkách to také není uvedeno. Pokud by se veřejnost dozvěděla, že ČNB je soukromá firma, tak by se Češi, stejně jako Američané ptali, proč tomu tak je.

Evropská unie nám diktuje, jakým způsobem můžeme, nebo nemůžeme vydávat peníze do oběhu. Další věcí, kterou jsme se dozvěděli je to, že stát si půjčuje peníze od soukromých komerčních bank. Ještě horší je to, že tento systém vydávaní peněz "určuje Smlouva o fungování Evropské Unie". Tyto peníze neexistují a jak říká mluvčí ČNB, tak tyto banky si peníze vytvoří "tahem pera". Zeptal jsem se proto mluvčí: "Vysvětlete mi jako lajkovi, proč si stát Česká Republika musí půjčovat ´své vlastní peníze´ CZK, když by si je také mohl ´tahem pera´ vytvořit a dávat je do oběhu prostřednictvím, například platů státních zaměstnanců? Podle mě by pak zmizely dluhy státu a občanů, kteří tyto peníze v současné době musejí vracet státu například prostřednictvím daní, aby stát tyto dluhy splácel." Na tuto otázku jsem opět nedostal odpověď. Odpovědí by zřejmě muselo být, že to pomáhá udržovat otrocký dlužní systém, takže chápu proč mi mluvčí neodpověděla. Když se na to podíváme ze širšího úhlu pohledu, tak skoro všechny státy světa jsou zadlužené, až na pár vyjímek, jako je Rusko. Hlavní problémem jsou úroky, které spousta náboženství zakazuje. Jde o to, že když nějaká banka vydá do oběhu 100 000 Kč, tak po vás nemůže chtít, abyste ji vrátili například 120 000 Kč, protože 20 000 Kč jsou peníze ve formě úroku, které prostě neexistují. A to je hlavním důvodem proč je „dluhů“ mnohem více, než reálných peněz v oběhu. V důsledku toho se lidé, firmy a státy dostávají do nekonečné spirály dluhů. Nejen, že lidé jsou zadlužení úvěry/hypotékami, ale také musí pomáhat státu splácet jeho vlastní dluhy formou daní, poplatků, pojištění, pokut a jiných nesmyslů. Jde vskutku o otrocký systém, který by měl být v budoucnu nahrazen. Konec konců v současné době vidím, jak se Západní model neustálé spotřeby hroutí sám do sebe. Musí neustále vyvolávat umělé poptávky v různých odvětvích jako jsou zdravotnictví (vakcíny), válka (zbraně), aby tento babylonský systém udrželi v chodu. Pokud peníze nebudou vytvářet soukromé korporace formou dluhů, ale naopak si je státy (zastupující lid) samy budou vytvářet „tahem pera“ a distribuovat je formou základního nepodmíněného příjmů, anebo platů státních zaměstnanců, tak společnost bude žít trvale udržitelně a dluhy nebudou prakticky existovat. Stávající dluhy se zruší, protože byly vytvořeny v podvodném systému. Peníze již nebudou tolik vázané na práci, protože většinu pracovních pozic nahradí AI umělá inteligence a roboti. Pak nastane doba, kdy budeme mít dostatek času na to, abychom se zabývali původem života a řešili ve svém životě to, na čem ve skutečnosti záleží. Read the full article

#banky #českánárodníbanka #čnb #DenisaVšetíčková #dluhopisy #dluhy #fed #federálnírezervnísystém #komerčníbanky #úroky

1 note · View note

haneulgangnamacademy-rpg · 11 months

Text

S.Coups

Jméno postavy: Choi Seungcheol Pozice: Školník Národnost: Korea

Backstory: Každý jednou byl ve válce, ať už doslovně či ne, ať už jí sváděl sám se sebou, se svými bližními a nebo mezi státy, ať už stál na jakékoliv straně, minimálně jednou se ve válce jistě ocitl. Chlapec z chudé rodiny, která neměla odjakživa nic a jenž byl svým dědou obdarován jménem znamenajíc vše - “Seungcheol” neboli "čisté vítězství" - se však do války narodil. Již od útlého věku, každý boží den, válčil. Zda znovu vynechat snídani, aby měla matka co do žaludku, nebo konečně informovat ostatní o jeho hladu, zda opět čelit ve škole posměchům ohledně svých roztrhaných bot, či obeznámit rodiče o tom, že potřeboval nové, a tu nejhorší válku - pokračovat dále v bezvýznamném učení, když stejně k ničemu nebylo a nebo si říct o dodatečné učebnice, aby alespoň jeho známky naznačovaly, že je v něčem přeci jen dobrý. Nikdy však válku nevyhrál. Nehledě na jeho jméno, nehledě na to, jak ho děda varoval, aby vždy myslel jen a pouze na to, jak v životě uskutečnit ono čisté vítězství, Seungcheol nikdy nevyhrál. Jeho život lemoval chodník porážek, kam se podíval, tam viděl stopy svého neštěstí. Matka zemřela při práci, těžký zápal plic, jenž se snažila potlačit. Otec následoval velmi brzy poté, co se upil k smrti a za sebou zanechal dluhy, jenž Seungcheol sám splatit jednoduše nemohl. Měl jeden jediný sen - stát se policistou. Pomáhat, chránit, jelikož na nic z toho předtím nikdy neměl sílu. Nedokázal ochránit ani pomoci někomu, kdo to potřeboval, avšak i válku o svůj sen krutě prohrál. Díky tomu, že neměl prostředky na to se více učit, neměl šanci úspěšně složit závěrečné zkoušky střední školy a se skórem, jaký chlapec předvedl, ho nevzali na žádnou z policejních akademií. Samozřejmě se pokoušel i o městskou policii, bohužel ani tam nezvládl složit úspěšně testy a nikdy se mezi strážníky civilistů nedostal. Dluhy mu ohryzávaly paty, neměl pořádně ani kam hlavu složit, proto se nakonec rozhodl pro nejradikálnější řešení, jenž ho napadlo - přidat se k armádě jako dobrovolník. V tu chvíli bylo o jeho žití postaráno. Dostal každý den najíst, mohl trénovat na to, aby zachraňoval životy a nepotřeboval mít historii samých jedniček za svou školní kariéru - mohl se spoléhat pouze na své svaly. Po dlouhém dvouletém výcviku však přišel na to, že i zdaleka vypadající vyhraná válka, mohla být jasná prohra. Díky neustále se snižujícímu se počtu vojáků byl, hned druhý den po dokončení příprav, Seungcheol poslán do Afghánistánu na potlačení občanských válek. Jelo s ním několik dalších mužů z různých věkových kategorií, dokonce i dvě ženy, on byl však očividně nejmladší a nejméně zkušený. Starali se o něj dobře, pomáhali mu, velmi rychle si každého člena posádky oblíbil. Našel si ty své, našel si přátele, bohužel v podobných situacích si budovat vztahy, je jako budovat písečný hrad na pláži, když víte, že přijde příliv a celý ho spláchne. Každý člen jeho první posádky zahynul v boji, viděl více krve, než obsahuje dohromady stovka lidských těl, viděl padnout na zem více mrtvol, než co viděl patolog v důchodovém věku, zažil více ztrát, než někdo, kdo přišel o vše. Seungcheol válku prohrál, i když za tu dobu, co byl v armádě, za sebou zanechával jen cesty vydlážděné z úspěšně ukončených občanských válek. Necítil se jako hrdina, necítil se jako vítěz a to ani v moment, kdy si přebíral odznak a diplom za svou skvěle odvedenou práci. Necítil se tak ani, když ho začali ostatní vojáci oslovovat "generále Choi". Necítil se tak nikdy, protože měl pocit, že k tomu neměl právo. Nikdo, kdo viděl umřít tolik lidí, kolik jich viděl on, nemohl být přece vítěz. V Koreji, kde si ocenění přebíral, se Seungcheol ani neohřál, vyplnil různé děkovné papíry a během noci byl opět povolán do služby. Situace se neměnila, nelepšila, nehoršila, neznamenalo to však, že generál již nebyl potřebný. Vrátil se do boje, vrátil se do samotného středu chodícího pohřebiště. Bylo mu dvacet-pět let, když prohrál i to, co se mu dařilo udržovat v rovnováze. Výbuch vzdušné rakety otřásl tehdy celou budovou, v níž odpočívala jeho posádka. Seungcheol viděl rudě, karmínová tekutina se rozprskla po bílých zdech a místností se jistě roznesl křik, chlapec však slyšel pouze nepříjemný pískot a vnímal jenom krev a její pach. Nebyl schopen se po tom otřesu ani posadit. Během několika vteřin ho jednoduše pohltila temnota, která sama o sobě nesla náznak červené barvy. Ať už díky tomu, jak vše, co miloval, začaly olizovat plameny a nebo tomu, jak na jazyku cítil vlastní krev. Probudil se o týden později v nemocnici, aby zjistil, že všichni přeživší bomby, jenž na ně dopadla, skončili hendikepovaní. Některým chyběla noha, některým ruka, některým i jiné části těla, jemu samotnému však chyběl jeden z pěti smyslů. Rána z výbuchu připravila chlapce částečně o sluch, byl jednoduše odsouzený k životu s naslouchátky a nehledě na to, jak se snažil najít lék, jak se modlil po večerech uplakaný, aby se mu sluch navrátil, jak zkoušel meditace a duchovno, ani tuto válku nevyhrál. Vojenský důchod, jenž začal pobírat kvůli vynucenému předčasnému ukončení své služby, však veteránovi nestačil na měsíční splácení dluhů a vyžití. Dokonce ani peníze z odměn mu nepřinesly klid. Nakonec byl stejně donucen se pustit do dalšího boje. Boje o pracovní pozici na akademii Haneul. Neměl dostatečné vzdělání na učitele, natož pak na profesora, ale bohatě mu stačilo k tomu, aby se stal školníkem. Díky novému platu měl již možnost se pořádně postarat o vše, co potřeboval. Trvalo to dvacet-šest let, ale nakonec přeci jen Seungcheol v životě něco vyhrál. Internát pro cizince:

#scoups #haneulrpg

2 notes · View notes

comilitahlavou · 22 hours

Text

Jsem mladý kluk, který se nebojí výzev, srandy a trhlých věcí. Jsem ambiciózní a spíše extrovert, ale záleží na atmosféře kolem mě. I přes tohle všechno nemám kamarády, holku a peníze, a z toho je mi celkem špatně. Od doby, co jsem měl první holku, která se mnou šíleně zametala, jsem nikoho neměl. Hledám a nikdo se neukáže. Když oslovím holku na ulici, jsem pro ně “creep”, a na internetu mi žádná neodpoví, nebo když už, tak si připadám jako u výslechu. Některé holky by se chtěly poznat, ale ty se mi zase nelíbí.

Už tři až pět let mám tři seznamovací aplikace a denně prohlížím profily, ale je to marné. Nikdo si se mnou nechce povídat, a to nejsem ošklivý kluk. Jedině co mám, je hloupý smysl pro humor a plešku na hlavě od úrazu, kterou nejde vidět, protože mám 193 cm. Snažím se držet politiku, že lásku ke štěstí nepotřebuji, ale realita je jiná. Jsme sociální stvoření a láska a vztahy nás naplňují.

Ve 22 letech jsem založil firmu, ale hned nás položily dluhy od klientů (400 000 Kč), které budu vymáhat, ale momentálně nemám ani na právníka. Propadl jsem drogám, od kterých jsem dostal už hodně na prdel. Měl jsem toxickou psychózu z trávy, kterou jsem neřešil, a kvůli ní jsem málem nedokončil maturitu, ale zvládl jsem ji. Nedávno jsem měl panickou poruchu z ketaminu. Myslel jsem, že umírám, a zavolal si záchranku. To jsem zrovna byl na mostě a uvažoval, že skočím. Nejsem člověk se sebevražednými sklony, ale ten pocit byl intenzivní, čirá hrůza a strach, že to nepřestane.

Proč si nemůžu najít holku? Seznamky a oslovování žen na ulici nefunguje. Jsem deprimovaný a už mě to nebaví. Nemůžu sehnat práci a jsem bez peněz a v dluzích. Naštěstí mi táta našel jednu práci, tak uvidím, jak to dopadne. Život na venkově je těžký, i když to tu miluju. Nemám kamarády, všichni mě opustili a nevím proč. Čas od času se je snažím kontaktovat, ale buď neodpoví, nebo když jdeme ven, vysají ze mě veškerou pozitivní energii. Přijde mi, že mě nemají rádi, a proč bych se s takovými lidmi bavil? Mám partu lidí, se kterými párkrát do roka někam vyrazím, a za tyhle lidi jsem fakt rád.

Ale můj život poslední dobou postrádá smysl, i když se snažím, aby to tak nebylo. Život mě nemá rád, i když já jeho ano. Spoustu věcí, co se mi stalo, si nezasloužím a už mě to vážně štve. Nikdy jsem nikoho nenechal na holičkách, když můžu, tak pomůžu, nelžu, nekradu (jen trochu, kdo nekrade) a stejně se mi v ničem nedaří. Chtěl bych vzít mámu na Madagaskar, ale nemám na to peníze a vážně mě to mrzí.

To je asi to, co jsem chtěl povědět a zastěžovat si. Občas mám tyhle stavy, kdy se musím někomu na internetu vyzpovídat, aby mi bylo lépe.

0 notes

mojenebankovka · 4 months

Text

Jakmile se dostanete do potíží se splácením a víte, že se nejedná o ojedinělý výpadek v příjmech, sjednejte si refinancování úvěru nebo konsolidaci půjček. Nevýhodné dluhy s vysokými splátkami mohou být nahrazeny jiným finančním produktem s nízkou úrokovou sazbou. Nový úvěr volte tak, aby měl co nejdelší dobu splácení. Výhodou nového úvěru je možnost předčasného splacení zdarma. Nízké splátky jsou příležitostí k vytvoření finanční rezervy, tu lze použít na předčasné doplacení úvěru. Půjčku na splátky proměňte v dlouhodobé řešení, refinancujte úvěr.

#economy

0 notes

autoring · 1 year

Link

Dluhy českých domácností u bank v lednu meziměsíčně stouply o 2,7 miliardy na 2,149 bilionu korun. Zadlužení firem se zvýšilo o 21 miliard na 1,265 bilionu korun. Meziročně byly dluhy domácností vyšší zhruba o 88,9 miliardy korun a dluhy firem stouply o 64,6 miliardy korun.

0 notes

lettersfrommysoul · 1 year

Text

TATI

Říkáš jak neznám svět, že neznám, jak se žije, že jsem nikdy nezažila dno. Jsi na omylu, já dno zažila, už jako hodně malá vlastně, už jako nevinný dítě. Zažila jsem, co je to být na Silvestra v 11 letech sama doma, když ty jsi šel za svou milenkou, a já musela být doma s mámou, která šla spát, už v 7 hodin večer, protože si ji psychicky deptal. Dokonce vím jaké to je, když nemůžeš studovat školu, protože na to nejsou peníze, poznala jsem, jak se neumíš postarat o svoji dceru, která je nemocná, a necháš zodpovědnost na starších dcerach.

Říkáš, že neznám co je to bída, no já zažila dny, kdy jsem nejedla nic, a ty sis jel na dovolenou přes půlku republiky. Doma sedíš v křesle, a dumáš nad tím, že naše vláda stojí za hovno, dopuješ se médiemi, které pořad něco melou, jen aby lidi znervózněli. Je to jejich práce, co zmůžeš tím, že budeš sedět doma, a nadávat?

Nic.

Vím jaké to je, když ti někdo zlomí srdce, a kurva znám přesně ten pocit, když žiješ s matkou v jedné plesnivé, prolezlé brouky garsonce. Prožila jsem si, ten moment, kdy moje mama byla od tebe psychicky vydeptaná, a polykala přede mnou prášky, zapichovala si nůž do břicha, a dělala jak leží na zemi, a je mrtvá, a nechtěla mě pustit ven.

Jsi tak strašně jednoduchý, v jedné minutě říkáš, jak se musí šetřit každou korunu, a pokaždé co jsem k tobě přišla, jsi měl něco nového, podlahu, televizi, mobil, troubu, ledničku, a další věci, a když jsem neměla co jist a prosila tě o 100 kč, říkal jsi jak neumíme šetřit, ale my šetřili všude kde se dalo.

Vložky?

Na co, to nepotřebuji, moc drahé.

Montérky, do školy na praxi?

Proč, když si mě vlastně mama vzala do péče, ale pokaždé si zapomněl, že ses me vzdal.

Nenávidím, jak hážeš vinu jen na mámu, ze chtěla rozvod, a ze za vše muže ona, za dluhy za to, ze žijeme jinde. Že dělala vždy podfuky, jak ses mi snažil ovlivnit hlavu, abych uvěřila, ze mama je ta zla. Ze jsi stal v ložnici, a volal se svou milenkou, a ptal ses ji přede mnou, zda si mas vzít pyžamo. Ty si neuvědomuješ, že toto všechno já mám v paměti.

A že kurva vím, jaký život je, že doprdele vím co je být na dně, a to v dost mladém věku, jako dítě.

#táta #daddy #daddy issues #problemy #pocity #czech republic #poetry #česko #czech girl

1 note · View note

evapolanska · 1 year

Text

Koupě Louisiany (anglicky Louisiana Purchase nebo Sale of Louisiana) bylo získání území o rozloze 2 140 000 km² Spojenými státy americkými od Francie v roce 1803. USA zaplatily 60 milionů franků (11 250 000 dolarů), zároveň odpustily Francii dluhy ve výšce 18 milionů franků (3 750 000 dolarů). Celková suma, kterou USA za území Louisiany zaplatily, činila 15 milionů dolarů (v roce 2011 by tato suma představovala 233 milionů dolarů).

0 notes

ocemsemlci · 7 months

Photo

Stanislav Novotný komentuje zásadní prognózu nejbližší proměny planety v souvislosti s koncem nadvlády amerického dolaru od známého ekonoma Michaila Chazina Zamyšlení ruského ekonoma Michaila Chazina "Obraz budoucnosti v projevu V. V. Putina ve Valdaji" s českými titulky můžete zhlédnout zde na Rumble.com https://ocemsemlci.cz/o-cem-se-mlci-stanislav-novotny-17/?feed_id=1333

#americkýdolar #červenéčáry #dluhy #ekonomika #globalisté #měnovýsystém #MichailChazin #Očemsemlčí #oligarchové #politika #propaganda #Rusko #StanislavNovotný #USA #Valdaj #Západ

1 note · View note

kosarka · 1 year

Text

95 tezí aneb Disputace o moci a účinnosti odpustků

Martin Luther začal vážně pochybovat o podobě Boha tak, jak ho vyobrazovala středověká církev. Luther hledal podklady pro jednotlivé kroky církve - například kde se v Bibli píše o očistci, o místě mezi peklem a nebem, kde jsou hříšníci drženi tak dlouho, dokud neodčiní všechny své hříchy, kde je psáno o papeži, jakožto nejvyšší autoritě a podobně.

Tyhle jeho otázky a úvahy se staly o to palčivějšími, když v roce 1516 požádal mohučský arcibiskup Albrecht Braniborský papeže Lva X. aby mu udělil odpustkové privilegium.

Odpustkové privilegium je listina, která slouží jako potvrzení a jakýsi návod, za jakých podmínek a jakými způsoby je možné odpustky prodávat.

Jak vlastně ony odpustky fungovaly?

Odpustky fungovaly jako jakési zmírnění nebo přeskočení přísných církevních trestů, například půst jen o chlebu a vodě nebo zkrácený pobyt v očistci, po smrti hříšníka.

Odpustky mohly být plnomocné anebo částečné. Plnomocné odpustky odpustili hříšníkovi celý trest, částečné odpustky odpouštěli jen určitou část daného trestu.

Martin Luther prodej odpustků velmi kritizoval, protože získat odpustku nebylo jen tak. Církev stanovovala různé podmínky, které měly ukazovat obrat hříšníka k dobru a měly též symbolizovat jeho nápravu, ovšem postupem času se církev začala pomocí odpustků obohacovat - prodávala odpustky za finanční příspěvky, ze kterých poté financovala své vlastní záležitosti a to jak ty pro dobré účely, jako je například stavba nemocnic (špitálů), tak i ty, které dobrý úmysl neměly, jako jsou například křižácké výpravy, které měly za cíl šířit víru násilným způsobem.

Je jasné, že i církev musela z něčeho žít, i církev potřebovala peníze, aby mohla šířit víru dál, ovšem toto obohacování se na lidech s pomocí odpustků bylo podle mnohých kritiků církve zavrženíhodné, protože církev tímto způsobem vlastně obírala lidi o peníze prostřednictvím jejich víry.

Zisk z prodeje odpustků byl rozdělen napůl - část výdělku putovala do kapsy samotnému Albrechtovi Braniborskému, který potřeboval zaplatit své dluhy a druhá polovina výdělku z prodeje odpustků našla své místo v pokladnici samotného papeže Lva X., který poté z těchto peněz financoval stavbu baziliky svatého Petra v Římě. I toto dělení zisků nezůstalo bez Lutherovi kritiky, na toto téma nárážel v tezi číslo 89:

"Proč papež, jehož bohatství je dnes větší než bohatství nejbohatšího Crassa, staví baziliku svatého Petra z peněz chudých věřících spíše, než ze svých vlastních peněz?"

- citace teze 89 pochází z této webové stránky: - https://en.wikipedia.org/wiki/Martin_Luther

Martin Luther důrazně odsuzoval prodej odpustků, církev jako takovou za to velmi kritizoval a tato jeho kritika vyůstila až v sepsání Disputace o moci a účinnosti odpustků, později známé jako Devadesát pět tezí, údajně přibitých na dveře wittenbergského kostela.

31. října roku 1517 napsal Martin Luther biskupovi Albrechtovi Braniborskému dopis, ke kterému připojil kopii svých Devadesáti pěti tezí. V tomto dopise protestoval proti prodeji odpustků.

Ovšem podle zpráv údajných očitých svědectví, zejména Lutherových spolupracovníků a přátel, Luther dne 31. října roku 1517 přibil svých Devadesát pět tezí na dveře wittenbergského kostela.

Vědci Walter Krämer, Götz Trenkler, Gerhard Ritter a Gerhard Prause si myslí, že příběh s přibitím Lutherova dokumentu na dveře wittenbergského kostela je jen málo založen na pravdě, protože tato legenda je známá především od Lutherových přátel a spolupracovníků, kteří tou dobou často ani nebyli ve Wittenbergu osobně přítomni (v souvislosti s tímto se hodně zmiňuje jméno Philipa Melanchthona, Lutherova spolupracovníka, který měl uvádět k této události nějaké komentáře, ale předpokládá se, že v době, kdy měly být teze přibité na dveře kostela, nebyl ve Wittenbergu osobně přítomen). Tato legenda vznikla na základě jejich zápisků a ustní lidové slovesnosti. Ovšem například americký protestantský církevní historik Roland Baiton si stojí za tím, že přibití Devadesáti pěti tezí na dveře wittenbergského kostela se 31. října roku 1517 skuteně odehrálo.

Tak jako tak tato legenda luterskou reformaci značně podpořila a myslím že luterány (příznivce luterství, nebo protestantského vyznání) také velmi motivovala, protože zobrazovala Luthera jako národního hrdinu, který se nebojí vyjádřit svůj nesouhlas s tím nejmocnějším, co lidé tehdy znali - s církví.

Zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/2288242-pred-500-lety-martin-luther-pribil-na-vrata-stredovek-zazehl-valku-i-moderni-svet

https://en.wikipedia.org/wiki/Martin_Luther

https://en.wikipedia.org/wiki/Ninety-five_Theses

https://www.worldhistory.org/Martin_Luther/

0 notes

borisjelinek · 2 years

Text

Lhota pod Hořičkami

Pojmenování této obce nám ukazuje, že se v jejích místech nacházel původně les, který byl vymýcen a místo něj zde byla založena osada, kde byli osadníci osvobozeni do jisté lhůty, t. j. na přesně smluvený počet let ode všech platů za práci s vykácením lesa a vzděláním půdy, neboť jde o odvozeninu ze staročeského slova "lhóta", jež bylo výrazem pro osvobození, odlehčení či svobodu, což potvrzuje také prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Díl II. CH-L", v níž se dočteme následující:

"Lhota pod Hořičkami, ves 4 1/2 km sz. od České Skalice: 1405 Elsska de Ratiborzicz donat census in Lhota prope Horziczek pro altari in Vpicz, LEr. VII, 38; 1654 Lhota pod Horžicžkami (kraj Hradec.), BR. 12/747.

Tato Lhota leží 2 km na jih od Hořiček, kam náleží k faře i poště."

Obec byla založena někdy v 1. polovině 13. století, ale první písemná zmínka o ní je až z roku 1405, kdy 19. prosince Eliška z Ratibořic zřídila ze svého věna při kostele v Úpici oltář Božího těla, který nadala domem a 3 pruty polí v Úpici a platy ve Lhotě pod Hořičkami a v Přibyslavi u Krčína. Od počátku 15. století patřila Lhota k hradu Vízmburk. Jeho držitel Petr Adršpach z Dubé a z Náchoda nehospodařil dobře a již mezi lety 1516-1519 prodal hrad i s blízkým okolím Janu Špetlovi z Janovic, ale nedokázal si udržet ani svoje zboží skalské a rýzmburské, do něhož byla počátkem 16. století přiřazena i Lhota, a tak roku 1527 ho zastavil Zdeňkovi Lvovi z Rožmitálu a Janu Krušinovi z Lichtemburka. Od nich se v roce 1534 dostala Lhota i s ostatními majetky, např. se Světlou, Ratibořicemi, Křižanovem, Chlístovem, Hořičkami a Libňatovem, do vlastnictví Jana z Pernštejna, který již předtím zdědil panství vízmburské a náchodské po svém bratrovi Vojtěchovi z Pernštejna, jenž zesnul 17. března 1534 v Pardubicích a i jeho žena Johanka z Vartemberka ho nepřečkala o mnoho déle, neboť zemřela 16. března 1536 v Náchodě. 15. března 1539 byl v Náchodě mučen zdejší zloděj Vydra. Jan z Pernštejna byl známým hromaditelem majetků, ale nepatřil mezi dobré hospodáře, a tak v roce 1544 zpustlé rýzmburské panství prodává Bernardovi Žehušickému z Nestajova. Ten umírá roku 1563 jako bezdětný a jeho majetku se ujal jeho strýc Jan Žehušický z Nestajova. Bohužel díky jeho chatrnému zdraví tomuto zboží vládne necelý rok a celé Rýzmbursko se dostává do rukou jeho bratra Hertvíka. Za něho panství vzkvétá, ale tento rozkvět je zastaven jeho smrtí v roce 1578. Nastává období šarvátek o jeho majetek, k němuž se hlásí jeho manželka Bohunka z Hustířan, sestry Mandaléna, Alžběta a Lidmila a Jan Chuchelský z Nestajova. Nakonec byla 6. dubna 1579 sepsána dohoda, v níž bylo panství rýzmburské postoupeno sestrám zesnulého, i když bylo ztenčeno o zboží skalské a adršpašské, které bylo prodáno ještě za života Hertvíka Žehušického z Nestajova (1576), i když onoho majetku nakonec také nabyly, ale až roku 1580. Rozsáhlé dluhy však musely být spláceny, a tak se panství ztenčovalo. Trojice sester se nakonec dohodla o rozdělení zbytku tím způsobem, že Mandaléna získala majetky rýzmburské, Alžběta obdržela Teplice a Adršpach a Lidmila ovládla panství skalské a stárkovské. Rýzmburské panství však za Mandalény Úlibské z Nestajova neprospívalo a v roce 1582 byly prodány Jaroslavovi ze Smiřic Ratibořice, Lhota pod Hořičkami, Chlístov a Křižanov. Roku 1584 čítala Lhota osedlých s koňmi 9, zahradníků 6 a ročního platu odváděla 5 kop grošů. Pánům ze Smiřic bylo roku 1621 zabaveno panství náchodské kvůli jejich účasti ve stavovském povstání a o 2 roky později ho nabývá Marie Majdaléna Trčková z Lobkovic, aby ho v roce 1628 prodala svému synovi Adamovi Erdmanovi Trčkovi z Lípy, přičemž je Lhota přiřazena k ratibořickému statku (osedlých zde bylo 16, zahradníků 11 a chalupníci 2; ročního úroku, který se platil o sv. Jiří a o sv. Havlu, odevzdávala 2 kopy, 41 grošů a 3 denáry) a s ním dále mění majitele, neboť Adam Trčka z Lípy je spolu s Albrechtem z Valdštejna v Chebu zavražděn (25. února 1634) a jeho majetky propadají císaři. Novým majitelem se stal hrabě Octavio Piccolomini, kterému panství k 10. květnu 1634 daroval sám císař. Roku 1654 přijalo svátost sv. Pokání 70 zdejších obyvatel. 8. března 1745 zavítalo do Lhoty pod Hořičkami 40 císařských jezdců. Stejný počet jezdců se nacházel též v sousedním Újezdci. Po vymření rodu Piccolomini 6. července 1783 vznikl o panství náchodské spor, který skončil až tím, že po Josefu Vojtěchovi hraběti Desfours v Mont a Athienville a na Průhonicích a Františkovi Antonínovi hraběti Desfours koupil Náchodsko Petr, vévoda kuronský a zaháňský. Po něm pak nastupuje jeho dcera kněžna Kateřina Zaháňská, která je v době své nezletilosti zastupována Josefem Vratislavem z Mitrovic. Po její smrti v roce 1839 zdědila majetky Marie Pavlína, kněžna z Hohenzollernu a z Hechingenu a od ní panství koupil Karel Oktavius, hrabě z Lippe a z Bisterfeldu. Po krátké době Náchodsko koupil kníže Schaumburg-Lippe a v rukou jeho potomků zůstaly tamní majetky, i když v okleštěné formě, až do roku 1945, kdy byly zabaveny na základě Benešových dekretů. V obci se učilo již v roce 1848, což dokazuje část článku Františka V. Kodyma v Národních listech, které vyšly 14. listopadu 1916: „Ve Lhotě pod Hořičkami učili pomocníci z Hořiček a dostávali za to obědy u hospodářů, groše za psaní „tří králů“a žemle lnu. Když obec přiškolena byla k Hořičkám, chodily děti rodičů majetnějších do Vestce, kdež se učiteli různými dárky naturálními odvděčovaly. Za to se jim dostávalo ve škole míst přednějších. Ale – „vznikly z toho rozbroje mezi žactvem, jež skončily ve škole všeobecnou pranicí a vyhnáním přemožených „přespolních“ ze školy této.“ V roce 1843 měla ves 57 domů a 351 obyvatel.

Roku 1849 se stala Lhota pod Hořičkami samostatnou politickou obcí. V roce 1873 byla obec Lhota pod Hořičkami rozdělena na 2 samostatné obce - Lhotu pod Hořičkami a Újezdec. 31. srpna 1875 byla Lhota pod Hořičkami vyloučena z náchodského soudního okresu a přiřazena do obvodu českoskalického soudu. 14. listopadu 1875 byla obec vyloučena z náchodského a zařazena k českoskalickému okresu. 29. července 1895 byly obce Lhota pod Hořičkami a Újezdec poškozeny velkým krupobitím. Veškerá úroda byla zničena, takže zdejším rolníkům nezůstalo potřebné obilí k živobytí, natož k osevu. V listopadu 1895 kopala manželka Václava Vika brambory a spolu s nimi našla 14 pražských grošů, vesměs z období vlády Václava IV. 15. prosince 1896 bylo ve schůzi českého oddělení Školní zemské rady oznámeno otevření jednotřídní obecné školy ve Lhotě pod Hořičkami, pro níž byla v následujícím roce postavena nová budova a v ní se učilo až do roku 1945. V roce 1867 skončila společná samospráva Lhoty pod Hořičkami a Újezdce, který získal samostatnost. Roku 1888 obecní zastupitelstvo v čele se starostou Josefem Hoffmannem podalo petici proti Liechtensteinovu návrhu na konfesijní školy. Koncem 19. století byly v obci 3 hospody, 1 řezník, 3 kramáři, 1 pekař, 1 truhlář, 2 koláři, 2 krejčí, 1 obuvník a 1 tkadlec. 29. července 1895 zasáhlo Lhotu pod Hořičkami a Újezdec ničivé krupobití. Téhož roku vykopala manželka Václava Vika 14 pražských grošů z doby Václava IV. V roce 1901 vypadala ves takto, alespoň podle "Adresáře-kalendáře politického okresu náchodského na rok 1902":

"Lhota pod Hořičkami.

Rozloha 222 ha 43 a 48 m2. Obyvatelů 283, domů 64.

Starosta: František Morávek, radní Jan Záruba, Frant. Borůvka.

Fara, pošta Hořičky, dráha Česká Skalice.

Škola jednotřídní. Správce šk. Vil. Netuka. Žáků 51.

Živnostníci: Hostinští: Václav Dvořáček, Josef Horák, Vinc. Mertlík, František Morávek. Kovář: Antonín Morávek. Krejčí: V. Dvořáček. Obchod obilím: František Celba. Obchod smíš. zbožím: Václ. Cvrček, Františka Dvořáčková, František Morávek. Obuvník: Josef Borůvka. Pekař: František Morávek. Řezník: Frant. Lepelt. Truhlář: Václav Weisz. Trafikant: Josef Celba."

Roku 1908 byla založena místní kampelička a o 2 roky později SDH. Z 1. světové války se nevrátilo 12 místních mužů (Josef Prouza, Jaroslav Mertlík, Jan Kleprlík, Vincenc Středa, Jan Kratěna, Josef Horák, Antonín Tolárek, Josef Hofman, Antonín Vondra, Stanislav Hofman, Josef Brzek, Josef Brát).

24. dubna 1921 se uskutečnila ustavující valná hromada místního odboru Národní jednoty severočeské ve Lhotě pod Hořičkami. V letech 1925-1927 došlo k vybudování zdejšího vodovodu a v roce 1930 byl do obce zaveden elektrický proud. 4. července 1929 přinesla řadu škod větrná smršť, která též zbořila stodolu Josefa Hofmana zv. Slávka a kolnu Františka Petiry. Za německé okupace nesla obec pojmenování Lhota unter Klein-Horschitz. 9. září 1957 bylo ustaveno JZD. Obětí tvrdé přesvědčovací akce se stal František Hašek, který po výslechu na SNB v Náchodě raději spáchal sebevraždu. V letech 1964-1965 proběhla výstavba nového sálu restaurace Pod Větrníkem a v letech 1976-1977 kryté malorážkové střelnice. 1. července 1985 se stala Lhota pod Hořičkami součástí střediskové obce Hořiček. Roku 1987 byla dokončena úprava hřiště na Větrníku. Po likvidaci systému střediskových obcí se 1. září 1990 stala znovu samostatnou obcí, ale později se její katastr zmenšil, neboť o 4 roky později byly její části Hostinka a Větrník přičleněny k obci Vestec. V roce 2000 došlo k plynofikaci obce. 9. července 2016 proběhlo oficiální zahájení provozu na nově vybudovaném sportovišti.

Nejvýraznějšími místními pamětihodnostmi jsou kamenný podstavec s litinovým křížem, jenž byl slavnostně posvěcen 29. října 1882 a kamenný kříž u hostince Pod Větrníkem z roku 1900. Nejvýznamnějšími zdejšími rodáky jsou: velkodřevíčský učitel František Morávek (* 1811 Lhota pod Hořičkami), Jan Dvořáček (19. června 1880 Lhota pod Hořičkami - 26. září 1943 Krčín), který byl v letech 1923-1928 starostou Krčína a učitel, sokolský funkcionář a protifašistický bojovník Jan Hofman (3. října 1886 Lhota pod Hořičkami - 28. února 1942 koncentrační tábor Osvětim, Polsko) a komunistický funkcionář a vedoucí závodu Texlen 09 v Trutnově Karel Šváb (* 17. srpna 1909 Lhota pod Hořičkami).

Kříž před obecním úřadem

Lhota pod Hořičkami čp. 17

Kříž pod Větrníkem

#lhota pod hořičkami

0 notes

jakofotbalovl · 2 years

Text

FC Barcelona nevyužila dobře Neymarovu přestupovou částku

FC Barcelona letos v létě nepodepsala žádné přestupy na přestupovém trhu a jejich předchozí pokusy vyměnit Frenkieho de Jonga byly neúspěšné. Přestože Frenkie de Jong akceptoval rozhodnutí klubu uzavřít dohodu, Manchester United nenabídl FC Barcelona uspokojivou přestupovou částku. Neymar se možná v blízké budoucnosti rozloučí s dres Paris Saint-Germain a FC Barcelona svou obrovskou přestupovou částku pořádně nevyužila.

FC Barcelona a Manchester United sdílejí stejné vlastnosti, přičemž oba týmy přijdou v příští sezóně o kvalifikaci do Ligy mistrů UEFA. Oba kluby nemají nouzi o trofeje, ale na přestupovém trhu se letos dostaly do zoufalé situace. Ve skutečnosti si FC Barcelona může i nadále udržet vítěznou sestavu. Špatný podpis bývalého prezidenta Josepa Maria Bartomeua způsobil současnou situaci týmu. Jakmile měl Neymar na sobě klasický dres FC Barcelona, jeho kombinace s Lionelem Messim a Luisem Suárezem šokovala fotbal. Poté, co se Neymar v roce 2017 přestěhoval do Paris Saint-Germain, zanechal svému bývalému týmu obrovskou přestupovou částku. Neymar neopustil stadion Nou Camp jako volný hráč a FC Barcelona zanechal obrovské jmění.

FC Barcelona využila vysoké přestupové částky Neymara k podpisům, byli to Antoine Griezmann, Ousmane Dembélé a Philippe Coutinho. Spojení těchto tří hráčů je také počátkem postupného poklesu rekordu FC Barcelona,v důsledku čehož musí klub nést nejen vysoké platy, ale také obrovské dluhy. Paris Saint-Germain v roce 2017 narušila rovnováhu fotbalu na přestupovém trhu a letos na to doplatila. Letos se Paris Saint-Germain rozhodl Neymara prodat, ale hráčův vysoký plat není pro jiné kluby únosný.

0 notes

mojenebankovka · 4 months

Text

Konsolidace půjček s nízkým úrokem

Sloučit několik půjček do jediné je výhodné pro ty, kdo chtějí ušetřit s nižší úrokovou sazbou nebo pro ty, kteří chtějí snížit měsíční zatížení. Sjednáváte nový úvěr na celkovou výši dlužných částek, původní dluhy jsou novou půjčkou okamžitě doplaceny. Nadále splácíte jeden (nový) úvěr. Pokud jej sjednáte na vyšší částku, než byly původní půjčky, rozdíl je vám vyplacen po podpisu smlouvy. Nová půjčka může být sjednána na dlouhou dobu, maximální doba splácení činí 20 let. Při takto dlouhé době splácení je měsíční zatížení minimální, zbývá dostatek peněz na placení běžných výdajů. Větší přehled si můžete udělat v našem srovnání nebankovních půjček.

0 notes

callmefae · 3 years

Text

Zákon přitažlivosti

Všechno co do vašeho života vstupuje, si přitahujete vy a je to přitahováno na základě vašich myšlenek. Je to všechno, na co myslíte, jak už vědomě, tak nevědomě. Dříve tuhle informaci věděla pouze jedna malá vybraná skupina lidí a dál to nijak nešířili, bylo to pro ně velké tajemství, o které se nechtěli dělit, takže nechávali ostatní v nevědomosti. Většina lidí, kteří jsou nyní úspěšní tohle všechno pochopili a řídili se tím.

Zákon přitažlivosti funguje neustále, ať už v něho někdo věří nebo ne. Pokaždé když na něco myslíte, tak zákon přitažlivosti pracuje, je to neustálý proces, nelze ho zastavit, neustále funguje, stejně jako vaše myšlenky.

Nejsnadnější způsob jako chápat zákon přitažlivosti je představit si sám sebe jako magnet, který díky myšlenkám k sobě přitahuje věci, práci, zdravotní stav, situace, okolnosti, bohatství i lidi a uvědomit si jakou sílu ten magnet má.

Všechno na tomhle světě má nějakou energii, i my jsme vytvoření z energie a každá myšlenka má svou frekvenci a pokud budete nad něčím přemýšlet znovu a znovu, tak ze sebe vysíláte velké měřítko těchto frekvencí do vesmíru a díky tomu se jejich podoba přitahuje zpět k nám do života. Náš fyzický život jsou jen zhmotněné myšlenky, které máte ve své hlavě.

Všechno, co se vám doposud stalo v životě jste si do něj přitáhli jen vy sami. Chápu, že teď většina by mi oponovala s tím, že je kravina, že si do života přitáhla například autonehodu, nebo dluhy anebo cokoliv jiného, co bylo ve vašem životě negativní. Ale ano, bohužel je to tak a myslím si, že tohle je nejspíš jedna z nejtěžších věcí k pochopení. Záleží jen na tom, jak to přijmete a pokud to přijmete, tak vám to nejspíš změní život.

Problém je ten, že většina lidí myslí na to, co nechtějí a pak se diví, že se jim tyhle věci dějí v životě. Například si stěžují, že jim neustále chodí nějaké účty, které musí zaplatit, nebo že je opět potkala nějaká jiná špatná situace. Pravda je ta, že zákon přitažlivosti nezajímá, jestli něco chcete nebo nechcete, nebo jestli něco shledáte dobrým nebo špatným, neumí tohle rozeznávat, prostě vám to do života přinese. Takže pokud budete sedět nad hromadou dluhů a budete si říkat věci typu „jsem tak zadlužený“, jen to před sebou utvrzujete a nikdy se toho nezbavíte, protože si to sami do života přinášíte, a ještě to zhoršujete tím, že jste díky tomu naštvaní nebo jinak negativní.

Pokud řeknete, že někam nechcete přijít pozdě, tak se nejspíš stane to, že pozdě přijdete. Proto musíte váš požadavek zformulovat jinak. Místo toho musíte říct, že přijdete včas. Musíte se celkově zaměřovat jen na to co chcete, protože když budete zbytečně negativní a budete si stěžovat, jak je něco špatné, tak toho špatného budete vytvářet ještě víc.

Většinou, když někdo přijde na to, jak zákon přitažlivosti funguje, tak se začnou stresovat nad špatnými myšlenkami a snaží se je co nejvíce ovládnout, ale je důležité si uvědomit dvě věci. Nyní je už vědecky dokázáno, že pozitivní myšlenky mají o dost větší sílu, než ty negativní a tou druhou věcí je, že je tu jistá časová prodleva. To znamená, že se vaše myšlenky nezhmotní okamžitě, a to je naše štěstí. Protože nám dovoluje všechny naše myšlenky přehodnotit, rozmyslet si co chceme a učinit novou volbu.

Ze začátku se nejspíš bude zdát, že kontrolovat vaše myšlenky bude těžké, ale čím více na tom budete pracovat, tím více to pro vás bude snadnější. Je nemožné kontrolovat úplně každou myšlenku ve vaší mysli, máme asi 60 tisíc myšlenek denně a bylo by velmi těžké je všechny kontrolovat. Naštěstí existuje snadnější způsob a tím jsou naše pocity. Díky tomu víme, na co myslíme. To znamená, že pokud jsme opravdu pozitivní a šťastní, tak nemyslíme na negativní a špatné věci.

Díky emocím taky tvoříme vlastní budoucnost. Pokud budeme neustále smutní nebo naštvaní, budeme se bát a tak dále, tak přesně tenhle pocit si přitahujeme neustále do naší budoucnosti. Asi všichni jsme někdy měli takový ten den blbec, kdy se nám celý den děly negativní věci… a právě tohle je ten důvod. Stačí když se vám něco ráno nepodaří, nebo si třeba skopnete palec a vydáte ze sebe velký obnos negativní energie tím, jak jste naštvaní, tak se vám pak celý den dějí špatné věci a čím víc špatných věcí se děje, tím víc jste negativní a tím víc negativity ze sebe vydáváte ven. Ale pokud jste od rána šťastní a pozitivní, probudili jste se v dobré náladě, váš celý den je taky celý pozitivní.

Teď když už jsem vám trochu vysvětlila, jak zákon přitažlivosti funguje, tak bych vám chtěla říct mé osobní tipy na to, jak dosáhnout všeho, co si budete přát a taky vám řeknu chyby, které při tom lidi dost často dělají.

Na začátek bude dobré si vzít papír nebo deník a na něj si napsat vaše cíle do budoucna. Vše, co byste chtěli v budoucnu mít. Pokud jste trochu víc kreativní, tak můžete dané věci nakreslit. Pusťte si do toho pozitivní hudbu a představujte si, že ty věci už dávno máte. Až váš seznam věcí dokončíte, tak si ho třeba pověste na zeď abyste ho každý den viděli, nebo si ho schovejte a třeba se na něj za pár měsíců podívejte a možná budete překvapení, co všechno už se stihlo stát.

Doporučuji si udělat i deník vděčnosti a každý den tam napsat 5 věcí, za které jste vděční. I kdyby to byly úplné maličkosti. Pokud nejste vděční, za to už dávno máte, nepřinese vám nejspíš štěstí ani když toho budete mít víc. Vděčnost v sobě má strašně moc pozitivní energie.

Každopádně pokud chcete, aby se stala jedna specifická věc, tak můj tip je to, si opět pustit pozitivní hudbu, do toho si zpívat, tančit a mít radost. Do toho si představovat, že tu věc už máte. Dejte najevo všechny pocity, které byste při tom měli, dejte najevo vaši vděčnost. Můžete si při tom představovat úplně cokoliv, třeba že máte v životě vaši vysněnou lásku, práci, peníze, nové přátele, nebo třeba i to, aby vám někdo konkrétní napsal.

Důležitou věci je nezačít pochybovat o tom, že to nebude fungovat, že se to nestane. Tímhle přístupem vaše přání úplně pohřbíte a jak už jsem psala, tak si do života přitahujete každou vaši myšlenku a když budete myslet na to, že to nebude fungovat, tak máte pravdu, fungovat to nebude. Chápu, že je na začátku těžké začít těmhle věcem věřit, protože tahle informace je pro vás úplně nová, nechápete, jak by to mohlo vůbec fungovat a tak dále. Ale většina lidí taky nechápe, co je to vlastně elektrika, ale stejně z ní máme prospěch.

Pokud si do života chcete přitáhnout nějakou osobu, tím nemyslím určitou osobu, ale někoho, o kom třeba ještě vůbec nevíte, že existuje, tak udělejte následující – napište si na papír, jak by měla vypadat, jak by se měla chovat, její charakter a tak dále. Hlavně nezapomeňte na to, že si s ní musíte rozumět. Na to už jsem sama několikrát doplatila, protože jsem nikdy nad tímhle nepřemýšlela. Do života jsem si sice přitahovala lidi, kteří vypadali a chovali se přesně tak jak jsem je popsala, ale problém byl vždy ten, že jsme si nikdy nerozuměli a neměli jsme si co říct a v závěru to bylo všechno k ničemu. Než si k sobě přivedete určitou osobu, tak to trvá i delší dobu. U mě to naposledy trvalo několik měsíců, takže nezoufejte, že se vám to nepodařilo. Jak už jsem zmiňovala dříve, tak je tu vždy individuální časová prodleva, kdy se přání splní. Hlavní je nepřestat věřit.

Hlavně si vždy pamatujete, že pokud si něco přejete a chcete to mít v životě, musíte

- Být pozitivní

- Představovat si, že tu danou věc už máte, když si to budete představovat stylem, že toho v budoucnu dosáhnete, tak toho nikdy nedosáhnete, protože to od sebe budete neustále oddalovat do budoucnosti. Zákon přitažlivosti tyhle časy neumí rozeznávat

- Musíte myslet na to co chcete, ne na to, co nechcete

- Věřit tomu co děláte, věřit tomu, že to funguje

- Být vděční za to, co už dávno máte, i za maličkosti.

Pokud chcete mít pozitivní život, tak přestaňte dělat tyhle věci:

- Omezte nebo úplně přestaňte poslouchat smutnou nebo agresivní hudbu – díky ní se tak i cítíte a jak už jsem psala i vaše emoce vytvářejí váš život. Sama mám ráda smutnou hudbu, líbí se mi její texty, ale snažím se jí co nejvíce omezovat, protože vím, jak moc tohle ovlivňuje můj život.

- psát negativní komentáře a hatovat ostatní

- ostatní shazovat a šířit nenávist

- Pomlouvat

Tím, že někomu budete nadávat, pomlouvat, shazovat ho atd… v závěru neublížíte tomu dotyčnému, ale jen sami sobě, protože v ten moment, co píšete hnusné věci, ze sebe vydáváte negativní energii a ta se vím pak v životě zhmotní.

Doufám, že Vám můj článek aspoň trochu pomohl a že se vám v budoucnu splní vše, co čem budete toužit. Pokud byste chtěli vědět ještě víc informací, můžete se na youtube podívat na dokument Tajemství z kterého jsem čerpala informace:)

19 notes · View notes