#Recenze Volvo | Explore Tumblr Posts and Blogs

nofreeusernames-bloguje · 7 years

Photo

85/153 Červen a červenec v knihách

Měsíc v knihách jsem posledně teda fakt nedala. Shon v práci v kombinaci s novou knihovnou, prostě to neklaplo. Takže dnes si dáme celých 61 dní čtení v jednom článku a poprvé si dovolím trochu vynechávat a nezmiňovat každý kousek, který mi prošel rukama. Kdo chce být puňta, může se na komplet přehled mrknout na můj Goodreads. Stihla jsem ale natočit dost videí, a hlavně přestěhovat kupu knih do nové knihovny. Poslední dva měsíce se taky nesly v duchu rozjíždění Humbooku jako celoročního young adult projektu, který mě neskutečně baví a určitě budu ráda, když mi lajknete Facebook a Instagram (a dělám i krásné newslettery). :-)

Na Facebooku někdo vehementně doporučoval Uprooted od Naomi Novik. Dost mě chytla anotace a velikánským plusem byla inspirace Kráskou a zvířetem (tyhle retellingy já fakt můžu). A ano, začalo to skvěle, jenomže to pak šlo v druhé půlce docela do kopru. Takže blbá chuť na jazyku a dočítala jsem na sílu. Pak jsem se pustila do Kosmonauta z Čech, kterého jsem četla hlavně proto, že k nám přijel představit knížku sám autor a polovina firmy se do něj okamžitě zamilovala. A rozhodně jsem nelitovala. Je teda pravda, že se mi první půlka líbila o dost víc než ta druhá, která se mi zdála až příliš vykecávací, ale chuť na Nutellu přetrvala. Místo recenze jsem pak sepsala všechny vyznačené části během čtení.

Pak dost nečekaně vyšla nová knížka Mariany Zapaty, o které jsem ani nevěděla. Dear Aaron však nedosáhl kvalit jejích předchozích románů. I tak ale dost dobrý, pořád je to moje nejoblíbenější autorka (new) adult romancí. V rámci společného čtení Humbooku jsem si dala Falešný polibek v červnu a Caraval v červenci. Druhá knížka teda o kus lepší, ale ani jedna mě nedostala úplně do kolen. U Polibku jsem se navíc musela kus cesty dost nutit ke čtení. No ale pak jsem si teda spravila chuť. Úplně vynechám pár přešlapů a hned se pustíme do těch opravdu povedených knih. Konečně se jich totiž sešlo i několik v řadě (takové štěstí většinou nemám).

Konečně vyšly Náklaďáky Volvo, druhý díl série Doppler o muži ve středních letech, který jde svou pilnost léčit do lesa. A jsou ještě o stupínek lepší než skvělá jednička. Nejenže přibyly autorovy vsuvky a komentáře, i vedlejší postavy se podařily ještě o kousek víc. Zhulená stařenka Maj Britt, která protestuje proti všemu a všem, a zhruba stejně starý skaut von Borring, který spává na balkoně svého panství a uctívá obraz Baden-Powella. Doppler tak v druhém díle okusí jak marihuanu, tak i skauting. Co to s ním udělá? A jak se má jeho los Bongo? To už si přečtěte sami. Rozhodně nebudete litovat! Skvělá kniha pro workoholiky, co mají občas chuť spláchnout diář do záchodu a vyprostředníčkovat šéfa/rodiče/manželku… Stejně jsme všichni moc busy, tak už na to kašlete a čtěte knížky Erlenda Loea.

A pak přišel velikánský wow. A vlastně i docela nečekaný. Ve Fragmentu jsem si vyprosila Šest vran od Leigh Bardugo, které jsem už kdysi louskala v originále, ale pamatovala si úplné prd. Přistupovala jsem k nim skepticky, protože Griša mě úplně neoslovila a tohle je příběh ze stejného univerza. A páni! Chvíli jsem si doopravdy myslela, že dám stovku. Jenomže ten otevřený konec, to lechtání na další pokračování mě nakonec přimělo to jedno procento stáhnout a pošetřit si na jindy. Ale vězte, že na trůně ultimátních book boyfriendů teď vedle Rhysanda sedí i jeden nováček. Jmenuje se Kaz Brekker. Doopravdy si teď lámu hlavu, čím to je, že jedna autorka napsala v jednom univerzu tak kvalitativně odlišné příběhy. I kdybyste natisíckrát prokleli Alinin příběh, Šest vran je, dámy a pánové, #mustread gigantických rozměrů. Dejte mi druhý díl! A tady si můžete přečíst celou recenzi.

A pozor, dalších 5 hvězdiček dostalo Flame in the Mist od Renée Ahdieh. Tahle autorka si ty exotické příběhy očividně užívá a po povedeném retellingu Wrath of the Dawn se přesouvá mezi samuraje. Hlavní hrdinka Mariko má tu smůlu, že se narodila jako dívka předurčená se dobře vdát. Nečekejte ale nečinnou husičku, Mariko postupně nachází své místo ve světě, nečekanou lásku i sebe samu. Zdobená kimona vymění za špínu lesa a pot z těžké práce. Takže ano, Flame in the Mist stojí především na silné hrdince, to já můžu. Když si k tomu ještě přimícháte japonský folklór, ta jména, zvyky, čajové dýchánky ve společnosti geiko a nakonec i magii, zjistíte, že vás čeká opravdu fascinující čtení. Tak akorát akce, tak akorát vykreslené charaktery a tak akorát otevřený konec nachystaný na pokračování. Plus se těšte i na skvělé dialogy, které jsou protkané moudry japonské kultury.

Díky #čtenívevlaku, které jedu na Insta Stories Albatros media, jsem se pustila i do Dubánků. Některé příběhy byly boží, jiné míň, fotky ale na jedničku s hvězdičkou. No a pak přišel na řadu komiks! Musím se teda přiznat, že komiksy moc nečtu. Ale asi začnu. :-D Párkrát na mě na netu vyskočil příběh Monstress od Marjorie Liu, kterou do okýnek namaloval Sana Takeda, tak jsem se rozhodla mu dát šanci. A páni, dobrý! Ocitáme se v něm někde na počátku 20. století v alternativním prostředí, které se podobá matriarchální Asii. Z obrázků na vás dýchá art deco, steam punk, temnota a strach. Úplně pohádka na dobrou noc to není, svět je na pokraji další války mezi lidmi, které stále více svádí fanatická sekta čarodějných jeptišek, a Arcaniců. Hlavní hrdinka Maika má v sobě démona… no, nebudu to prozrazovat celé. Příběh je hodně akční, plný podivných postaviček a po vizuální stránce je to prostě tanec v hnědo-modrých tónech. Už mám objednaný druhý díl. :-D

Knihou měsíce bez váhání vyhlašuji Šest vran. To si musíte přečíst!

#Tema #MesicVKnihach

0 notes