cernanabilem

[cernanabilem]

Nalajnováno Taky máte někdy ten pocit, že musíte mít vše nalinkováno, naplánováno a předem připraveno? A taky máte zároveň ten pocit, že to bude nakonec k ničemu, protože všechno bude nakonec jinak? Rozporem mezi zamýšlenou vizí a žitou realitou trpím každoročně poslední prosincový týden a ten první v září. Když postupně zintenzivňující se bouchání petard v ulicích hlásí příchod nového roku. Anebo zvoní na chodbě v práci pro změnu nový školní. Zkrátka, tyhle zvuky ve mně probouzejí chutě otevřít nový diář. Nadšeně prohlížím ty drahé, v kůži vázané, i jejich levnější varianty. Vzhledem k tomu, že se však už celkem znám, tak tuším, že nakonec stejně skončím u Google kalendáře. Uplynulý rok mi dal za pravdu. Kdybych si vloni koupila krásný designový diář, byl by z něj teď hnusný umatlaný sešit. Si to vemte, to by bylo nekonečného škrtání, přepisování a gumování, aby nakonec zůstala ušmudlaná políčka zející prázdnotou. Dovolená - stornováno. Bazén - zavřeno. Koncerty - přesunuto. Párty s přáteli - radši ani nenaplánováno. Řeším tedy velké dilema. Nekoupit žádný diář a riskovat, že rok 2021 ho nebude jako ten loňský potřebovat? Nebo koupit, a věřit, že .... No, zkrátka asi jsem našla jeden, který by mohl být použitelný. Je na půl roku a nedatovaný. ... Rozmyslím to. ... Zatím si píšu do google kalendáře připomínku: Objednat diář? #cernobilysvet https://www.instagram.com/p/CJR2sJZLGON/?igshid=oe5youh4faa4

#cernobilysvet

[cernanabilem]

A je to tady. Vánoční deprese. Obvykle se dostavuje jako předvánoční, ale víme, letos je všechno tak nějak... jinak. Možná to není ani tak Vánocema, ale překvapivým zjištěním, že asi nikoliv překvapivě stárnu. Tipla bych krizi středního věku. Jak jsem na to přišla? 1. Nevadí mi zavřené obchody s hadrama, botama, kabelkama nebo ozdobnýma blyštivýma ženskýma dekoracema, čti šperky. 2. Nevadí mi zavření salónů krásy. 3. Vlastně skoro rok jsem nepotřebovala ani jiný sortiment, který by nešel koupit v Lidlu nebo v jednotě na rohu. Proč? 1. Hadry v mý velikosti většinou stejně v běžných obchodech nemají. 2. Salóny krásy mi už moc nepomůžou. 3. Ostatní věci asi už mám nebo nechci. A navíc jsem asi taky trochu lakomá. Musím si chtěnechě přiznat, že kdybych měla volit mezi anorexií a bulimií, jednoznačně to bude A. B mi přijde jako sobecký plýtvání. Jenže tahle volba se v mým životě nekonala, takže proto mi jsou fuk i ty zavřený konfekce. A nejhorší na tom všem je, že všudypřítomná vánoční výzdoba mi už nezpůsobuje nadseně rozzářený pohled. Naopak. Letošní upozadění adventní agresivity v podobě řvoucích koled v obchodech, nabídek vánočních slev a davů při hromadných rozsvěcení stromů na náměstích mi přišlo vhod. Zkrátka asi fakt už nejsem mládě. Naštěstí to s tím stářím ještě nebude zas tak zlé. Proč? 1. Vadí mi, že v zimě není sníh. 2. Vadí mi, že se nedá snadno cestovat. 3. Vadí mi, že jsou zavřený hospody. Stařeny sníh štve, nikam nejezdí a do hospody nechodí. A já bych zrovna nejraději vyrazila někam zasněženou krajinou s cílem v útulné hospůdce. Možnost brodit se blátem k výdejnímu okénku s čajem mě fakt nepřiměje k aktivitě, natož ke "sportovnějšímu" výkonu. Jo, a staří lidé taky neradi mění zaběhané zvyky. Takže to ještě není můj případ, protože jsem zrovna přidala nějaké nové - vánoční. 1. Nakupovat jídlo vyrážím 23.12. hodinu před zavřením. (Spousta slev a žádný lidi.) 2. Místo pracholapek Ježuch cáluje elektronické předplatné. 3. O první adventní neděli z whisky, bílého rumu a dalších věcí míchám vaječný koňak. A je to venku. To je ten důvod, proč to všechno píšu a vy jste to museli přečíst až sem. Tak na zdraví a na zdravý veselý stárnutí. https://www.instagram.com/p/CJPFP4Yri4W/?igshid=1obdfo36ml977

[cernanabilem]

A je to tady. Vánoční deprese. Obvykle se dostavuje jako předvánoční, ale víme, letos je všechno tak nějak... jinak. Možná to není ani tak Vánocema, ale překvapivým zjištěním, že asi nikoliv překvapivě stárnu. Tipla bych krizi středního věku. Jak jsem na to přišla? 1. Nevadí mi zavřené obchody s hadrama, botama, kabelkama nebo ozdobnýma blyštivýma ženskýma dekoracema, čti šperky. 2. Nevadí mi zavření salónů krásy. 3. Vlastně skoro rok jsem nepotřebovala ani jiný sortiment, který by nešel koupit v Lidlu nebo v jednotě na rohu. Proč? 1. Hadry v mý velikosti většinou stejně v běžných obchodech nemají. 2. Salóny krásy mi už moc nepomůžou. 3. Ostatní věci asi už mám nebo nechci. A navíc jsem asi taky trochu lakomá. Musím si chtěnechě přiznat, že kdybych měla volit mezi anorexií a bulimií, jednoznačně to bude A. B mi přijde jako sobecký plýtvání. Jenže tahle volba se v mým životě nekonala, takže proto mi jsou fuk i ty zavřený konfekce. A nejhorší na tom všem je, že všudypřítomná vánoční výzdoba mi už nezpůsobuje nadseně rozzářený pohled. Naopak. Letošní upozadění adventní agresivity v podobě řvoucích koled v obchodech, nabídek vánočních slev a davů při hromadných rozsvěcení stromů na náměstích mi přišlo vhod. Zkrátka asi fakt už nejsem mládě. Naštěstí to s tím stářím ještě nebude zas tak zlé. Proč? 1. Vadí mi, že v zimě není sníh. 2. Vadí mi, že se nedá snadno cestovat. 3. Vadí mi, že jsou zavřený hospody. Stařeny sníh štve, nikam nejezdí a do hospody nechodí. A já bych zrovna nejraději vyrazila někam zasněženou krajinou s cílem v útulné hospůdce. Možnost brodit se blátem k výdejnímu okénku s čajem mě fakt nepřiměje k aktivitě, natož ke "sportovnějšímu" výkonu. Jo, a staří lidé taky neradi mění zaběhané zvyky. Takže to ještě není můj případ, protože jsem zrovna přidala nějaké nové - vánoční. 1. Nakupovat jídlo vyrážím 23.12. hodinu před zavřením. (Spousta slev a žádný lidi.) 2. Místo pracholapek Ježuch cáluje elektronické předplatné. 3. O první adventní neděli z whisky, bílého rumu a dalších věcí míchám vaječný koňak. A je to venku. To je ten důvod, proč to všechno píšu a vy jste to museli přečíst až sem. Tak na zdraví a na zdravý veselý stárnutí. https://www.instagram.com/p/CJPFP4Yri4W/?igshid=17a9tlyf1c8dr

[cernanabilem]

[cernanabilem]

Taky si z vás dělají firemní softwáry legrácky? Nebo to bylo spíš temné varování? Já vám v dnešní době ani nevím... když vám po přihlášení školní systém napíše "udá". Kdo koho udá? Aspoň, že časový úsek je jasný. PŠT... Událost, kterou bylo plukovníkem doporučené ředitelské volno, mohla dopadnout i jinak. Udá Úd. Úd dá. U dá. Úď. U da. Úda. Uďa. Dada. Dáda. Prymuláda. #skolajeradost #jenpozitivne #cernobilysvet #jetodivny #syhyrymy #edupage https://www.instagram.com/p/CF2ltm_pvbC/?igshid=1mn4ikg6pd5yb

#skolajeradost #jenpozitivne #cernobilysvet #jetodivny #syhyrymy #edupage

[cernanabilem]

Apeluji na zahradníky. Sázejte v okolí škol psychicky odolné jedince! Už žádné agresivní keře! O tom, že do výsadeb v místech zvýšeného pohybu dětí se již nyní nezařazují jedovaté nebo trnité rostliny, vím. Ovšem po zkušenosti z minulého týdne doporučuji, aby nové výsadby byly pouze ze speciálně vyšlechtěných kultivarů odolávajících stresu a každá sazenice prošla psychologickým testem. Ptáte se proč? To máte tak. Aby kvůliva rouškám dečka nemusela dýchat celý den jen svůj vydejchanej vzduch (fuj, už ta představa - půlka z nich si zuby nestihne ráno vyčistit), vyjednala jsem s vedením školy povolení, abych je mohla vzít o přestávce na školní zahradu. Žáci měli pohybujíce se po chodníku dýchat čerstvý vzduch a chytat vitamín D. Naivně jsem si myslela, že i pro mě to bude příjemný čas, kdy ulevím kvůli náhubku ještě víc namáhaným hlasivkám. Chyba lávky! Šišky pod borovicí vyprovokovaly nebezpečné chování některých osob, takže když jsem na ně musela zařvat potřetí, zkrátila jsem pobyt venku vitamin dé nedé. Co vám mám říkat, nadšená jsem vyloženě provokujících šišek nebyla. Přijdu do hodiny a první, co slyším, je hlášení úrazu. Žák 8. třídy, říkejme mu Josef Domeček, mi hlasem umírajícího chudáčka oznamuje, že ho poškrábal keř. Vůbec si nemohl vybavit, jak se vše událo, a tak jsme přistoupili k rekonstrukci události. Pepa klidně stál na chodníku, lapal fresh air, a najednou.... najednou se proti němu vyřítil agresivní keř, aby ho zranil na prostředníčku pravé ruky takovým způsobem a silou, jakou je okrasná rostlina vůbec schopna vyvinout. Co teď? Jak zapsat událost do knihy úrazů, jak vysvětlit rodičům, že se jejich syn dostal do nebezpečné blízkosti labilního keře? Ponaučení pro příště: Až budu zase chtít konat dobrý skutky nad rámec svých povinností, je třeba si vzpomenout, že nelze svěřence vystavovat nesterilnímu prostředí plného nástrah, a tudíž je lepší nevycházet z kabinetu a pít v klidu kávu. Alespoň do té doby, než porostou v okolí školy psychicky odolné, zcela vyrovnané rostliny. #cernobilysvet PS: "Debilní" chování se přenáší vzduchem. Pozor, při vysokých dávkách pitomých situací může podlehnout i dospělý jedinec a stát se přepičaťelou učitelkou. https://www.instagram.com/p/CFXFv07pkdS/?igshid=1pmfxtmpciqf3

#cernobilysvet

[cernanabilem]

Víte, co jsou faktory RO a PP? Že jste o nich nikdy nic neslyšeli? To bude tím, že jsem je objevila teprve v pátek. Domnívám se, že významně vysvětlují, proč vládou propagovaný boj proti covidu v podobě 3R (ruce, roušky, rozestupy) ve školách nefungují. Faktor RO jako "rohlík" má vliv zejména o velké přestávce. Žák č.1 sundá roušku, kousne do rohlíku, nasadí roušku. Žák č.2 přistupuje, sundavá roušku, kouše do rohlíku žáka č.1, nadává roušku. Přichází žák č.3, sundavá roušku, kouše do rohlíku žáka č.1. Ještě než opětovně nasadí roušku kouše i do svačiny žáka č.2. Cyklus se opakuje. Vše probíhá dobrovolně, někdy je doplněno prosbou, ba i nabídkou. V ojedinělých případech faktor RO ovlivňuje způsob přenosu virů a bakterií ve školní jídelně. A ve školní jídelně ještě zůstaňme, tedy spíš před ní. Zde totiž přichází ke slovu faktor PP jako "prestižní postavení". Faktor PP významně omezuje dvě ze tří R. Konkrétně "ruce" a "rozestupy". Neovladatelná potřeba být na obědě první, případně dřív než další spolužák, a zaujmout včas prestižní postavení ve frontě, zcela vylučuje možnost zdržení se mytím rukou. Faktor PP snižuje rovněž rozestupy na těsné minimum, zhruba 20 cm. Pokud by byl ponechán rozestup větší, bylo by místo okamžitě zaplněno jiným žákem/jinými žáky. V případě snahy uvědomělého jednotlivce zachovat doporučený dvoumetrový rozestup bude tento prostor okamžitě zaplněn min. tuctem těch, kteří tak uvědomělí nejsou, za což získají lepší postavení a spolu s ním i o minutu dřív oběd. Kromě školních jídelen faktor PP ovlivňuje rozestupy také v jiných řadách, zejména pak v Kauflandu. Z výše uvedeného pozorování provedeného v pátek 18.9.2020 vyplývá, že zavedení roušek na základních školách pravděpodobně šíření čínské (i jiné) chřipky nezabrání ani nijak neomezí. Jako účinná opatření by se mohly jevit plošné zákazy: a) svačin, b) front ve školních jídelnách, popř. rovnou zákaz podávání obědů v školních stravovacích zařízeních. V souvislosti s popsanými jevy se naopak jako vhodný zdá zákaz vstupu rodičů do budov škol. Lze jej chápat jako efektivní ochranu zákonných zástupců před nákazou. Pokud se školám vyhnou, sníží se riziko jejich nákazy. #cernobilysvet https://www.instagram.com/p/CFVHIVRh1t2/?igshid=l281rkxif0xn

#cernobilysvet

[cernanabilem]

Je to v pytli. V pytlíku. Roušky - přes pusu proužky. Visí v tom igeliťáku na hrazdě mezi dveřmi, kterou ke svému účelu nikdo nepoužívá. Štvou mě už jen tím, jak do toho sáčku cvrnkám hlavou, kdykoliv jdu do pracovny. Teda upřímně, umístění domácí sbírky je to poslední, co bych řešila. Mj. to nejjednodušší. Mnohem složitější je správně zareagovat, když: „Pančelkoooo! Von mě mlátí rouškou!" „Vona mi na ní šahá, vona mi ji krade!!!!" Ještě, že to nebyla rouška, ale multifunkční šátek, takže stížnosti obou stran byly zamítnuty pro formální nedostatky bez možnosti odvolání. Ještě, že zatím svěřenci naší základky nezjistili, o co zajímavější by byly potyčky s kusy látky pořádně namočenými v dezinfekci. Pamatujte z dětství, jak bolí švihnutí mokrým ručníkem? Já, jo. Doufám, že naši osmáci nezískají potřebné skóre pro postup do dalšího levelu týhle rouškohry. Do zápasu by totiž mohly promluvit i tajné zbraně vyvolených - roušky s roubíkem nebo roušky s toluenovou vložkou. To by pak byl teprve pořádnej "mejdan". Než se výše uvedené vychytávky rozšíří ve školním podsvětí, dovolím si navrhnout čistě praktické varianty zakrytí nosu a úst využitelné v pedagogické praxi. - rouška s kapsou nebo priveskem na klíče - rouška s ventilátorem s funkcí odmlžování brýlí (akumulátor nabíjený přes USB z PC) - rouška s integrovaným mikrofonem s bezdrátovým připojením ke školnímu rozhlasu/interaktivní tabuli/zesilovači a reorosoustavě - rouška se speciálními úchyty v oblasti uší tlumící hluk (ve dvou variantách špunty/hluchátka) - relaxační celoobličejová rouška (parfémovaná rouška a klapky na oči s extraktem z okurky) A v neposlední řadě by mohla vzniknout sada žákovských roušek z netkané textilie efektivně tlumící hluk barevně sladěná s nedoprickymi brýlemi doplněnými okluzory. Jistě by se osvědčila při testech v situacích, kdy nelze zajistit dvoumetrové rozestupy. Poznámka: Dodáváno v několika barevných variantách pro snadné rozlišení skupin. Vzkaz těm, kdo chtějí zaplnit na trhu díry: Není zač říkat díky. Ať nežeru. Ale radši, nějaké % z obratu stačí. #cernobilysvet #rousky #pestryzivotucitele #syhyrymy https://www.instagram.com/p/CE7ghVppPMk/?igshid=1rqwp55nm8lv9

#cernobilysvet #rousky #pestryzivotucitele #syhyrymy

[cernanabilem]

Dneska ráno v práci. Mlha. Přede-mnou. Předemnou. Přede mnou. Mlha, která přede světlo, a pak s ním vyšívá první, druhý i třetí plán obrazu krajiny. Dneska taková bílostříbrná byla... a lezla z venku oknem do školy. #cernobilysvet #mlha https://www.instagram.com/p/CEsGCZ0p1zc/?igshid=43pbtumw6vku

#cernobilysvet #mlha

[cernanabilem]

Už je to tady. Konec prázdnin. Konec přípravného týdne. Ano, musím se přiznat. Ano, momentálně se živím jako pedprc. Pedagogický pracovník. Takže učitelka. Aby nedošlo k mýlce, učit na základce je normální zaměstnání. Slovo "normální" je v tomto případě dosti relativní. Zkrátka, stát mi posílá na účet peníze, za který většinou dopoledne a někdy i odpoledne hlídám cizí děti, přičemž jim sděluji nějaké informace, které je pravděpodobně zajímají míň než jídelní lístek školní jídelny. Ve zbytku pronajatého času dělám další různorodý činnosti. Třeba zrovna dneska. Povozila jsem filodendron kabrioletem (která kytka se tak má, že?), nejméně pětadvacetkrát vyšla a sešla 52 schodů a dvakrát 53 minut poslouchala kolegyně předmětových komisí, které četly složení předmětových komisí, plány práce předmětových komisí a následně i návrhy zápisů předmětových komisí z minulých let, ale s dnešním datem. Aha, že vy nevíte, co je předmětová komise? Představte si to jako něco strašně moc důležitého s jedním neméně důležitým předsedou a několika členy, kteří se chovají jako žáci. Většinu zajímá jídelní lístek, zpravidla se najde jeden snaživec i ten, kdo má trapný kecy nebo blbý připomínky (to bývám zcela nepřekvapivě já). Jako v každý komisi. Ale pojďme zpět k práci. Dneska mi nejvíc času zabral úkol, který jsem si naložila víceméně sama. Udělat z prdu kuličku - teda přinejmenším kouli. Z ničeho vyrobit něco. Něco, co vyzdobí třídu. Uf, spojení výzdoba třídy ve mě budí vzpomínky na dětství a sovětský vlaječky v oknech, šeříky tupovaný plochým štětcem a nepovedený Aurory na nástěnce. Aurory naštěstí už odpluly, šeříky zvadly a Sovětský svaz se rozpadl. Nicméně výzdoba třídy jako téma i výzva zůstává. Asi už na věčný časy. Musím sebekriticky přiznat, že s rozpočtem ve výši ceny krabičky špendlíků díru do světa interiérových designérů ani letos pravděpodobně neudělám. Ale snažím se, vo tom žádná. Černý sprej a bílý latex umí zázraky. Z odpadků (plechovek od psího žrádla, vyhozených šuplíků a zlámáných větví) se stanou designové kousky, které rozhodně ozvláštní interiér učebny. "Tak jistěěěě," jako bych už slyšela komenty pubertální mládeže, kterou zde přivítám. #cernobilysvet https://www.instagram.com/p/CEaCD9DpeBE/?igshid=p5r25o2a1jg7

#cernobilysvet

[cernanabilem]

Hej, už je to tady. Konec prázdnin. Konec přípravného týdne. Ano, musím se přiznat. Ano, momentálně se živím jako pedprc (pedagogický pracovník). Takže učitelka. Aby nedošlo k mýlce, učit na základce je normální zaměstnání. Slovo "normální" je v tomto případě dosti relativní. Zkrátka stát mi posílá na účet peníze, za který většinou dopoledne a někdy i odpoledne hlídám cizí děti, přičemž jim sděluji nějaké informace, které je pravděpodobně zajímají míň než jídelní lístek školní jídelny. Ve zbytku pronajímaného času dělám další různorodý činnosti. Třeba zrovna dneska. Povozila jsem filodendron kabrioletem (která kytka se tak má, že?), nejméně pětadvacetkrát vyšla a sešla 52 schodů a dvakrát 53 minut poslouchala kolegyně předmětových komisí, které četly složení předmětových komisí, plány práce předmětových komisí a následně i návrhy zápisů předmětových komisí z minulých let, ale s dnešním datem. Aha, že vy nevíte, co je předmětová komise? Představte si to jako něco strašně důležitého s jedním neméně důležitým předsedou a několika členy, kteří se chovají jako žáci. Většinu zajímá jídelní lístek, zpravidla se najde jeden snaživec i ten, kdo má trapný kecy nebo blbý připomínky (to bývám zcela nepřekvapivě já). Zkrátka jako každá komise. Ale zpět k práci. Dneska mi nejvíc času zabral úkol, který jsem si naložila víceméně sama. Udělat z prdu kuličku - teda přinejmenším kouli. Z ničeho vyrobit něco. Něco, co vyzdobí třídu. Uf, spojení výzdoba třídy ve mně budí vzpomínky na dětství a sovětský vlaječky v oknech, šeříky tupovaný plochým štětcem a nepovedený Aurory na nástěnce. Aurory naštěstí už odpluly, šeříky zvadly a Sovětský svaz se rozpadl. Nicméně výzdoba třídy jako téma i výzva zůstává. Asi už na věčný časy. Musím sebekriticky přiznat, že s rozpočtem ve výši ceny krabičky špendlíků díru do světa interiérových designérů ani letos pravděpodobně neudělám. Ale snažím se, vo tom žádná. Černý sprej a bílý latex umí zázraky. Z odpadků (plechovek od psího žrádla, vyhozených šuplíků a zlámáných větví) se stanou designové kousky, jež zcela jistě ozvláštní interiér učebny..."Tak jistěěěě," jako bych už slyšela komenty pubertální mládeže, kterou zde přivítám. #cernobilysvet https://www.instagram.com/p/CEaCD9DpeBE/?igshid=7hq9qb93u877

#cernobilysvet

[cernanabilem]

Hej, lidi. Dlouho jsem nic nenapsala. A bude hůř. Prázdniny končí. Zdá se, že nejen ty. Nechci být politická, ale přiznávám se, že místo sady roušek do MHD jsem si radši koupila auto. Teda spíš autíčko, až autičíčko. Žádnej autobus to není, ale dva se vejdou. Musím uznat, že osobní pohodlí stavím tentokrát nad obecní blaho. Nejedná se o řešení ekonomické, ekologické, ani bezpečnější. Naopak! Dvakrát denně projíždět Křižovatkou smrti, jak se jí přezdívá, bude určitě mnohem rizikovější. Na Covid tady ještě nikdo nezemřel, ale kolize už nějaké pomníčky v pangejtu připomínají. Na druhou stranu - budu podporovat svého garážmistra a stát taky nebude tratit. Na spotřební dani. Vezmu-li to kolem a kolem, plošné zavedení roušek mě doslova přinutilo zvednout si životní komfort. Takže sbohem prázdniny, dny bez náhubku i hromadná dopravo. P.S.: Škoda, že do předchozí věty nemůžu přidat i položku "fronty na poště", ale to je da/elší příběh. https://www.instagram.com/p/CEE3lapJgRC/?igshid=o3qdkrj94ai7

[cernanabilem]

Hej, lidi. Dlouho jsem nic nenapsala. A bude hůř. Prázdniny končí. Zdá se, že nejen ty. Nechci být politická, ale přiznávám se, že místo sady roušek do MHD jsem si radši koupila auto. Teda spíš autíčko, až autičíčko. Žádnej autobus to není, ale dva se vejdou. Musím uznat, že osobní pohodlí stavím tentokrát nad obecní blaho. Nejedná se o řešení ekonomické, ekologické, ani bezpečnější. Naopak! Dvakrát denně projíždět Křižovatkou smrti, jak se jí přezdívá, bude určitě mnohem rizikovější. Na Covid tady ještě nikdo nezemřel, ale kolize už nějaké pomníčky v pangejtu připomínají. Na druhou stranu - budu podporovat svého garážmistra a stát taky nebude tratit. Na spotřební dani. Vezmu-li to kolem a kolem, plošné zavedení roušek mě doslova přinutilo zvednout si životní komfort. Takže sbohem prázdniny, dny bez náhubku i hromadná dopravo. P.S.: Škoda, že do předchozí věty nemůžu přidat i položku "fronty na poště", ale to je da/elší příběh. https://www.instagram.com/p/CEE3lapJgRC/?igshid=1ga9k3l9k2d2p

[cernanabilem]

Každý prázdniny chci využít naplno. Tak dobře, aspoň trochu smysluplně. Něco udělat, opravit, natřít, namalovat, vytvořit. Letos se mi trvalé hodnoty nedaří. Asi lenivím nebo stárnu. Nebo obojí. Aspoň teda zavařím. ⬇️ Takže B je správně. Stárnu.😅 https://www.instagram.com/p/CD9erDtHLdl/?igshid=gz3ej7gya0ew

[cernanabilem]

Chtěla jsem se zeptat...taky to máte tak, že po návratu z dovolené, je nejmilejším pohledem výhled na strop? Samozřejmě z polohy ležmo v pohodlné posteli. Já vám povím, koukám nahoru už skoro dva dny a vůbec to není špatný. Až budu plánovat další výlety, musím tuhle důležitou aktivitu započítat do itineráře. Zbytek posádky souhlasí, protože leží a ani nekouká. Spí. Tahle fotka je ještě z Penzionu na Bělisku, kde měli fakt krásné stropy z původních trámů a prken. #cernobilysvet #dovolenapesky #syhonway https://www.instagram.com/p/CD5r6YBpDXu/?igshid=10yv3281cac2w

#cernobilysvet #dovolenapesky #syhonway

[cernanabilem]

Město bílých míčků. Svratka. Golf na stráni, ping-pong u hospod. Dojem 1: Golfisté nezdraví pocestné, byť jsou ženy. Už to asi není sport pro gentlemany. Dojem 2: Město působí dost nudně. Asi na tom něco bude, a tak tady hrajou pinec, aspoň nedělají binec. Dojem 3: Kde jsou tenisté? V městě bílých míčků, zapadli by zajisté. #cernobilysvet #syhonway #dovolenapesky #syhyrymy (v místě Svratka) https://www.instagram.com/p/CD0Qdk-pn1o/?igshid=hsod6maqtekr

#cernobilysvet #syhonway #dovolenapesky #syhyrymy

[cernanabilem]

Bývávaly... plné. Popelníky jako prázdní svědci minulosti. Foceno večer, ne ráno. Na zahrádce v hospodě u hřiště. Důkaz jasný, lidí míň kouří. Zvýšení cen cigaret očekávejte v nejbližší době. #cernobilysvet #syhonway #protisvetlo #glosynebocosi #svratka (v místě Svratka) https://www.instagram.com/p/CDy35h3pF5j/?igshid=1v24gpelw3c2a

#cernobilysvet #syhonway #protisvetlo #glosynebocosi #svratka