#tip na knihu

[kniznikocka]

KNIŽNÍ TIP - DEVĚT LET V PEKLE

Jsou knihy, které začínáte číst dlouho a pak je těžké u nich vydržet a zároveň je i odložit. Věděli jste však o kauze pěti bulharských zdravotnic a palestinského lékaře obviněných z úmyslného šíření viru HIV mezi dětmi v dětské nemocnici Libyi na konci devadesátých let?

Já taky ne. Ale nakonec ke mě tato informace dospěla stejně jako zpověď jedné z vězněných žen. Tenká kniha v měkkých deskách ukazuje devět let v systému, kde lidský život, pravda nebo spravedlnost jsou jen slova bez významu a nakládá se s nimi dle možného zisku.

Popisy mučení i poměrů v jednotlivých libyjských institucích jsou jen pro odolnější čtenáře, syrová a věcná výpověď o létech beznaděje a bolesti může být pro některé čtenáře překážkou příliš velkou.

Pokud však patříte mezi odolnější zájemce, můžete zjistit, co vše bomba nad vesničkou Lockerbie v roce 1988 odstartovala, mimo zbytečné smrti mnoha nevinných lidí.

#Libye #books #czech #books and reading #knihy #knižní tip #Bulharsko #přečteno #tip na knihu #mučení #hiv/aids

[dominikapise]

Podzimní listí - Eric, Maud a Kam

Co mám rozepsané - #zivotautora

🍂Podzimní listí je kniha, kterou mám rozepsanou už pěknou řádku let. Je to příběh nesmírně křehký. Po všech stránkách. Je to příběh o podzimu. Je to zvláštní, ale podzim se tu stal jaksi jednou z hlavních postav. Těmi dalšími jsou Maud a Eric, kteří příběh vypráví a jejichž kapitoly se prolínají. Další důležitou postavou je Kam, Maudin nejbližší kamarád, který je pro ni rodina víc než ta pokrevní.

🍂🌲Eric přijel do Červených Travin uskutečnit svůj výzkum o zdejším lese, bydlí u babičky, která mu nečekaně přidělá spoustu starostí, a pracuje v místní záchranné stanici pro zraněné živočichy, i když jeho zaměření je flóra, ne fauna. Ve městě zná jen dva lidi – babičku a šéfa Bořka. A pak potká v kavárně servírku Maud a nějak se stane, že se začnou dávat do řeči nad kelímkem kávy častěji.

🍂☕Maud žije pro podzim. Je to jediná část roku, kdy vidí ve svém životě smysl. Letos si ho ale nedokáže užít tak, jako obvykle. Letos je to jiné. V bytě, který obývá s Karin, atmosféra těžkne a ona se před ní schovává víc než dřív. Po škole chodí do kavárny, kde pracuje, a když nemůže ani tam, toulá se městem nebo tráví čas s Kamem a ostatními Vránami v lese. Brzy budou Podzimní slavnosti. Brzy se stane něco, co už nikdo neočekával. A bude to temnější, než by si kdo troufal představit.

🍂📷Kam se dívá na svět skrz hledáček fotoaparátu. Domov nazývá malým soukromým peklem, které vytvořili jeho rozhádaní rodiče. Spolu s Maud se často vyhýbají svým biologickým rodinám a hledají útěchu v té, kterou si poskládali – oni dva, Pavel, Helmut a Ina. Vrány. To je jeho rodina. Oni všichni si jsou rodinou, jakou nemají a chtěli by mít. Jak dlouho ještě můžou vydržet takhle žít? 🍂Podzimní listí zalézá pod límec jako studená ranní mlha, voní po zemině a kávě, křupe pod nohama jako spadaný listí, je nahořklý, sladkobolný a plný starých pohanských tradic a bohů, kteří ve zdejším kraji přežívají. Je to příběh podzimu. 🍂Víc nedokážu říct. Naspat něco o PL je děs, nikdy nevím, co (ne)prozradit, z kterého konce to vzít :D Složitý. Jako tenhle příběh, kde se prolínají osobní strasti s mytologickým základem. Uf :D Zaujalo to někoho? (prosím:D)

(foto pinterest) 

#podzimní listí #co píšu #na čem pracuju #kniha #podzim #podzimní kniha #kniha o podzimu #tajemný příběh #káva #kafe #dominika digtyar #dominika píše #vegas golden knights #česká kniha #tip na knihu #co čtu #co číst #píšu česky #česky #cz a sk #hezky česky #spisovatelka #moje práce #můj život #pohanství

[alexanderplencner]

Winter: Five Windows on the Season

V newsletteri Denníka N od Patrika Garaja som našiel tip na výbornú knihu esejí „Winter: Five Windows on the Season“. Jej autorom je americký spisovateľ a novinár Adam Gopnik. Kniha reprezentuje obraznosť, výrečnosť a pútavú asociatívnu reflexívnosť – všetko to, čo tak milujem na anglosaských esejach a čo ma očarilo napríklad na Henrym Thoreauovi („Toulky přírodou“) alebo Thomasovi Mallonovi („A Book of One’s Own: People and Their Diaries“).

Vrelo odporúčam všetkým, ktorí milujú zimu. A rovnako všetkým, ktorí ju nemajú radi.

Pripájam voľne preloženú ukážku: „Za obdobie posledných dvesto rokov sa zima zmenila z niečoho, čo treba prežiť, na niečo, čo treba skúmať. Príchod zimy už neznamenal otázku života a smrti, ako v malej dobe ľadovej, ktorá vládla na našej planéte v období rokov 1550 až 1850. Európa bola vtedy oveľa chladnejšia ako kedykoľvek v priebehu dvetisíc rokov predtým, alebo stopäťdesiat rokov potom. V osemnástom storočí bolo takmer celé Anglicko odlesnené. Cena dreva na vykurovanie vzrástla desaťnásobne v priebehu osemdesiatich rokov. Túto krízu vyriešil až rozmach uhoľného priemyslu. Vnímanie zimy sa teda posúvalo s vnímaním nášho bezpečia. Modernú šošovku, ktorou sa dívame na zimu, vždy tvorí okenné sklo. Romantická predstava zimy je možná iba vtedy, ak môžeme nájsť útočisko v teplom, bezpečnom interiéri. Podľa Henryho Jamesa bolo pre stredostavovskú civilizáciu devätnásteho storočia najšťastnejšou dvojicou slov spojenie „letné popoludnie“. Iná dvojica slov, ktorá sa strašidelným spôsobom vkrádala do obrazotvornosti tejto istej kultúry, bola fráza „zimný večer“. Tieto dva svety, svet bezpečného okna a svet divokej bielej zimy za dverami sa napokon v mysli moderného človeka vždy stávajú jedným a tým istým symbolom.“

#adam gopnik #winter #season #essay #po slovensky #tip na knihu #denníkn #patrik garaj

[maleradosti]

365 vzpomínek pro mýho tátu

Každý den si najdu chvíli a lovím v paměti vzpomínky.

1. Vzpomínám si, jak si mi do památníku nakreslil nádhernýho Rumcajse.

2. Vzpomínám si, jak jsme jezdili do Píst. Vy dospěláci jste seděli v hospodě a já jsem Ti v nestřežený chvíli hodila do piva pulce.

3. Vzpomínám si, jak jsem začala šít a ušila si v ruce první šaty z prostěradla. Byly dlouhý, tak to trvalo spoustu večerů. Tys jen kroutil hlavou a pak jsem od Tebe dostala šicí stroj, na kterém šiju dodnes.

...

365. Vzpomínám si, jak jsem měla vysokou horečku a tys mě chodil v noci dávat zábaly. Blouznila jsem, měla děsivý halucinace a strach, že umřu. Ale když si seděl u mě, byla jsem v bezpečí.

Tvořím zavařovačku 365 VZPOMÍNEK PRO MÝHO TÁTU. Je to dárek pro něj, i pro mě. Abych posílila náš vztah TÁTA&DCERA. Není to pro mě jednoduchý, protože se z něj stal samotář, o kterém by Aleš Palán mohl napsat další knihu. A tohle je můj způsob, jak být sobě blíž. Třeba Tě inspiruje.

Jaké jsou Tvoje vzpomínky?

Mám pro Tebe ještě jeden tip, jak najít cestu k sobě. Vezmi svého blízkého člověka na náš Workshop deníkového psaní s výrobou vlastního deníku, který pořádáme 21. 1. 2024 s Jitka Hloušková v Lemniskátě. Například jedna moje kamarádka si ho nadělila k Vánocům pro sebe a svou dceru.

Jsou to čtyři hodiny společného tvoření. Vyrobíš si svůj vlastní kreativní deník a zjistíš, jak užitečné může být psaní rukou. Jak si tvořit krásné vzpomínky. A protože bude začátek roku, podíváš se i na to, jak ho chceš prožít.

Navíc podpoříš chráněnou dílnu, která tvoří nejen nádherné sešity, ale i laskavé společenství.

Dárkový poukaz na workshop si můžeš koupit v e-shopu Lemniskáty.

Přeji krásné Vánoce blízko sobě.

Šárka

#maleradosti #pisudenik #workshop #procpsatdenik #blizsobe

[pepikhipik]

Knižní tip

Cenu Miroslava Ivanova za nejlepší literaturu faktu v kategorii Světové dějiny získal egyptolog Miroslav Bárta za knihu Tutanchamon, Století záhad a objevů, která loni vyšla ke stoletému výročí jednoho z největších objevů světové archeologie, nálezu nevykradené hrobky staroegyptského vládce Tutanchamona.

V listopadu 1922 – došlo na západním břehu starověkých Théb, v Údolí králů k jednomu z největších objevů světové archeologie. Egyptský chlapec Hussein Abd el-Rassul, který pracoval jako nosič vody při výzkumu britského archeologa Howarda Cartera, náhodně narazil na začátek kamenného schodiště vedoucího ke vchodu do hrobky. Během několika málo dní bylo jasné, že půjde o unikátní objev nevykradené hrobky staroegyptského vládce, který se měl tisíce let po své smrti stát snad nejznámějším panovníkem starověku… V roce 1922 se tak Tutanchamon probudil po více jak třech tisících letech k novému životu a jeho hrobka s pohřební výbavou, jež přesahuje hranice fantazie, i jeho krátká životní pouť dodnes nepřestávají uchvacovat celý svět. Publikace provází čtenáře osudovými milníky v životě krále, který byl v době své vlády ještě chlapec, jeho rodiny a slavných předků – dědečka Amenhotepa III., otce a legendárního náboženského reformátora Achnatona. Prostřednictvím textů a fotografií navštívíte jeho hrobku a vydáte se na cestu do staroegyptského zásvětí. Prožijete nervy drásající dny a týdny během objevování hrobky a budou vám odkryta tajemství, která hrobka může i nadále skrývat. Tutanchamonův příběh je totiž stále ještě rozepsán…

#egyptologie #knihy #věda #výzkum #Miroslav Bárta

[lacinkaju]

How to open something in Belarusian

open the door- adčyniać dźwiery (адчыняць дзьверы) * the word dźwiery (doors) is always plural

open the lock - admykać zamok (адмыкаць замок) * it’s possible to say admykać dźwiery if the door’s locked

open a book - razhortwać knihu (разгортваць кнігу) * razhortwać is the verb for physical action of opening a book/journal/folded paper/notebook/etc. ** turn over the pages of a book - hartać/pierahortwać staronki (гартаць/перагортваць старонкі)

open a bottle (of wine) - adkarkoŭwać butelku (адкаркоўваць бутэльку)

open one’s eyes - raspluščwać wočy (расплюшчваць вочы) * open one’s eyes on something - adkrywać wočy na što-niebudź

open an exhibition - adkrywać wystawu (адкрываць выставу)

open a meeting - adkrywać schod (адкрываць сход) * a meeting/session/debate/gathering/forum/etc is usually started, so with those words one can use the verb (ras)pačynać / (рас)пачынаць

open a shop - adkrywać kramu (адкрываць краму)

open an account -  adkrywać rachunak (адкрываць рахунак)

Tip: remember the verbs for doors, locks, and books; in all other cases adkrywać will suffice.

#belarusian langblr #słoŭnik #belarusian vocab

[cysnews]

Vychází kniha pro děti Dávej pozor!

Vychází kniha pro děti Dávej pozor!

Autoklub České republiky je partnerem knihy pro děti Dávej pozor! spisovatelky Markéty Vítkové. Její děj, ilustrace a grafika malé čtenáře zábavnou formou vzdělává v oblasti dopravní výchovy, ale třeba i ve znalosti automobilových značek. Skvělý tip na vánoční dárek! Knihu doprovází krásné a poetické ilustrace věhlasného malíře Kamila Lhotáka. Odborným garantem publikace je BESIP. (more…)

View On WordPress

[prowife]

Igor Tóth: Ako sa porovnávať so svojim včerajším ja

Máme dve malé deti. Štvorročnú Lauru a dvojročného Davida. Laura chce byť rýchlejšia ako David, David silnejší ako Laura. Nikdy sme ich k tomu ako rodičia neviedli a predsa to v sebe majú. Príroda nás vybavila inštinktom prežitia. Vyhráva ten silnejší, rýchlejší a lepší.

Poznáte tie myšlienky v hlave. Neustále nás porovnávajú s druhými. Myšlienky, ktoré nás ženú byť lepší ako tí druhí. Súperiť, víťaziť a zdolávať. Byť na tom aspoň o čosi lepšie ako ostatní.

„Mám zelenší trávnik ako sused. Som rýchlejší v behu. Mám krajšie bývanie. Mám lepšie auto. Vydržím pracovať dlhšie. Mám krajšiu partnerku. Mám šikovnejšie deti. Som úspešnejší. Mám lepšie... čokoľvek si doplníte.“

Dá sa pri porovnávaní s druhými byť šťastný?

Možno nás to vie potešiť na malý okamih, dlhodobé šťastie a harmóniu to podľa mňa priniesť nedokáže. Okolo seba máme totiž veľa ľudí, ktorí sú v niečom lepší. Niekto je úspešnejší, iný krajší, bohatší, silnejší, rýchlejší, mocnejší, či obľúbenejší. Tento súboj sa na konci dňa nedá vyhrať. Vždy budeme v niečom horší ako niekto druhý. Ak si vyberieme cestu neustáleho súperenia a porovnávania s inými, čaká nás cesta plná nerovnováhy a prehier.

Našťastie existuje alternatíva. Spôsob fungovania v rovnováhe a cesta stáleho napredovania.

Porovnávaj sa so svojím včerajším ja.

Nech už je to v akejkoľvek oblasti, vždy sa vieme porovnať so samým sebou.

Ak som včera odbehol 5 kilometrov, koľko odbehnem dnes?

Ak som včera dosiahol 70% z testu, ako uspejem v tom najbližšom?

Ak som včera zjedol priveľa sladkého, ako tomu odolám dnes?

Ak som včera zarobil X, koľko zarobím dnes?

Cítite to oslobodenie? Zrazu to máte všetko vo vlastných rukách. Každý deň viete byť lepší a záleží to len a len od vás. Cesta postupného progresu.

Cítite aj tú zodpovednosť? Už sa nedá na nič a nikoho vyhovoriť. Krok po kroku idete vpred a výsledok závisí iba od vás.

Nie vždy sa všetko podarí a sú dni, kedy sme horší, ako sme boli včera. Aj ja také mávam. Ani v tie dni ale s nikým neprehráte. Je to o vás a na vás. Zajtra sa môžete posunúť zase o kus dopredu.

„The limit is not the sky, the limit is the mind“.

Na tento výrok ľadového muža Wima Hofa som narazil iba pred pár dňami. A myslím, že pekne dopĺňa myšlienku porovnávania sa so samým sebou. Všetko je na nás, na našom rozhodnutí, všetko je v našej hlave. Limitom je iba naša myseľ. Nič nie je nemožné.

A v čom sa rozhodnete byť lepší, ako ste boli včera vy?

TIP NA KNIHU:

Pred niekoľkými mesiacmi som narazil na knihu od Jordana B. Petersona. Až po objednaní som zistil, že ju mám už viac ako rok v knižnici. Dostal som ju ako darček od rodičov na Vianoce 2018. Jordan Peterson je uznávaný klinický psychológ, ktorý sformuloval 12 princípov pre zmysluplný život. Mne v hlave ostal rezonovať najviac ten jeden: „Porovnávaj sa so svojím včerajším ja, nie s dnešným ja niekoho iného.“

[gamesmagcz]

Převorství u pomerančovníku | Gamesmag tip #2. týden Klára Kropáčková Máme tu oficiálně druhý Tip na víkend tohoto roku! A nebyla bych to já, kdybych vám nedoporučila nějakou tu knihu. Samantha Shannon patří k mým oblíbeným fantasy autorkám. Kromě P... https://tinyurl.com/y4djcqdd #gamesmagtip #kostičas #prevorstviupomerancovniku #samanthashannon #tip_na_víkend

[czechzerowaste]

Tipy na zero waste studium

Ze školy bychom si měli nosit hlavně cenné a užitečné myšlenky, dovednosti i věci. Bohužel tomu tak vždycky není. Ale můžeme to změnit. Jak omezit ten školní materiální odpad?

1. Nekupujte si nové sešity. Škola a psaní poznámek tak nějak patří k sobě a pro většinu studentů je psaní poznámek a výpisků z četby, důležité proto, aby to, co studují pochopili a to důležité si zapamatovali. Samozřejmě, že mezi efektivní (a  zcela bezodpadové) studijní techniky patří i skupinová diskuze nebo přeříkání učiva vlastními slovy, ale psaný text prostě mnohdy nejde vynechat. A psaní do počítače nebo na tablet nemusí být vždy tou nejlepší variantou, zvláště pokud trpíte prokrastinací spojenou se sociálními sítěmi. Na co tedy psát neelektronicky?

Do starých sešitů, které se vám, vaši rodičům či kamarádům nahromadily doma. Na světlo je pomůže přivést vyklízecí úklid psacího stolu, knihovny a podobných lokací.

Vytvořte si vlastní sešit z volných listů, které doma najdete nebo vám zůstanou poté, co ze starých sešitů odstraníte popsané stránky. Udělejte v nich díry a vložte je do složky – buď to do staré, kterou najdete doma, nebo si pořiďte jednoduchý pořadač s kovovým kroužky s deskami z recyklovaného papíru, které bude možné, až doslouží snadno vyměnit a zrecyklovat. Volné listy také můžete snadno svázat přírodním provázkem nebo sešít nití.

Na staré (třeba i částečně popsané) papíry. Vždycky se nám doma nějak nahromadí, využijte všechny jejich strany.

Předškoláčkům a prvňáčkům k učení tiskacích písmenek dobře poslouží i obyčejná tabule a křídy.

Pokud už nezbytně musíte kupovat nový sešit, tak volte ten z recyklovaného papíru.

2. Pište tužkou, inkoustem nebo odpadem! Máte-li už vyřešeno do čeho psát, přistupte bezodpadově také k tomu, čím psát. Nejméně odpadovou variantou je psát obyčejnou tužkou (nelakovanou nebo neobalenou v plastové folii a bez gumy na konci) nebo plnícím perem (ne ale bombičkovým!), pokud možné tak sehnaným z druhé ruky. Než se ale vrhnete do kupování plnícího pera, prošmejděte doma šuplíky a vypište prvně všechny propisky, tužky, fixy a pastelky, které v nich najdete, pravděpodobně půjde o více než roční zásobu psacích potřeb. Rozšiřte ji propiskami a tužkami, které najdete válet se na ulici, vedle gumiček do vlasů jsou právě propisky další rozšířenou kategorií užitečných věcí válejících se po zemi a po stolech zvláště v prostředí škol, univerzit a knihoven. Pokud svůj repertoár psacích potřeb potřebujete rozšířit o zvýrazňovače, nekupujte si fixy, ale použijte pastelky, dají se pořídit i v reflexních barvách. Asi není potřeba dodávat, že dřevěné odřezky, které vám zbudou po ostrouhání tužek a pastelek, patří do bioodpadu nebo na kompost.

3. Knihovna, knihovna, knihovna a taky knihy z druhé ruky a e-knihy. Staré sešity a propisky válející se po zemi, vám jistě ušetří pár korunek, ale pokud chcete ušetřit zásadně, nekupujte si nové učebnice a knihy. Na základní a střední škole podpořte opakované používání učebnic a podle toho se k nim také chovejte. Stará dobrá mazací fólie vám k tomu pomůže. Na výšce (ale ne jenom na ní) využijte knihovny – požadovanou literaturu si vypůjčte právě tam. Zbytečně nekopírujte potřebné stránky, ale prostě si je pěkně přečtěte přímo z knihy a udělejte si z nich výpisky. Pokud jsou některé publikace ve vaší univerzitní knihovně nedostatkové zboží, podívejte se po nich v místních, krajských či vědeckých knihovnách nebo poproste univerzitní knihovnu, aby sehnala více exemplářů. Musíte-li už nějakou knihu nebo učebnici kupovat, kupte ji jako e-knihu nebo se ji snažte sehnat z druhé ruky. Využijte nebo zorganizujte burzy učebnic, dejte si poptávkový status na Facebook, projděte antikvariáty a internetové bazary. 

Bonusový tip pro univerzitní studenty: Naučte se pracovat s elektronickými databázemi akademických článků. Pomůže vám to nejen omezit odpad, ale hlavně výrazně usnadní studium.

4. Nakloňte si učitele. Přestože se sami rozhodnete, že si nebudete školní materiály tisknou, mohou se vám záhadně začít hromadit od učitelů s dobrou vůlí vám ušetřit starosti s kopírováním. Pokuste se s nimi domluvit, aby pro vás materiály netiskli a posílali je vám elektronicky nebo nechali na vás, jak se k nim dostanete. Většinou si vystačíte s knihovnou a vědeckými databázemi, které má většina univerzit pro své studenty předplacené. Pokud už se tisku materiálů nejde vyhnout, pokuste se učitele alespoň motivovat k tomu, aby tiskl na recyklovaný papír vhodný do tiskáren. Nezapomeňte pak vytisknuté materiály pořádně využít. Přečtěte si je, udělejte si do nich poznámky, tak abyste si z nich odnesli co nejvíce. Pokud jsou náhodou vytištěné jen jednostranně, využijte jejich druhou stranu na poznámky. Podobně můžete odstřihnout nepopsané okraje i oboustranně potištěných dokumentů, malé papírky se skvěle hodí na nákupní seznamy či vzkazy. A až vám papír opravdu doslouží, nezapomeňte jej vytřídit k recyklaci. Možná pro vás budou vaši učitelé ještě zdrojem dalších odpadů, nebojte se s nimi mluvit a nacházet společně bezodpadová řešení.

5. Opatřete si skvělé školní kousky z druhé ruky. Pokud si do školy musíte pořídit nové vybavení (ať už jde o školní batoh, kalkulačku, boty do tělocvičny, specializované pomůcky atp.), pokuste se vyvarovat kupování nového zboží. Propátrejte, jestli náhodou danou věc nemáte doma. Poptejte se spolužáků (zvláště těch starších), absolventů vaší školy nebo kamarádů. Propátrejte bazary, sekáče, zastavárny, internetové obchody s použitým zbožím. Nenajdete-li tam a musíte-li tedy kupovat nové věcí, vybírejte ty s celoživotní zárukou, dobrým servisem pro případ závad, eticky a environmentálně zodpovědně vyráběné. 

Bonusový tip pro aktivní nejen univerzitní studenty: Založte školní freeshop, do kterého budou moc studenti nosit věci, které už nepotřebují, a odnášet si věci, které jim chybí. Inspirujte se tím, jak funguje freeshop spolku Udržitelný Palacký v Olomouci.

6. Svačinkujte. Nezapomeňte, že odpad nevzniká jen v hodinách, a připravte se na bezodpadové přestávky. Chystejte si bezobalové svačinky (nebo klidně i celé obědy či večeře při dlouhém studiu v knihovně) do vlastní krabičky (vybrat si, jaká by se vám hodila nejvíce, vám pomůže náš článek). Kupujte suroviny bezobalově a vybírejte ty lokální a sezónní. Nezapomeňte si s sebou do školy brát vlastní opakovatelně použitelnou láhev na pití. Místo kupování sladkostí v automatech a školních bufetech, přibalte s sebou nebalené ovoce, bezobalové oříšky a sušené ovoce nebo si cestou do školy kupte nějaké sladké pečivo do vlastního plátěného pytlíčku.

7. Studujte bez odpadu ještě dříve, než začne škola! Nejlepší čas, kdy začít bezodpadový školní rok je na konci toho předcházejícího. Právě v tu chvíli se dají totiž snáze sehnat mnohé učebnice a pomůcky, kterých se jiní zbavují. Také se vám nahromadí staré sešity, z jejichž nepopsaných stran můžete přes prázdniny vytvořit sešity nové. Konec školního roku, kdy pravděpodobně naházíte většinu školních věcí na jednu hromadu, je prostě vhodný k tomu, abyste si udělali přehled v tom, co vlastně do školy máte, a zjistili, co ten váš školní odpad vlastně je. Proberte se postupně touto hromadou, jako byste v ní chtěli udělat velký vyklízecí úklid. Roztřiďte ji na 1) věci, které použijete další rok, 2) věci, které vy další rok potřebovat nebudete, ale někomu jinému by se mohly hodit, 3) odpad, který by se dal přeměnit na užitečné a použitelné věci, 4) odpad, který už odpadem zůstane. Než tento finální odpad vyhodíte, pořádně se v něm prohrabte, zapište si, co jej tvoří a pokuste se vymyslet, jak se příště vzniku takového odpadu vyhnout. Pak se samozřejmě snažte tento odpad zrecyklovat či zkompostovat. Těsně před začátkem školního roku se vraťte k vašim školně-bezodpadovým nápadům, připomeňte si je a naplánujte si, jak je budete konkrétně realizovat. Určitě vám to pomůže si ze školy odnést spíše dovednosti, než odpadky!

A jaké jsou vaše tipy, jak omezit odpad při studiu? Dejte nám o nich vědět!

#nulovyodpad

[dominikapise]

@humbook výzva #zivotautora - oblíbený citát z mé knihy Přiznám se, že jsem si musela V zajetí vlčích máků a v Duši trochu listovat, protože jsem měla najednou prázdno a nic mě nenapadalo 😅 (ehmostuda!) 🙈 Ale něco jsem vypíchla, tak na to koukněte. Upřímně, nejoblíbenější citát je asi ten od Zacha ze Srdcetepu 💔 Koukněte a dejte mi vědět, kterej se líbí nejvíc vám. Jakej máte nejoblíbenější (z mojí nebo jiný knihy)? 📖

#v zajetí vlčích máků #duše #kniha duše #nepodceňuj znamení #divergentczech #srdcetep #úryvek #úryvek z knihy #úryvky #úryvky z knihy #co číst #tip na knihu #letní čtení #spisovatelka #co čtu #knihomol #knihomolka #miluju knihy #život autora

[fashiongossipglitter-blog]

#Repost @uzasne_jedlo (@get_repost) ・・・ "Tip na chutný farebný víkendový obed alebo večeru." ❤️😋👍 Mňam! 🍗🥗🍅🥒 Repost - photo by: @_ta_adela_ • • • #uzasnejedlo #žranička #obed #lunch #lunchtime #foodporn #chicken #salad #trnava #praha #brno #bratislava #foodshare #lovefood #storyofmytable #zdrowejedzenie #slovensko #slovakia #fitnessfood #weekend #czechrepublic #fitfood #instahealth #fitspiration #healthychoices #healthyeating #healthyliving #healthylife #healthylifestyle • • • STIAHNITE SI ZADARMO NAŠU E-KNIHU S ÚŽASNÝMI RECEPTAMI 📖 A PRIPRAVTE SI ÚŽASNÉ JEDLO PRIAMO U VÁS DOMA RÝCHLO A JEDNODUCHO. 😉❤️ 🍔🍕🥪 www.uzasnejedlo.sk 🍓🍌🍒 https://www.instagram.com/p/BslLp8WhHLC/?utm_source=ig_tumblr_share&igshid=1sj1g7ro8h513

#repost #uzasnejedlo #žranička #obed #lunch #lunchtime #foodporn #chicken #salad #trnava #praha #brno #bratislava #foodshare #lovefood #storyofmytable #zdrowejedzenie #slovensko #slovakia #fitnessfood #weekend #czechrepublic #fitfood #instahealth #fitspiration #healthychoices #healthyeating #healthyliving #healthylife #healthylifestyle

[kritikycz]

Tip pro matky manažerky. I rodina je „firma“!

Na knihu primárně určenou pro manažery a vůdce lidských skupin se ráda podívám z jiného úhlu pohledu. Chceme-li v životě dosáhnout harmonie a „tahu na branku“, potřebujeme podobně smýšlející lidi – se stejným cílem. V rodině, v práci, v jiných oblastech života pro nás důležitých. Tam všude je téma kmenového vůdcovství živé a aktuální. Pokud pro někoho znamená rodina hodně, ale pro druhého…- Více na https://www.kritiky.cz/pro-zeny/knihovnicka/2019/tip-pro-matky-manazerky-i-rodina-je-firma/

#Knihovnička

[bene965]

O čom hovorím, keď hovorím o knihách o behaní

Viete ako zistíte, že dakto beháva? Povie vám to. Haha. Vtip. Takže behávam. Na Strava spamujem furt, na ostatných sociálnych sietiach len sem-tam. Beh všemohúci. Však to občas aj prepašujem do svojich textov. A čítať si o behu je taktiež super, minimálne je to menej namáhavé, i keď pri niektorých knihách o tom pochybujem. Haha vtip. Každopádne spísal som zoznam pár mojich obľúbených knižiek o behaní, nakoľko posledné týždne som daktorým z vás práve tieto odporúčal.

O čom hovorím, keď hovorím o behaní - Haruki Murakami Pre mnohých z nás asi prvá kniha, ktorú sme o behaní čítali. Murakami písať vie. A aj beháva. Tak to spísal. Harukiho mantru "bolesť je nevyhnutná, utrpenie voliteľné" poznám už vyše 10 rokov a pri každom výbehu pod Kamzík si naňu spomeniem. Ak si Murakamiho fanda a behávaš, tak si to už aj tak pravdepodobne čítal, ale tento zoznam bez tejto knihy nemohol byť.

Jedz a behaj - Scott Jurek Kniha s najdebilnejším názvom vôbec. Ale naštastie to je jediná zlá vec na tejto knihe. Jurek je frajer, pobehal toho kopec, bol aj jednou z hlavných postáv v Born to run, kopec toho povyhrával a jeho životný príbeh je taktiež skvelé, hoc miestami smutné, čítanie. Jurek je neuveriteľný bežec, ale naštastie vie, že písanie je iný šport a tak si zavolal na pomoc Steve Friedmana  (s ktorým asi neprebral názov knihy. Haha. Ďalší vtip) a vznikla táto knižka, ktorú odporúčam každému bežcovi. Plus je tam hŕba (vegan) receptov. Odkedy túto knihu čítal Lyrik, tak sa pravidelne vracia k receptu na Minnesotské zimné chilli a vždy sa poteším keď jedna miska sa ujde aj mne.

Běhání s Keňany  - Adharanand Finn Anglický novinár Finn odišiel s rodinou na polroka do Afriky, aby tam našiel odpoveď na otázku, že prečo práve v Keni sú najlepší vytrvalostní bežci. A tak tam s nimi behával, rozprával sa  a potom napísal o tom knihu. Běhání s Keňany je super kniha. Akurát ti vždy príde smutno, keď si porovnáš svoj najlepší pace s paceom keňských bežcov pri výkluse.

Vytrvalost (Pozoruhodný život a doba Emila Zátopka) - Rick Broadbent Kniha nie len o Emilovi Zátopkovi, ale o celom Československu a patáliách, ktoré sa obom diali. Prečítaná za pár noci, po tých pár kilometrových behoch so smiešnym tempom, ktoré pri čítaní Zátopkovho životopisu vyzerajú ešte smiešnejšie.  Keď chcete behať, bežte míľu, keď chcete zažiť iný život, bežte maratón, povedal Emil Zátopek, ja vravím, ak chcete skvelú knižku, kúpte si túto. Stojí za to.

Králové silnice - Cameron Stracher Amerika, sedemdesiate roky a príbeh troch bežcov, ktorí odštartovali bežecký boom. Pri čítaní tejto knihy budeš mať chuť sa vybodnúť na zajtrajší trail a pôjdeš si radšej zabehnúť asfalt.

Stvorení pre beh (Born To Run) - Christopher McDougall Bežecká biblia? Najlepšia kniha o behaní vôbec alebo len romantický (a trošku viac ako menej prikrášlený) príbeh bežcov z mexického kmeňa Rarámuri? Je to jedno. Táto kniha je kult a viacmenej každý už o nej počul.  Nemusíš ju zbožňovať, ale za prečítanie isto stojí. Caballo Blanco, Scott Jurek, Barefoot Ted a ďalší v jednom z najromantickejších pretekov všetkých čias. McDougall napísal veľký príbeh o jednom behu, ktorý sa práve skrz tejto knihy stal veľkým.  A áno, odštartoval to bláznovstvo behania v sandáloch (však jedna z postáv si po tejto knihe z toho spravila živnosť hehe) A pozor, ak ste ju nečítali, tak sa vám može prihodiť to, že v polovici knihy si už budete gúgliť tie smiešne sandále a na konci knihy vám príde mejl, že vaša objednávka bola prijatá a potom budete na Instagrame heštegovať, že #kristuskyzajebal A ak si ju prečítate, tak budete mať väčšie pochopenie pre bežcov v sandáloch. Nesmejte sa im. Možno sa im prihodilo len to, čo mne. Run free!

A na záver jeden špeci tip: B running magazine

Neviem prečo, ale vždy keď idem okolo novinového stánku, tak si kúpim bežecký časopis a potom len frflem, že znova som vyhodil x eur viacmenej za leták na bežecké potreby. O to viac ma potešilo, keď začal vychádzať B magazine, ktorý je plný super textov a ku všetkému nevyzerá ako lesklá blbosť s tipmi ako schudnúť. 

Takže ak bežecký časopis, tak jedine magazín B. Verte mi, je krásny, a je plný super čítania.

[grigor-ayrumyan]

Poznámky ku knihe: Pravda a lož na facebooku

Túto knihu vnímam ako dobrý základ na získanie všeobecného prehľadu o tom, ako fungujú dezinformácie a nájdete v nej hlavne slovenské príklady. Detailne sa nebudem rozpisovať, pretože väčšinu vecí som už vnímal a iba málo z nich ma prekvapilo ale zopár bodov, ktoré mi pomôže do budúcna by som vypichol. Pomerne často sa mi stáva, že riešim s ľuďmi úplné nezmysli a argumenty nepomáhajú. Už som skúsil rôzne taktiky. Jeden zaujímavý tip od autora bol, že človek by sa mal najprv opýtať, či druhú stranu zaujíma iný názor. Je to taká technika, ktorá spočíva v to, že málokto na túto otázku odpovie nie a ako keby sa to otočí, tak že dotyčná osoba bude chcieť počuť váš názor a nebude si myslieť, že ho chcete o svojej pravde presvedčiť.

Toto je priamočiara myšlienka v tom, že informácie nie sú rovnocenné na margo toho z akého zdroja ich máme.

Veľakrát som sa snažil do detailov rozobrať danú informáciu, aby som ukázal, že je založená skôr na domnienkach než na realite. Autor ponúkol opačný prístup zakladajúci sa na princípe “ukáž mi zdroje informácií, ktoré tvoju teóriu potvrdzujú”.

Ďalšia možnosť ako nasmerovať debatu je použiť otázku “aký je hlavný problém krajín” keď sa politici sústreďujú na témy, ktoré v skutočnosti nie sú problémami. Odpoveď v knižke v podobe jednej vety sa mi páčila: “často zlyhávajúci štát”

Odkaz na knihu z DennikN

#facebook #fakenews

[prowife]

Gabo je môj obľúbený maďar! Prvý krát sme sa stretli v klube KC Dunaj, ktorý založil. Pripitý som mu vysvetľoval niečo o akustike počas koncertu Pudingu pani Elvisovej. Od tých čias sme boli spolu v mnohých projektoch a práve vedľa toho KC Dunaj sme kedysi rozbehli inkubátor pre neziskovky s kanceláriami zadarmo - QUICK KANCLE. Mali sme svoj stage na festivale Pohoda, konzultovali sme realitné projekty a aj sme zorganizovali vôbec prvú akciu v znovu-otvorenej Starej tržnici.

Gabo vracia zabudnutým priestorom život. V Bratislave stál za KC Dunaj aj obnovením Starej tržnice, v Prahe pomáhal s oživením strechy Lucerny a v Budapešti námestia Rákóczi tér. Aktuálne pracuje napríklad aj na znovu otvorení kúpeľov Grössling či projekte Živé námestia.

Jeho krátka esej je jedna z mojich najobľúbejších.

2/3/53

Gábor Bindics: Ako minulosť nemá alternatívy

Otázka „prečo sme to nerobili inak“ sa objavuje často a pri mnohých témach. Takmer každá udalosť v histórii sa dá interpretovať rôzne. Túto otázku používame najmä v situáciách, keď hovoríme o svojej minulosti a popisujeme, na ktorej strane sme vtedy stáli. Globálne aj lokálne, politicky aj vzťahovo prepisujeme naratív podľa aktuálnej potreby.

Minulosť nemá alternatívy.

V poslednej dobe často počúvam okolo seba kritiku, prečo sme to alebo ono nerobili inak. Pravda je taká, že keď niečo robíme, robíme to s presvedčením, že to robíme dobre. Nerobíme to s neistotou, čo bude, ak to nedopadne presne podľa našich predstáv. Až po tom, ako nám niečo nevyjde, si povieme: „… dobre, nabudúce na to pôjdeme inak”. Poučiť sa z toho, čo sme pokazili, sa oplatí, ale polemizovať o tom viac ako minútu už nie.

Ľudia sú rôzni. Sú takí, ktorí niečo vedia a aj to robia, a sú takí, ktorí to tiež vedia, ale nerobia. Máme už pomerne veľa skúseností zo zahraničia, čítame múdre knihy o tom, ako to robiť a počúvame prednášky tých najlepších na svete. Zisťujeme, že veľa tímov sa po siedmich rokoch začína rozpadávať, že generačná zmena nastáva po tridsiatich rokoch, ale kým niečo nepokazíme sami, tak sa to nenaučíme. Znie to ako klišé, no naša časť Európy má svoje výrazné špecifiká a to, čo sme sa naučili z kníh a skúseností iných, tu veľakrát neplatí.

Ako teda robiť veci správne?

Tak, že ich robíte! Keď pochopíme, že skúsenosti – aj zlé – sú najcennejšie, tak pochopíme aj to, že nám nezostáva nič iné, ako robiť aj s chybami a po každom neúspechu si vypočuť aj to, prečo sme to nerobili inak. Keď stojíme na jednom mieste, tak vnímame oveľa menej, ale optika pohybu nám rozširuje pohľad, celkový záber aj samotné vnímanie vecí.

Ak by som pred rokom mal možnosť poradiť sám sebe, tak by som si odporučil iba jednu vec: neváhaj, len rob veci podľa seba! Nerozmýšlaj nad tým, čo si o tom budú myslieť, či to bude napríklad politicky korektné, akceptovateľné alebo nie.

Ak budeme odvážni, budeme mať oveľa lepšie mesto aj oveľa lepšiu krajinu.

Budúcnosť má pomerne veľa alternatív.

TIP NA KNIHU OD GABA:

Gabo mi poslal rovno 3 tipy na knihy: Jana Beňová: Flanérová košela (kniha o bratislavských uliciach), Antal Szerb: Cesta za mesačného svitu (román), alebo Jiří Sádlo: Krajina (ktorá je….chvíľka napätia - o krajine!).