themorning-news

[themorning-news]

USA a Čína obnoví vzájemnou komunikaci mezi svými armádami

Čína a Spojené státy se dohodly na obnovení komunikace mezi svými armádami. Po jednání v Kalifornii se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem to oznámil americký prezident Joe Biden a informovala o tom také čínská státní média s odvoláním na čínskou hlavu státu. Si podle médií řekl šéfovi Bílého domu, že největší a nejvíce nebezpečný problém ve vztazích mezi USA a Čínou je Tchaj-wan. Biden podle stanice BBC na tiskové konferenci uvedl, že při jednání "zdůraznil důležitost míru a stability v Tchajwanském průlivu".

Podle Bidenova vyjádření na platformě X státníci v jednáních učinili pokrok. "Vážím si dnešního rozhovoru s prezidentem Siem, protože si myslím, že je prvořadé, abychom si jasně rozuměli," napsal Biden na sociální síti. "Existují kritické globální výzvy, které vyžadují naše společné vedení. A dnes jsme udělali skutečný pokrok," dodal. Ve svém dalším příspěvku rozhovory označil za jedny z nejkonstruktivnějších a nejproduktivnějších, které spolu státníci vedli.

Si podle čínských médií uvedl, že obě strany souhlasily s vytvořením čínsko-americké protidrogové pracovní skupiny. Agentura AP píše s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele, že státníci dosáhli dohody s cílem omezit výrobu fentanylu. Biden později tuto dohodu označil za jeden z hlavních úspěchů jednání mezi prezidenty. Mnoho chemikálií používaných k výrobě této syntetické látky se dostává z Číny ke kartelům, které dodávají silné narkotikum do USA, podotkla agentura. Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) odhaduje, že v letech 2021 a 2022 droga zabila desetitisíce lidí.

Agentura Nová Čína podle CNN také informovala o tom, že se vrcholní představitelé obou zemí dohodli na mezivládním dialogu o umělé inteligenci. Souhlasili také se zvýšením počtu letů a mezinárodních studentských výměn mezi zeměmi či s rozšířením výměn v oblasti podnikání, upozornila stanice BBC. S ohledem na oznámení o obnovení komunikace mezi armádami poznamenala, že tento dialog přerušila Čína po loňské návštěvě tehdejší předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu.

Peking si Tchaj-wan nárokuje jako jednu ze svých provincií, přestože ostrov po desetiletí funguje jako nezávislá demokracie. Si podle nejmenovaného amerického činitele, na kterého se odvolávají některá média, během jednání s Bidenem označil Tchaj-wan za největší a potenciálně nejvíce nebezpečný problém ve vztazích obou zemí. Čínský prezident podle tohoto zdroje prohlásil, že Peking preferuje mírové znovusjednocení s ostrovem, ale hovořil prý také o podmínkách, za kterých by mohla být použita síla. Snažil se naznačit, že se Čína nechystá na masivní invazi na Tchaj-wan, ale to nic nemění na přístupu USA, řekl činitel.

Americký prezident po jednání sdělil, že svůj čínský protějšek ujistil o tom, že USA nadále uznávají politiku jedné Číny a budou usilovat o zachování "míru a stability v regionu" jihovýchodní Asie. "Mír a stabilita jsou skvělé, ale v určitou chvíli se budeme muset přesunout k obecnějšímu řešení," odvětil Si podle vysoce postaveného amerického zástupce obeznámeného s jednáním, píše stanice CNN.

Mezi dalšími tématy, o kterých Biden a Si jednali, byla podle BBC situace na Ukrajině, která se brání ruské vojenské agresi, nebo situace na Blízkém východě, kde pokračují v palestinském Pásmu Gazy boje mezi Izraelem a radikálním islamistickým hnutím Hamás. V části rozhovoru o Blízkém východě Si podle zdroje CNN "převážně poslouchal" a mluvil hlavně Biden, který jej žádal, aby Čína využila svého vlivu na Írán a varovala před rozšířením konfliktu z Pásma Gazy. Jak velkou váhu íránská diplomacie přikládá čínským výzvám, však podle CNN Bidenovým poradcům není jasné.

Čínský ministr zahraničí Wang I summit podle agentury Reuters zhodnotil jako "velmi dobrý", komplexní a hluboký. Má podle něj strategický význam a stane se milníkem v historii čínsko-amerických vztahů. Wang po jednání řekl, že si prezidenti vyměnili názory na otázky v atmosféře vzájemného respektu.

Si později na večeři s americkými manažery řekl, že Čína je připravena být partnerem a přítelem Spojených států, přičemž podle něj existuje velký prostor pro bilaterální spolupráci.

Biden hostil čínského prezidenta v kalifornském historickém sídle, kde spolu státníci a delegace obou zemí jednali, následoval pracovní oběd a krátká procházka, popsala agentura AFP. Jednání podle Reuters trvala přes čtyři hodiny.

Kalifornské setkání lídrů dvou největších světových ekonomik se konalo na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) a rok po jejich posledním jednání v Indonésii. Státníci se setkali v době několika světových krizí. Na začátek jednání zazněla slova o americké a čínské zodpovědnosti před zbytkem světa a potřebě vyvarovat se konfliktu.

[themorning-news]

Finálové kolo letošního ročníku dějepisné soutěže gymnázií se blíží

Dějepisná soutěž gymnázií pořádaná Nadačním fondem Gaudeamus při gymnáziu Cheb je již řadu let významnou událostí středoškolských studentů z České a Slovenské republiky. Tato soutěž nejenže podněcuje zájem o historii, ale také poskytuje útočiště mladým nadšencům do dějepisu, aby ukázali své znalosti a vášeň pro studium minulosti.

Letos proběhne již 31. ročník. Vzhledem k mimořádnému zájmu o soutěž se od roku 2014 ve všech 22 krajích ČR a SR uskutečňuje krajské kolo, do kterého se zpravidla hlásí 250-330 gymnázií z obou zemí. Z krajského kola, které proběhlo ve středu 5. dubna 2023, vzešel tradiční počet 75 gymnázií, která se utkají 23. listopadu 2023 v Chebu. Studenti budou soutěžit ve znalostech evropských dějin 1945-1975 (od Postupimské konference až po Helsinskou konferenci).

"Dějiny jsou nejen o datech a jménech, ale také o porozumění kontextu a důležitosti těchto událostí v širší perspektivě. Tato soutěž nabízí studentům možnost prozkoumat spletité dějiny 20. století, které zásadně ovlivnily, jak Evropu, tak i celý svět. Soutěžící si nejen memorují prostá fakta, ale také se učí, jak interpretovat a rozumět historickým událostem a procesům," říká organizátor soutěže Mgr. Miroslav Stulák.

Atraktivnost celé soutěže umocňuje i skutečnost, že během vyvrcholení soutěže se do zadávání otázek zapojují  prostřednictvím velkoplošné obrazovky i osobnosti obou republik, v posledních ročnících to byli např. přední umělci Zdeněk Svěrák, Marek Eben, Viktor Preiss, Karel Gott, Jiřina Bohdalová, Emília Vášáryová, Štefan Kvietik, Marián Labuda, Martin Huba, Milan Kňažko, významní lékaři Josef Koutecký, Pavel Pafko, Jan Pirk, Vladimír Krčméry, slavní sportovci Jan Železný, Bára Špotáková, Ivo Viktor, Antonín Panenka, Dominik Hašek, Petr Čech, Jiří Holeček, Jozef Golonka, Miroslav Šatan, Miloš Mečíř, bratři Hochschornerovi, dále prezidenti SR Andrej Kiska, Zuzana Čaputová a předseda vlády SR Eduard Heger.

V roli odborných garantů se XXXI. ročníku zúčastní prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc., PhDr. Petr Blažek, Ph.D. a prof. PhDr. Roman Holec, DrSc., dále pak jako hosté prof. PhDr. Milan Hlavačka, CSc., PhDr. Jiří Plachý, Ph.D., a řada dalších osobností naší země z různých oblastí společenského života.

Na finančním zajištění se kromě desítek firem, podnikatelů a významných osobností ČR a SR, podílejí i ministři vlády České republiky, členové Poslanecké sněmovny i Senátu PČR, zastupitelé Karlovarského kraje a řada zastupitelů města Chebu. Setkání mladých historiků dále finančně podporují desítky městských úřadů České republiky a Slovenské republiky, městských a obecních úřadů Karlovarského kraje a také krajské úřady České republiky. Poslední ročníky finančně podpořily i desítky poslanců Národní rady Slovenské republiky.

Tato významná soutěž chebského gymnázia je připomínkou toho, jak mohou být dějiny inspirací pro budoucnost a jak je důležité uchovávat a sdílet znalosti o minulosti. Cheb je místem, kde se dějiny stávají živoucími a inspirativními.

[themorning-news]

Ruská banka VTB otevřela íránskou pobočku, spolupráce mezi zeměmi se dále prohlubuje

Druhá největší ruská banka VTB si otevřela kancelář v Íránu. Pokračuje tak prohlubování hospodářské spolupráce mezi Ruskem a Íránem, pomocí které se tyto dvě země snaží čelit rozsáhlým sankcím ze strany západních států, uvedla agentura Bloomberg.

Státní banka VTB bude podle íránských médií novou kancelář využívat k převodům deviz. VTB se stala terčem sankcí ze strany Evropské unie, Británie a Spojených států v souvislosti s útokem ruských vojsk na Ukrajinu.

Teherán a Moskva se posilováním vzájemných vztahů snaží kompenzovat dopady západních sankcí. Pracují například na společných projektech v oblasti ropného průmyslu, železniční dopravy, prodeje zbraní či platebních systémů.

VTB loni podle agentury Reuters v důsledku západních sankcí prodělala 7,7 miliardy dolarů (zhruba 168 miliard Kč). Západní země loni mimo jiné zablokovaly předním ruským bankám přístup do mezinárodního platebního systému SWIFT. Společnost VTB byla navíc stejně jako největší ruská banka Sberbank nucena ukončit své aktivity ve velké části Evropy.

Írán, který je terčem západních sankcí kvůli svému jadernému programu, byl od systému SWIFT odstřižen v roce 2018. Rusko a Írán už propojily své systémy pro mezibankovní komunikaci a převody. Teherán rovněž plánuje, že zavede ruský platební systém Mir, napsal Reuters.

Podle íránské organizace na podporu obchodu sníží banka VTB Íránu náklady na zahraniční převody díky své aktivní přítomnosti v bankovních systémech řady íránských exportních trhů, jako jsou členské země Společenství nezávislých států (SNS), Indie, Vietnam a zejména Čína.

[themorning-news]

Zánovní ojetiny byly loni levnější a s nižším nájezdem

Rok 2019 se na trhu zánovních ojetých vozů nesl ve znamení levnějších aut s nižším nájezdem. Cena oproti roku 2018 poklesla o 6 tisíc na nejčastější průměrnou částku 439 tisíc korun, nejčastější nájezd se rovněž snížil, a to o více než 2 tisíce km na hodnotu 15 597 km. Zájemci o zánovní automobil si loni mohli vybírat z 107 394 vozů. Data vyplynula z analýzy skupiny AURES Holdings, kam patří i značka Mototechna zaměřená na zánovní ojeté vozy.Řidiči, kteří si chtěli pořídit spolehlivé zánovní auto, si v roce 2019 přišli na své. V prodeji se zánovních ojetin objevilo celkem 107 394, tedy o 6 605 více než v roce 2018. Zajímavý vývoj byl k vidění především z pohledu nejčastější průměrné ceny, která se meziročně snížila o 5 200 korun, a také u nejčastějšího počtu najetých km, který se snížil o dva tisíce. "Ekonomice se v loňském roce stále dařilo, což pochopitelně ovlivňuje i chování spotřebitelů. Vzhledem k vyšším příjmům domácností si zákazníci mohou dovolit novější, dražší a lépe vybavené vozy. Mototechna trh neustále sleduje a neustále reaguje na požadavky svých zákazníků," podotýká Petr Vaněček, provozní ředitel skupiny AURES Holdings, kam patří i značka Mototechna. Nejčastější stáří zánovních vozů k prodeji se od roku 2018 nezměnilo a zůstalo na hodnotě 1,1 roku.Z pohledu pohonného ústrojí posílily o 8 % zánovní vozy na benzin, kterých se nabízelo celkem 65 700, a nepatrně také vozy na alternativní pohon, jejichž počet stoupl o 0,5 % na 2945 kusů.Naopak zájemcům o zánovní ojetinu s dieselovým motorem se vloni výběr smrskl téměř o 9 %, konkrétně ze 45 267 kusů na 38 749. Rok 2019 zamíchal také pořadím nejčastěji nabízených modelů. O prvenství přišla Škoda Octavia, která se propadla až na třetí příčku, a na čele ji vystřídala Škoda Rapid následovaná Škodou Fabia na druhém místě.Nejrozmanitější výběr z 39 814 zánovních aut loni tradičně poskytla Praha a opět tak v počtu nabízených ojetin předběhla všechny ostatní kraje. Na opačném pólu s 1600 zánovními vozy se v žebříčku regionů umístil Karlovarský kraj. Stejně jako u nás, i v ostatních zemích střední Evropy se nabídka zánovních vozů loni meziročně rozrostla - zhruba o třetinu větší byla na Slovensku (celkem 39 136 ks) a v Maďarsku (54 411 ks), v Polsku se navýšila o 17 % (189 554 ks).

[themorning-news]

„Ruská banka“ v Budapešti: Minulost s novou tváří

Kostlivec ve skříni v podobě někdejší komunistické Mezinárodní investiční banky ožil a z Moskvy se stěhuje do střední Evropy. Obavy nevyvolávají pouze neobvyklé výhody jeho zaměstnanců, které jsou jako ušité pro špionážní činnost, ale i ruský ředitel banky a další vlivní lidé s minulostí agentů KGB patřící k nejužšímu kruhu přátel Vladimira Putina. Vzhledem k největšímu podílu akcií v Mezinárodní investiční bance v ní má Rusko i hlavní slovo.

Toxičtí klienti

Podle dobové zprávy deníku The Financial Times byl ještě v roce 2011 cílovou zahraniční destinací ruských peněz Kypr. Deník tehdy odhadoval objem těchto peněz mezi 8 až 35 miliardami eur. Výše odhadovaných částek vycházela z informací německé rozvědky.

Příznivá kyperská situace se ale před pár lety změnila.

„S příchodem protiruských sankcí a přísnějších pravidel už kyperské banky s ruskými penězi a klienty raději neobchodují. Což se týká i klientů, kteří mají na Kypru své účty již  mnoho let,“ uvedl jako vysvětlení pro stanici Bloomberg Jevgenij Kogan, bývalý ředitel Centra pro ochranu práv akcionářů a investorů kyperských bank, a dodal: „Ruští klienti se stávají toxickými.“

Ruská vláda proto přišla v roce 2013 s nápadem, o němž tehdy s odvoláním na ruské ministerstvo financí informoval polský deník Gazeta Wyborcza. V Moskvě si vzpomněli na tamní Mezinárodní investiční banku, MIB – založenou v 70. letech minulého století a od rozpadu Sovětského svazu víceméně neaktivní až do roku 2012. Nápad spočíval ve  využití této instituce jako „domácího offshore“. Důvod byl prostý. MIB se díky svému mezinárodnímu statusu a registraci u OSN těší zvláštním privilegiím, kterými běžné banky nedisponují. A zároveň se na ni nevztahují sankce.

Znovuzrozená MIB

Mezinárodní investiční banka vznikla v roce 1970 s cílem podpořit obchod uvnitř východního bloku. Měla to být komunistická alternativa ke Světové bance či Evropské investiční bance, EIB. Členy se staly země tehdejšího východního bloku plus Kuba, Vietnam a Mongolsko. Vyjma Polska to platí dodnes.

Na to, aby banka plnila svůj účel, však byla příliš malá, což se také  dodnes nezměnilo. MIB disponuje kapitálem ve výši 326 milionů eur. Pro srovnání kapitál Evropské investiční banky činí 243 miliard eur.

Po rozpadu východního bloku i samotného Sovětského svazu se banka uložila k jakémusi „zimnímu spánku“ a přestala prakticky fungovat. Z těchto důvodů z MIB  v roce 2000 vystoupilo Maďarsko. Viktor Orbán byl tehdy poprvé premiérem a jeho vláda odchod vysvětlila tím, že banka je „neefektivní“. O rok dříve z MIB vystoupilo jako vůbec první Polsko.

V roce 2012 se však ruský kabinet rozhodl Mezinárodní investiční banku oživit a pověřil tím muže jménem Nikolaj Kosov. Několik měsíců nato Orbánova vláda naznačila, že by měla zájem se k MIB zase připojit. Stalo se tak v roce 2015.  

Letos v lednu pak Orbán s Kosovem řešili přesun sídla MIB do Budapešti. Orbánův mluvčí poté pro maďarskou tiskovou agenturu MTI uvedl, že „maďarská vláda věří, že přesun MIB do Maďarska posílí roli země jako mezinárodního finančního centra“. Dále řekl, že celkem pět nadnárodních rozvojových bank sídlí na území Evropské unie, ale žádná z nich na území střední Evropy. „To znamená, že přesunutí MIB do Budapešti bude vnímáno jako krok vpřed,“ dodal mluvčí.

Toto není ruská banka!

Kvůli majoritnímu podílu Ruska (46,03 procenta) i letité sídelní adrese v Moskvě získala MIB označení „ruská banka“. Vedení to ale odmítá a tvrdí, že jde o mezinárodní organizaci. Rusko však díky svému většinovému podílu může zablokovat prakticky jakékoliv její rozhodnutí, jak ve své analýze tvrdí odborník na Rusko Andras Racz z politického think-tanku Political Capital. S tak vysokým akcionářským podílem a Rusem Nikolajem Kosovem v čele MIB je banka de facto pod ruskou kontrolou.

Redaktorům novinářského projektu Vsquare specialista Racz sdělil, že podle zakládajících listin je každodenní správa banky (půjčky, nábor zaměstnanců či finanční operace) kompletně pod kontrolou jejího ruského ředitele Kosova. Většina finančních domů sice funguje obdobným způsobem, avšak běžná už není skutečnost, že dozorčí orgány MIB (správní rada a představenstvo) taktéž kontroluje Rusko. 

O všech rozhodnutích na této úrovni totiž hlasují představitelé všech členských zemí v závislosti na tom, jak velký mají akcionářský podíl. Vzhledem k tomu, že k přijetí návrhu je nutná tříčtvrteční většina a Rusko drží v bance více než 46procentní podíl, žádné rozhodnutí neprojde proti jeho vůli.

Náš člověk v Budapešti

Vliv Kremlu nad údajně nezávislou mezinárodní bankou vyvolává četné obavy mezi zahraničními diplomaty, historiky, analytiky i politickými komentátory, a to hlavně v Maďarsku. Strachují se, že v případě přesídlení MIB do Budapešti může banka fungovat jako nástroj Kremlu pro rozmisťování agentů ruské rozvědky na území Evropské unie. Vzhledem k ochraně srovnatelné s diplomatickou imunitou, kterou  bude banka poskytovat svým zaměstnancům i jejich příbuzným, se možnost zpravodajského využití této instituce doslova nabízí. Analytici se také obávají, že MIB může sloužit k praní peněz a obcházení protiruských sankcí. 

Renomovaný maďarský historik Krisztián Ungváry v rozhovoru pro maďarský deník Népszava například uvedl, že vpuštění MIB do země se rovná vlastizradě, neboť „lidé z  vedení banky jsou pravděpodobně tajnými agenty rozvědky“. Slovenský prezident Andrej Kiska trvalou přítomnost regionální kanceláře MIB v Bratislavě z bezpečnostních důvodů odmítl.

Podle expertů a diplomatů, s nimiž hovořili naši redaktoři, je nejznepokojivější fakt, že banka plánuje zaměstnat celkem 110 lidí – část v Budapešti a část v Moskvě. To je mnohem více, než MIB původně uvedla. Server Direkt36 v dubnu napsal, že zpráva, kterou obdržela parlamentní komise pro národní bezpečnost od maďarské rozvědky, hovořila o plánu zaměstnat jen něco kolem 30 až 40 nových zaměstnanců. Nepůjde však o obyčejné zaměstnance, ale o lidi požívající velké výhody, což mimo jiné znamená, že maďarské úřady nebudou mít naprosto žádnou možnost jak  na činnost banky dohlížet. Aby výhod nebylo málo, nejen vedení a zaměstnanci MIB, ale i jejich příbuzní či hosté budou mít přístup do Maďarska – tedy země v schengenském prostoru volného pohybu osob – bez jakýchkoliv prověrek ze strany maďarských úřadů.

Podivný je i fakt, který maďarskému serveru Direkt36 potvrdil viceprezident MIB Potapov. Banka se sice oficiálně přestěhuje do Budapešti, podle Potapova však v Moskvě zůstane asi 25 jejích zaměstnanců včetně IT oddělení a kanceláří pro administrativu. Konkrétní důvody pro toto rozhodnutí viceprezident neuvedl. Naopak v rozhovoru pro Direkt36 zdůraznil: „Nejsme špioni, nejsme špionážní organizace. Kvůli tomu v Maďarsku nejsme.“

Tentýž server přitom informoval, že kandidát maďarské vlády navrhovaný do představenstva MIB, Imre Boros, měl v minulosti styky s maďarskou komunistickou tajnou policií.

Další obavy v očích odborníků vyvoláva postava samotného ředitele MIB. Nikolaj Kosov pochází z rodiny důstojníků KGB a mezi jeho nejbližší obchodní partnery patří člen z nejužšího kruhu vlivných osob kolem prezidenta Putina, ředitel ruského bankovního gigantu VTB Andrej Kostin.

O Kosovovi nedávno napsal americký deník New York Times s odvoláním na anonymní zdroj, že západní úřady mají podezření o jeho někdejší službě v ruských tajných službách. 

Vedení Mezinárodní investiční banky toto obvinění popírá. V březnu například publikovali detailní tiskové prohlášení, v němž opět zdůrazňují, že MIB je mezinárodní bankou, ve které drží přes 50 procent podílů  členské státy Evropské unie. „MIB nemůže nikdy být ‚ruskou‘ nebo ‚maďarskou‘ bankou, jelikož nepodléhá zákonům žádné z těchto zemí,“ stojí v prohlášení.

#Maďarsko #MIB #Ruská banka v Budapešti #Rusko #sankce #Visegrád